Vrchní žalobci významně posílili pravomoci. Stačila k tomu vyhláška

Zrušit vrchní státní zastupitelství při zachování vrchních soudů? Jen jedna z nevyřešených otázek.

V Česku 17. ledna 2014 fakticky vznikly protikorupční speciály, aniž by k tomu bylo potřeba změnit jediné písmenko v zákonech. Ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová těsně před koncem svého mandátu vydala vyhlášku, kterou si podle informací České justice státní zástupci sami navrhli a která jim dává nové, široké pravomoci.

Po tzv. silvestrovské novele zákona o státním zastupitelství vydala dnes už bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová i novoroční vyhlášku, která významně posiluje příslušnost a pravomoci vrchních státních zastupitelství. A zatímco novela zákona vládou neprošla, souběžná vyhláška v platnost v tichosti vstoupila. Vrchní žalobci podle ní mohou vstupovat i do věcí, které dříve dozorovat nemohli, a to buď jen podle vlastního uvážení, nebo po předchozím souhlasu nejvyššího státního zástupce.

Sama Marie Benešová prý jednala v dobré víře, že zákon vládou projde, a vyhláška ho jen doplní. Jenže stal se pravý opak. Místní příslušnost vrchního státního zastupitelství je tak stanovena jen vyhláškou, což je podle kritiků za hranou ústavnosti. „Tam je nález Ústavního soudu, takže to mělo být zakomponováno v jednom, abychom nenaráželi. Protože Ústavní soud řekl, že je to již naposled a víc vám to tolerovat nebudeme,“ řekla České justici Benešová.

To, že je příslušnost vrchních žalobců dosud stanovena pouze podzákonnou normou, tedy vyhláškou o jednacím řádu státního zastupitelství, kritizoval v prosincovém nálezu Ústavní soud. Reagoval na to i návrh zákona, tzv. silvestrovská novela, v jehož důvodové zprávě se uvádí: „Odstraňuje se dosavadní nedostatek právní úpravy, kdy příslušnost státního zástupce v trestním řízení byla stanovena pouze na podzákonné úrovni. Ostatně ohledně takto stanovené příslušnosti byl v usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2012 sp. zn. I. ÚS 2632/12 v rámci obiter dicta shledán ústavní deficit takové právní úpravy z hlediska stupně právní síly právního předpisu, ve kterém je stanovena.“

Jenže došlo k pravému opaku. Doposud byla příslušnost VSZ jen ve věcech, které souvisejí s trestnou činností týkající se bank, investičních společností, záložen, a tak dále, kde je škoda vyšší než sto padesát miliónů korun. Vyhláškou se tam vkládá další trestná činnost, a to podílnictví, podílnictví z nedbalosti, legalizace výnosů z trestné činnosti spáchané v souvislosti s trestnou činností zmíněných korporací. Podle předchozí úpravy platilo, že tyto trestné činy dozorovala okresní státní zastupitelství.

Zásadní změnou je, že dozorovat výše zmíněné trestné činy nově mohou VSZ, i když byly spáchány samostatně. Doposud totiž mohla VSZ dozorovat tyto trestné činy, pouze pokud se o nich vedlo společné řízení.

Robert Malecký, Dušan Šrámek