Švýcarsko požádá Evropský soud pro lidská práva (ESLP) o přezkum případu Dogu Perinceka před Velkým senátem soudu. Rozhodlo o tom švýcarské ministerstvo spravedlnosti.
Přezkum případu Perincek v. Švýcarsko by podle ministerstva měl “objasnit rozsah, v jakém je švýcarským úřadům dovoleno aplikovat trestní právo v boji proti rasismu”, stojí na webové stránce ministerstva spravedlnosti.
Evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod umožňuje přezkum případu před Velkým senátem ESLP především v případech, kdy je vznesena vážná otázka ohledně interpretace nebo aplikace Úmluvy.
V reakci na rozhodnutí Švýcarska vydalo ministerstvo zahraničí Turecka prohlášení, že předpokládá, že odvolání neuspěje a že rozsudek ve prospěch svobody projevu bude potvrzen a že “pokus politizovat právo se znovu nepodaří”.
Turek a předseda turecké Strany práce Dogu Perincek byl v roce 2007 ve švýcarském kantonu Vaud odsouzen k peněžité pokutě za rasovou diskriminaci proto, že veřejně odmítal nazývat genocidu Arménů v Turecku v roce 1915 genocidou. Perincek samotnou událost nezpochybňoval, ale v souvislosti s ní nesouhlasil s použitím slova genocida, které označil za “mezinárodní lež”. Odvolání proti rozsudku zamítly postupně jak soud ve Vaud, tak i Federální vrchní soud Švýcarska.
ESLP však 17. prosince 2013 rozhodl, že Švýcarsko porušila právo Dogu Perinceka svobodně vyjádřit svůj názor a v případu vydalo rozsudek ve prospěch svobody slova a projevu. V rozsudku soud uvedl, že Perincek měl právo vyjádřit svůj pohled a neměl za to být ve Švýcarsku obviněn a potrestán. Soud nerozhodoval o tom, zda zabíjení Arménů v Turecku v roce 1915 mělo charakter genocidy nebo nikoli, nýbrž o právu vyjádřit na to názor.
Rozsudek ESLP rozlítil mnoho spolků, církví i jednotlivců a již od druhého dne od zveřejnění byla proti rozsudku vedena soustavná kapaň. Na švýcarskou vládu byl činěn neustálý nátlak, aby se proti rozsudku ve prospěch svobody slova odvolala. Organizátoři kampaně včetně lidskoprávního institutu jsou přesvědčeni, že Evropský soud pro lidská práva rozhodnutím ve prospěch práva na svobodu slova podpořil rasismus a násilí proti Arménům v Turecku, jakožto i kdekoli jinde.
Od minulého týden ve švýcarských denících inzeroval Institut pro genocidu a lidská práva, který opakovaně na švýcarskou vládu apeloval, aby se odvolala. Podle ředitele institutu Burkhaltera soud rozsudkem ve prospěch svobody “vysoko překročil svůj mandát a kompetence”.
V Turecku bylo podle arménských zdrojů v roce 1915 systematicky zabito 1,5 milionů Arménů. Podle Turků však půl milionu Arménů bylo zabito v bojích nebo vyhladovělo v 1. světové válce a nešlo o genocidu.
Podle zprávy ministerstva spravedlnosti Švýcarska je v tomto případě švýcarským prvořadým zájmem objasnit rozsah, v jakém mohou domácí švýcarské instituce aplikovat ustanovení proti rasismu ve švýcarském trestním zákonu. “Švýcarsko toto ustanovení trestního zákona, které vstoupilo v účinnost 1. ledna 1995, zavedlo proto, aby uzavřelo mezeru v trestním právu a aby zemi umožnilo přistoupit k Úmluvě OSN O eliminaci všech forem rasové diskriminace,” uvádí se na stráce švýcarského ministerstva spravedlnosti k důvodům, proč se Švýcarsko odvolává proti rozsudku ESLP.
Evropský soud pro lidská práva může, ale nemusí žádosti o přezkum před Velkým senátem vyhovět.
Irena Válová
