Počty prohlídek u advokátů rostou, komora varuje před šikanou

Policie ČR nemůže vyvozovat závěry z něčeho, co jí nebylo sděleno, míní na policejním prezidiu Ilustrační foto: archiv

Příliš široce pojatá ochrana klientů a povinnost mlčenlivosti advokáta, způsobující státním zástupcům „problémy při zajišťování důkazů“. Několik týdnů stará slova náměstka vrchní státní zástupkyně v Praze Adama Bašného pobouřila advokátský stav. Tak silně, že výbor pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokáta z pokynu sněmu advokátní komory připravuje interní předpis, jak se snahám o prolomení tajemství bránit.

Jde hlavně o domovní prohlídky v prostorách advokátních kanceláří. „Téměř všechno je dnes považované za materiál, který advokát drží v souvislosti s výkonem advokátní činnosti. Když soud povolí žádost o prohlídku nebytových a jiných prostor, tak pak na místě o tom, s čím se můžeme seznámit, rozhoduje zástupce ČAK. Rozhoduje o tom, jestli konkrétní šanon, listinu či datový soubor policistům vydá, anebo ne. V případě, že zástupce ČAK materiály, které požadujeme, nevydá, zabezpečí je,“ postěžoval si Bašný v listopadu České pozici.

Pokud státní zástupce dál na vydání věci trvá, rozhoduje znovu soud. A žalobci postrádají jednotný soudní výklad. „My totiž víme, co chceme. Nevíme jen to, v jakém šanonu se dokument skrývá nebo jak se listina přesně nazývá,“ popsal snahy o větší pochopení soudy Bašný.

Zájem policie o citlivé spisy narůstá

„My jako advokátní stav poslední dobou obecně vnímáme nárůst zájmu orgánů činných v trestním řízení o informace, kterými advokáti disponují. Je to asi logické, ale dodržovat mlčenlivost je základní povinností advokáta. A je třeba zdůraznit, že ten zvláštní režim při prohlídkách není žádnou výsadou advokátů, ale slouží k ochraně jejich klientů,“ říká advokát Lukáš Trojan.

Zatímco v roce 2012 bylo podle údajů ČAK takových prohlídek, ke kterým byl zástupce komory přizván, jen několik, v roce 2013 už číslo narostlo na 27. V deseti případech nebylo nalezeno nic z pohledu policie zajímavého, ve zbylých 17 policisté chtěli nahlédnout do materiálů, u kterých s tím zástupce ČAK nesouhlasil. Těchto 17 případů je možné dále rozdělit takto: v deseti soud zatím o návrhu nerozhodl, ve čtyřech vrátil spisy nebo datové nosiče advokátům a ve třech případech je dal plně nebo zčásti k dispozici policii.

Jak upozornil advokát Tomáš Sokol, výbor se setkává i s případy, kdy policie odmítla respektovat zákonná omezení například s tvrzením, že nejde o materiály, které by byly chráněny povinnou mlčenlivostí advokáta, nejde o pracoviště advokáta a podobně. V jednom případě nyní dokonce probíhá zcela nová forma procesního postupu, kdy soud nařídil veřejné zasedání o předběžném projednání obžaloby, a v tomto jednání projednává právě to, zda důkazy, získané v trestním řízení vedeném proti advokátce, prohlídkou nebytových prostor, byly opatřeny legálním způsobem.

„Obecně se rozšířila praxe, v jejímž rámci se podle hesla ´mohlo by se hodit´ prostě pobere všechno, co by jen trochu mohlo vypadat jako důkaz a pak se to v klidu v policejních kancelářích prosívá. Já tomu říkám pytlování a odmítám se na tom jako obhájce jakkoliv podílet, protože trestní řád něco takového neupravuje, a podle mne tedy ani nepřipouští. Tedy nezúčastňuji se zásadně ani otvírání těchto pytlů na policejních služebnách, abych takovýto, dle mne zcela protiústavní postup, nijak nelegalizoval,“ říká advokát Sokol. Podle něho je zárodek problému už v praxi, kdy se domovní prohlídka nebo prohlídka prostor nařizuje v situaci, kdy není zcela jasné, co se bude hledat.

Praxi má sjednotit Nejvyšší soud

Advokacie připravuje jasnou interní instrukci, jak v podobných případech postupovat. Její vytvoření má na starost advokátní kancelář Marka Nespaly, šéfa výboru pro ochranu zájmů advokáta. Už na svém loňském podzimním sněmu totiž advokátní komora otázku prolamování povinnosti mlčenlivosti shledala jako velmi citlivou. „Jsme přesvědčeni, že šikanozních jednání přibývá. V duchu: nemůžeme nic najít na klienta, tak vlítneme na advokáta, uděláme u něj prohlídku, však ve spisech něco na klienta najdeme. Nebo obviníme přímo i advokáta,“ říká mluvčí komory Iva Chaloupková.

Protitah mají připravený i žalobci z Vrchního státního zastupitelství. Dotazem u podřízených krajských zastupitelství zjistili, jak rozdílná je praxe jednotlivých soudů v rozhodování sporných věcí, a cestou nejvyššího státního zástupce hodlají požádat nejvyšší soud o sjednocení soudní praxe.

Robert Malecký