Pokud vraha nedopadneme do měsíce, bude to pak velmi složité. Tak mluvil v Lidových novinách státní zástupce Jan Jakovec v polovině listopadu, bezprostředně po vraždě Romana Housky. Před Vánoci dodal, že se vrahovi přiblížili, konkrétní výsledky prý budou v lednu. Nejsou, policie je ve slepé uličce a neví, čeho se dál chytit.
Příčiny ovšem nejsou ve dvou měsících, které od vraždy uplynuly, ale v letech, které jí předcházely. Jinými slovy: policie teď spoléhá na informace, které ale nemá. A jak neoficiálně přiznávají lidé, kteří se na vyšetřování podílejí, nemá je proto, že se Houskovým aktivitám za jeho života žádný policejní útvar soustavně nevěnoval.
Romana Housku zastřelil neznámý vrah čtyřmi střelami navečer 18. listopadu loňského roku. Kromě specialistů na násilnou kriminalitu z krajské správy ve vyšetřovacím týmu zasedli i detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu z Prahy. Na severu Čech už několik let operují a existovalo očekávání, že k předpokládaným motivům, jako jsou machinace s evropskými dotacemi, budou mít co říct.
Linka vyšetřování „klasické“ násilné kriminality nepřinesla nic, co by pomohlo pachatele přiblížit. Z výslechů svědků nevyplynulo, že by někdo vraha viděl, nepomohly ani záznamy z kamer, které měl Houska na domě nainstalované. A tak dále. Těžiště vyšetřování se stále víc posouvalo k Houskově minulosti, a tedy k informacím, které do společného týmu mají přinést detektivové z Prahy.
„Domácí“ severočeské útvary, jako krajská hospodářská kriminálka nebo v Ústí usazená expozitura protikorupční policie, aktivity Romana Housky v minulých letech nemapovaly. Vzhledem k předpokládaným motivům, vedle evropských dotací se mluví o půjčování peněz nebo boji o nadvládu nad hazardním byznysem v Chomutově, je to přinejmenším podivné. Ale Roman Houska v policejních spisech skutečně figuroval jen v souvislosti s menšími věcmi, jako je ono jeho proslulé přejetí nohy strážníka městské policie.
Mluví se také o tom, že vyšetřování nepomohl odchod zkušené policistky Heleny Pšeničkové, která byla dlouhá léta číslem jedna v týmech vyšetřujících vraždy na severu Čech. Smrt Romana Housky je prvním velkým případem, na kterém se nepodílí. Z krajské správy odešla na vedoucí místo na územním odboru v Litoměřicích.
Reputace ÚOOZ při rozplétání severočeského Palerma se odvíjí od dvou velkých případů. První jsou machinace s evropskými dotacemi známé jako případ Kušnierz a spol. Ten protimafiánský útvar na sever Čech dovedl. Druhá kauza, v níž byla v polovině ledna podána obžaloba na Pavla Koudu, bývalého náměstka hejtmanky a Houskovy životní partnerky Jany Vaňhové, se od případu Kušnierz odvíjí. Zatímco u Kušnierze a spol. šlo o machinace úředníků, kteří při své trestné činnosti „mlaskali“ až příliš, případ Kouda už nese znaky rozbití organizované skupiny, vedoucí až do nejvyšších pater krajské politiky.
Jenže Houska v této skupině nefiguroval. Alespoň ne v té části, kterou mají detektivové ÚOOZ díky odposlechům a spolupracujícím obviněným dokonale zmapovanou. Znalci místních poměrů vysvětlují, že pro „velké hráče“ kolem politického kartelu ODS a ČSSD, který stál v pozadí machinací s dotacemi, nikdy nebyl respektovaným hráčem. Měli ho za „kolotočáře“, který sice svým blízkým dokázal zajistit vliv uvnitř krajské ČSSD, ale velké obchody ani dohody s ním nikdo neuzavíral. A to i kvůli jeho povaze: ve světě, kde bylo třeba spolehnout se na dané slovo a verbální zdrženlivost, neměl prchlivý Houska nejlepší pověst.
To je důvod, proč informace pražských detektivů z oněch dvou kauz, které jsou ve skutečnosti kauzou jedinou, nepřinesly do vyšetřovacího týmu nic nového. Po dvou měsících od Houskovy vraždy se její vyšetřování posouvá z fáze intenzivní do fáze vleklé. Policie přiznává, že posun může přinést jen šťastná náhoda.
Robert Malecký
