Veřejné jednání ve věci stížnosti pro porušení zákona, které se měl v případě Iva Rittiga, Michala Davida, Marka Stubleyho, Petra Kmetě a Jana Janků dopustit Městský soud v Praze, se koná dnes u Nejvyššího soudu. Stížnost pro porušení zákona podala ministryně spravedlnosti Helena Válková v červnu proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, který vrátil obviněnému Ivu Rittigovi a spol. cestovní doklady. Veřejné projednání Rittigovy věci se odehrává pět dní poté, co byl Rittig už potřetí zadržen, obviněn, prohledán, strávil den ve cele a poté byl propuštěn. S novou informací k případu navíc přišla ministryně Helena Válková.
Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze, který vrátil obviněným Rittigovi a spol. v případu jízdenek pro Dopravní podnik Praha cestovní doklady, Obvodní soud pro Prahu 5, který doklady odebral, ani u jednoho obviněného nezkoumal, nakolik je skutečná hrozba, že vycestují za účelem maření trestního stíhání. Doklady obviněným obvodní soud odebral usnesením dne 14. února 2014, a to přesto, že například Jan Janků a Petr Kmeť v té době byli trestně stíháni už pět měsíců od 16. října 2013.
Obvodní soud pro Prahu 5 v únorovém usnesení neuvedl, že by existovaly skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že obvinění například cíleně v souvislosti s trestním řízením zřizují bankovní konta v zahraničí, převážejí peníze nebo jinak hodlají vycestováním mařit trestní řízení, a přesto použil institut zajištění cestovních dokladů, který nahrazuje vazbu a musí být proto prokázáno, že je nezbytný pro dosažení účelu trestního řízení stejně jako vazba.
Městský soud v Praze, který předmětné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 zrušil, mimo jiné konstatoval, že z návrhů, jak je předložil v únoru státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze, nelze zjistit, zda bylo reálně v silách Obvodního soudu pro Prahu 5 prostudovat spis, nelze ani dovodit, zda byly zkoumány kromě stíhaného činu osobní, rodinné, majetkové poměry i chování obviněných, a soud ani nezvážil, zda by nebylo možno dosáhnout účelu trestního řízení způsobem méně zasahujícím.
S takovým rozhodnutím ovšem nesouhlasí ministryně spravedlnosti Helena Válková, která ve stížnosti uvádí, že podstatou projednávané trestné činnosti uvedené skupiny osob je vyvádění peněz získaných jinou trestnou činnosti mimo území České republiky prostřednictvím zahraniční společnosti na zahraniční účty s tím, že na tomto jednání se podíleli všichni obvinění jako organizovaná skupina působící ve více státech, což podle ministryně samo o sobě, aniž by bylo nutno zkoumat, je důvodem pro odebrání dokladů. Ze skutečností, které uvádí ve stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ministryně Helena Válková, jednoznačně vyplývá, že hrozba vycestování do zahraničí a možné maření je u všech zcela reálná, stejně jako například zajištění si výnosů z trestné činnosti.
Jde o zcela novou informaci v případu Rittig a spol., neboť z ní vyplývá, že všichni obvinění jsou podezřelí, že páchají nebo se chystají páchat trestnou činnost v zahraničí prostřednictvím svých kont. Toto v žádném usnesení neuvedl ani Obvodní soud pro Prahu 5, který obviněným doklady odebral, ani Městský soud v Praze, který jim doklady vrátil. Ani policie neinformovala, že zajistila prostředky obviněných v zahraničí.
O tom, že obvinění údajně zřizují účty v zahraničí nebo už takové účty mají a mohou z nich čerpat výnosy z trestné činnosti nebo už je čerpají, dosud nehovořilo ani žádné policejní usnesení. Například obviněným Janu Janků, Petrovi Kmeťovi a Marku Stubleymu zajistil Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality jejich majetek už 27. února 2014 a ve všech případech šlo o nemovitosti. Petr Kmeť proti tomu podal stížnost, kterou Vrchní soud v Praze letos v dubnu projednal a zamítl.
Ministryně spravedlnosti sice neuvádí konkrétní účty a výše prostředků na kontech v zahraničí, které si obvinění mohou zajistit, avšak zcela jednoznačně předkládá novou informaci pro policii, neboť není známo, že by policie od loňského října, kdy byli obviněni Janků a Kmeť, zajistila nějaké prostředky na zahraničních kontech obviněných nebo o takové zajištění požádala.
Naopak obhájci obviněných trvají na tom, že Městský soud v Praze případ Rittig a spol. velmi podrobně studoval a zkoumal nejen spisový materiál předložený státním zástupcem, ale další materiály, které si dodatečně ke svého rozhodnutí vyžádal. Teprve poté Městský soud v Praze rozhodl, že pro uložení zákazu vycestování do zahraničí nebyly dány zákonné důvody.
Irena Válová
