Nedostatek soudců a odborného aparátu, nevyvážené doplňování či mnohdy opožděné jmenování nových soudců - hlavní problémy severočeské justice podle předsedy Okresního soudu v Chomutově Petra Šustra. Foto: archiv

Petr Šustr: Uvítám rozhodného i empatického manažera jako předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem

Veškeré podklady k devíti uchazečům o funkci předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem žádá od pondělí od předsedů příslušných soudů a soudcovských rad ministerstvo spravedlnosti, aby je zaslalo pětičlenné výběrové komisi v čele s prvním náměstkem ministryně spravedlnosti Robertem Pelikánem. Po předsedkyni Okresního soudu v Liberci Ivaně Šoljakové vyhodnotil problémy severočeské justice a vyjádřil pro Českou justici svoji představu o novém předsedovi KS v Ústí nad Labem také předseda Okresního soudu v Chomutově JUDr. Petr Šustr.

Jaké hlavní problémy má podle vás severočeská justice?

Nedostatek soudců a odborného aparátu, nevyvážené doplňování či mnohdy opožděné jmenování nových soudců – byť nyní mluvím za Okresní soud v Chomutově, zatímco v poslední době směřovalo větší množství nově jmenovaných soudců k jiným okresním soudům v severních Čechách, u několika zdejších soudů pak nezohlednění množství nedodělků z dob, kdy ministerstvo vůbec nereagovalo na personální potřeby takto zatížených soudů. Dále mohu zmínit extrémní počet napadlých soudních věcí vedoucí k přetěžování soudců, zcela neuvěřitelným disproporcím v počtu věcí přidělených jednotlivému soudci k vyřízení v počtu přesahujícím tisíc a z toho vyplývající průtahy, které jdou ke škodě logicky rozhořčené veřejnosti, která nemá standardní podmínky k uplatnění a ochraně svých práv na rozdíl od jiných soudních krajů.
Z toho všeho pak vyplývající špatná pověst zdejší justice a nedostatek informování o pozitivech, jimiž je např. počet skončených věcí všech okresních soudů i soudu krajského ve srovnání s jinými okresními a krajskými soudy. Jestliže se na jedné straně píše o délce řízení, mělo by se rovněž napsat, kolik věcí je schopen ten který soud vyřídit, aby bylo patrno, že co do výkonnosti neselháváme a soudci zdejšího soudního kraje jsou velice výkonní, což vypovídá o vysokém nasazení a dobrém výsledku. U nedostatečně obsazených soudů zde pak vzniká problém pnutí v rámci kariérního postupu soudců, kteří mají doplnit řady soudu krajského. Nedostatečně obsazený soud vědom si toho, že neobdrží náhradu, může bránit i schopnému soudci uskutečnit kariéru, protože vysoký počet jím vyřizovaných soudních věcí se musí přerozdělit mezi jeho kolegy. Z pohledu potřeb krajského soudu a jednotlivce oprávněně realizujícího svou kariéru to vyhlíží zcela korektně, z pohledu postiženého okresního soudu však jako nevhodné oslabení mající velice nepříjemné důsledky jak pro soudce, kteří tu zůstávají soudit a musí počítat s tím, že bez náhrady za odcházejícího soudce obdrží část jeho soudních věcí, čímž se ovšem čekací lhůta k projednání ještě o něco prodlouží. Totéž lze říci i o stážích, které jsou obdobným oslabením soudcovského kolektivu jako odchod na mateřskou dovolenou.

S jakými problémy se potýká konkrétně Okresní soud v Chomutově?

O zdejším soudu o tom bylo již napsáno mnohé. Namísto třiceti soudců zde pracovali v devadesátých letech po určitou dobu jen čtyři a nedostatek soudců vedl ke vzniku nedodělků jen na civilním úseku v počtu kolem 14 000, nedostatek soudců na trestním úseku dokonce vedl k promlčování trestných činů, nepotrestání pachatelů a velice nepříznivé medializaci, jež na druhé alespoň umožnila v dalších letech řešit personální oslabení ze strany povolaných osob. Postupně došlo k navýšení soudců, ale systemizace zohledňuje roční nápad věcí, který je nadále vysoký a nezohledňuje právě nedodělky z doby minulé. I když je deklarován počet soudců 34, ve skutečnosti jsme oslabeni o 3 kolegyně na civilním úseku (mateřská dovolená), 2 další z trestního úseku (mateřská dovolená), jedna soudkyně byla přeložena k září 2014 k Okresnímu soudu v Blansku,  další civilní soudce byl dlouhodobě nemocen a je s ním nyní vedeno řízení o soudcovské způsobilosti, které může vést k jeho odchodu a další trestní soudce je na stáži u KS v Ústí nad Labem, kde se však již nyní počítá s tím, že zůstane u odvolacího soudu. Každý ze soudců civilního úseku má přes tisíc soudních věcí a nyní je třeba mezi stávající soudce přerozdělit přes tisíc civilních věcí po kolegyni, jež byla přeložena a ukončí-li svou činnost další soudce, po něm je třeba přerozdělit 1.600 spisů. Další soudce avizoval, zatím ne zcela rozhodnut, odchod do důchodu ke konci tohoto roku, což by znamenalo přerozdělit dalších přes tisíc civilních věcí. Kolegyně, jež měla přijít z mateřské, oznámila další těhotenství, u ostatních je předpoklad, že do zaměstnání rozhodně pospíchat nebudou, a pokud máme navrženy kandidáty na soudce, zatím se na ně nedostalo a došlo ke jmenování pro jiné soudy. Na konci minulého roku jsem dopisem upozorňoval tehdejší ministryni spravedlnosti na škody vznikající uplatňováním nároků účastníků na odškodnění za průtahy , které v případě zdejšího soudu jdou do závratných částek. Mohu vymýšlet různé modely řízení, ale nedostatek soudců nepřeklenu. Musím vyčkat jejich návratu a doplnění. Pro velký počet věcí tak čekají účastníci na nařízení prvního jednání cca tří roky, což se netýká úseku opatrovnického, který v posledních letech výrazné zkrátil dobu od dojití návrhu do prvního jednání.
S dostatečným počtem fakticky působících soudců lze uvažovat i o případných minitýmech, alespoň na úseku civilním, pokud zde již existuje infocentrum a každý ze stávajících soudců má k dispozici zapisovatelku. Dosavadní stav agendy fakticky zde působících soudců není dobrý, soudci jsou frustrováni, u některých po letech nezlepšení situace jsou známky vyhoření, ztrácejí motivaci lepšího výsledku, pokud vidí nemožnost v dohledné době změnit stav k lepšímu tak, aby zpětná vazba od účastníků řízení nebyla jen v podobě stížností na průtahy a žádostí o odškodnění za průtahy. Pokud by se podařilo uspokojit reálnou personální potřebu soudců, kteří by měli přiměřený počet soudních věcí k vyřízení, vedlo by to ke zkrácení řízení. Stachanovský přístup může vést k nekvalitnímu rozhodování, un-fair procesu a porušování práv účastníků. I tak se počet skončených soudních věcí pohybuje nad průměrem.

Co očekáváte od nového předsedy KS v Ústí nad Labem?

Očekávám, že půjde o člověka s vizí, která bude vycházet ze znalosti specifiky tohoto soudního kraje a jeho potřeb a se schopností zejména v personální oblasti obstát v konkurenci požadavků předsedů jiných soudních krajů. Měl by to být bezesporu nejen schopný manažer ,ale i „justiční politik“, který bude schopen prosadit personální požadavky i třeba, byť krátkodobě na úkor jiných krajů a dokáže být úspěšným při jednání na ministerstvu spravedlnosti. Nepůjde cestou silového řešení nebo krátkodobých experimentů a seznámí se s jednotlivými okresními soudy a jejich specifiky, vytyčí priority a seznámí s nimi soudní funkcionáře. Chápu, že bude hodně vytížen realizací stavby nové justiční budovy, ale měl by počítat s tím, že soudní kraj přebírá v určitém stavu, který musí zlepšit v personální oblasti tak, aby se dostavily konkrétní výsledky. Nemůže být sám vojákem v poli, předpokládám spolupráci s místopředsedy, využitím jejich znalostí místního prostředí, uvítám , bude-li vyžadovat zpětnou vazbu.
Rozhodně uvítám manažera, který kromě toho být rozhodným, dokáže být i empatickým, protože bude záležet rovněž na atmosféře, kterou svou vizí a svými prvními kroky vyvolá (za motivační rozhodně nepovažuji abstraktní hrozbu kárného postihu, byť v jednotlivých odůvodněných případech pochopitelně má svůj smysl ). I když mluvím hodně obecně, po přečtení rozhovoru na stránkách České justice s  JUDr. Ivanou Šoljakovou, předsedkyní OS v Liberci, kterou znám osobně, mohu konstatovat, že bych musel její slova opakovat, a to i v odpovědi na předchozí dvě i následující otázku, a proto jsem své závěry hodně zobecnil.

Jak se díváte na názor, že by nový předseda neměl být ze soudců v obvodu KS Ústí nad Labem?

Pokud by takový obecný názor byl prezentován od počátku právní úpravy výběru soudních funkcionářů, nebyl bych tolik podezřívavý a citlivý jako od okamžiku, kdy se ještě před prvním proběhnuvším výběrovým řízením na předsedu KS v Ústí nad Labem takový požadavek objevil ve spojitosti s konkrétním kandidátem. Něco jiného je, deklaruje – li jej obecně jako jednu z možných podmínek ministryně spravedlnosti a poukazuje na německou úpravu. V minulosti nikdo v tisku podrobně nerozebíral v souvislosti s výběrovými řízeními jakékoliv kandidáty na soudní funkcionáře – pominu-li kandidaturu na ústavního soudce, což je však jiný proces , natož pak například ty konkrétní kandidáty, kteří pracují jako soudní funkcionáři Krajského soudu v Ústí nad Labem.
To by mělo zajímat výběrovou komisi, ta má k dispozici projekt kandidáta, záměr, dnes i jeho předchozí výsledky. Pro někoho z jiného kraje může být výhodou, že není spojen s nikým odsud, ovšem to nikdy u nikoho zcela nevyloučíte. Nezná místní prostředí, je závislý na vlastním úsudku, na zprostředkování informací od lidí, jimž musí věřit, i když je nezná a rozhodně trvá delší dobu, než se zorientuje. V okamžiku, kdy bude mít na starosti téměř miliardovou investici, toto téma stranou neodsune a bude jej provázet od počátku jeho působení a o to více bude potřebovat za spolupracovníky schopné místopředsedy, jimž věří a s jejichž pomocí bude realizovat svou vizi a svůj záměr.
Funkcionář odsud má výhodu znalosti místního prostředí, zná soudce, funkcionáře, pracuje s lidmi, u kterých dokáže rozpoznat, jak s nimi pracovat, kde mají slabinu, kde mají silnou stránku, dokáže je motivovat. Může být více citlivý na to, je více podržet než trestat, ale rozhodně to není u každého pravidlem, protože někdo může být přísný bez ohledu na to, že jde např. o jeho kolegu z téhož soudu. Já osobně v případě zdejšího skutečně problematického soudního kraje vidím jako výhodu dlouhodobější znalost zdejšího prostředí, ta může být dána jak u kandidáta pocházejícího z KS v Ústí nad Labem, tak i u kandidáta nefunkcionáře z některého z okresních soudů zdejšího kraje.
Neomezoval bych nikoho, nechal bych to na výběrové komisi a více bych do budoucna zainteresoval soudce samotné ve smyslu soudcovské samosprávy. Pokud bude vybrán kandidát z jiného soudního kraje, předpokládám, že sem přichází skutečně se záměrem pomoci a zlepšit stav zdejší justice. Konečně čas, který bude mít k dispozici, není zrovna nejdelší, připomenu-li jeho povinnost zrealizovat stavbu nového justičního paláce v Ústí nad Labem.

-red-