"Velmi ješitně se mě dotýká, že bych při mých znalostech, schopnostech a profesním životopisu potřeboval od kohokoliv, aby mi zajišťoval živobytí," prohlásil u Obvodního soudu pro Prahu 1 Šnajdr. Foto: Mediafax

Bývalý poslanec Šnajdr dostal dodatečně pokutu 10 tisíc korun

Pokutu ve výši 10 tisíc korun dostal dodatečně v případu Nagyová a spol. bývalý poslanec Marek Šnajdr. Exposlanec sice neodmítl v případu úplně vypovídat, ale rozhodl se odepřít výpověď zčásti, a to výběrově na některé otázky. Policejní vyšetřovatel proti tomuto postupu během výslechu 26. března 2014 nic nenamítal.

Orgán činný v trestním řízení si to ale dodatečně rozmyslel a nakonec Marku Šnajdrovi udělil pokutu stejně jako předtím Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi. Exposlanci Tluchoř a Fuksa od výslechu za odmítnutí výpovědi odešli s pokutou 20 tisíc Kč. Výše pokuty 10 tisíc pro Marka Šnajdra tedy podle imaginárního sazebníku odpovídá míře jeho údajného provinění, neboť narozdíl od Tluchoře a Fuksy, kteří nevypovídali vůbec, Šnajdr vypovídal napůl.

„Vím o tom, ještě jsem to nečetl, ale můj právní zástupce mě už informoval. Považuji to za nezákonné a budeme podávat stížnost,“ řekl České justici Marek Šnajdr. Podle jeho slov je přípis o pokutě doplněn celými deseti stranami odůvodnění státního zástupce.

Stížnost proti pokutě ve výši 20 tisíc korun s odůvodněním už mezitím podal advokát Petra Tluchoře Marek Nespala, který samotný akt udělení pokuty hodnotí slovy, že namísto práva se odehrává další šikana. „Státní zástupce ignoruje Ústavu a zejména její článek 28, který platí u poslance doživotně,“ uvedl pro Českou justici.

„Poslanec i senátor má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestal být poslancem nebo senátorem,“ zní článek 28 Ústavy ČR, který poslance opravňuje nevypovídat jako svědek v souvislosti s výkonem mandátu.

Podle článku 37 Listiny práv a svobod „každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké“ a podle článku 40 Listiny má obviněný  právo odepřít výpověď a tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven.

O všech stížnostech bude rozhodovat Vrchní soud v Olomouci, který bude muset rozhodnout, zda dotyční jsou, nebo nejsou bývalými poslanci a jako pro svědky pro ně platí, nebo neplatí Ústava a zda jsou, nebo nejsou v postavení podezřelých, a platí pro ně proto Listina práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku.

„My vlastně nevíme, jaké je naše postavení. Ta věc není ani odložena, stále se prověřuje, zároveň ale není možné vést stíhání,“ uvedl již dříve advokát Marka Šnajdra Lukáš Trojan.

„V našem případě bylo usnesení o zahájení trestního stíhání  zrušeno, nicméně trestní řízení nebylo zastaveno, to znamená, že trestní řízení běží dál a klienti jsou stále v procesním postavení podezřelých. Ve vztahu k některým osobám jsme v současnosti v procesním postavení svědků a zároveň spolupodezřelých, a to s tím fatálním důsledkem, že nemůžeme být nikdy stíháni,“ řekl již dříve advokát Nespala.

Advokát dodal, že již dříve podával podnět, aby byla věc odložena. „To se nestalo a bylo nám řečeno, že odložit věc nelze, protože by muselo být zastaveno trestní stíhání,“ popsal procesní postavení Petra Tluchoře Nespala. Z tohoto postupu plyne, že Petr Tluchoř je nadále v postavení podezřelého.

Petr Tluchoř odmítl 26. března 2014 vypovídat jako bývalý poslanec v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle kterého nelze v případě Nagyová a spol. vést dokazování směřující k objasňování okolností výkonu jeho poslaneckého mandátu. Ve věci vypovídal už v dubnu 2013, kdy byl ve stejné věci vyslechnut jako svědek i jako podezřelý a svoji výpověď pro ÚOOZ potvrdil a verifikoval.

Irena Válová