Dva dny tráví v České republice ministr spravedlnosti slovenské vlády Tomáš Borec. Ve čtvrtek jednal s ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou, v pátek ho čeká obsáhlejší schůzka s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Speciální protikorupční prokuratura se nám osvědčila, řekl k „vývozu“ slovenských zkušeností do Česka.
Mají se čeští legislativci od svých slovenských kolegů v čem poučit?
Tato moje návštěva je výrazem našich nadstandarních vzájemných vztahů. I s ohledem na společnou historickou minulost jsou naše právní systémy stále velmi blízké. Nejen naše, ale i vaše zkušenosti v rámci legislativního procesu mohou být pro nás užitečné. Zmínil bych třeba čerstvě účinný nový občanský zákoník, je pro nás velice inspirující, protože i nás čeká rekodifikace občanského zákoníku. Máme se o čem bavit.
Můžete uvést konkrétní příklady?
Stručně řečeno je ta spolupráce založena na tom, že ten, kdo je moudrý, se učí z chyb, které udělali jiní. Ten, kdo moudrý není, učí se s chyb vlastních. Už jsem zmínil občanský zákoník, i u nás pracuje rekodifikační komise a velice nás bude zajímat, jak bude Česká republika toto téma rozvíjet v rámci judikatury. Právě tak je v tuto chvíli na Slovensku velice aktuální příprava zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. I to je téma, které potřebujeme vidět, slyšet a poučit se případně z chyb, jak se tato legislativa uplatňuje.
Mluvili jste s ministryní spravedlnosti i o výměně odborníků?
To se týká například rekodifikační komise pro občanský soudní řád, poskytneme vám odborníky. A už dnes platí, že v našem rekodifikačním týmu pracují i čeští odborníci. Ta spolupráce nefunguje proto, že by byla nějak institucionalizovaná, ale výslovně na základě nadstandardních vztahů, které máme, ale i blízkosti právních systémů.
Hodně se teď v Česku mluví o novém zákonu o státním zastupitelství, který by měl přinést i vznik tzv. protikorupčního speciálu. U vás už řadu let funguje – jaké jsou s ním zkušenosti?
Je třeba rozlišovat mezi věcmi, které se týkají speciálního soudu a speciální prokuratury. Jsou to dvě různé instituce, které mají i v rámci Ústavy úplně jiné postavení. Ta kritika v minulých letech vždy byla, a byla i tématem rozhodování Ústavního soudu, směrem ke speciálnímu soudu. Tam to mělo určitou tendenci k debatě a ne vždy pozitivní odezvu. Ale když se bavíme o speciální prokuratuře, tedy o té části prokuratury, která má na starosti zvlášť závažné trestné činy, tam myslím, že je ten názor jednoznačný. Že se nám osvědčila.
Co se týká speciálního soudu, tam je určitý problém s ústavním pořádkem, tím, že není ústavně zařazen v soudní soustavě. Prokuratura má v rámci Ústavy zvláštní část a tam není žádná strukturální chyba.
-rm-
