Předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. Foto: archiv

Cesta k záchraně soudcovské jednoty: Smír místo zpětvzetí žalob

Nejistota, zda se k dohodě o narovnání platových poměrů v justici připojí všichni soudci, nebo zda bud​ou​ některé velké okresy absentovat, je nespíš u konce. Nejsledovanějším takovým případem je skupina 35 soudců Okresního soudu v Liberci, kteří sice o dohodě vyjednávají, zatím ale stažení žalob nepotvrdili.​ Teď se našel způsob, jak jejich​ požadavkům vyhovět.

Liberečtí soudci žaloby​ na nevyplacené části platu​ vedli mezi prvními a procesně v nich došli nejdál. Vadí jim ale, že by na tom byli po splnění dohody se státem paradoxně hůř než jejich následovníci nebo soudci a státní zástupci, kteří žaloby vůbec nepodávali. Nerovnost spatřují v zaplacených soudních poplatcích, které by jim nebyly vráceny, zatímco u pozdějších žalob, kde nebyla nařízena jednání, se vrací 80 procent soudního poplatku.​​

Soudce Petr Hoček koncem února pro Radiožurnál uvedl, o že jde částky v řádu desítek tisíc korun. O tom,´​že ​je nespravedlivé nabídnout stejnou dohodu všem a aktivní soudce „potrestat“ nevrácením poplatků, je přesvědčen i předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš ​D​örfl, pod kterého liberecký okresní soud spadá.

Dörfl se do Liberce vydal s prezidentkou Soudcovské unie Danielou Zemanovou, aby si vyslechli argumentaci samotných soudců. „Já to vůbec nevnímal jako nějakou vzpouru. Jsem dlouholetý člen Soudcovské unie, a ačkoli jsem sám žalobu nepodal, vnímal jsem nároky kolegů jako důvodné,“ řekl Dörfl České justici.

Posun v jednáních v nedělním pořadu Partie na televizi Prima oznámil náměstek Robert Pelikán, který od 1. března fakticky řídí resort a ve čtvrtek bude na Hradě jmenován ministrem. „Jestli jsem správně informován, tak šlo spíše o právní mechanismus, kterým k tomu narovnání dojde. Protože při volbě jednoho z těch mechanismů oni by právě nedostali zpět ten soudní poplatek, při volbě jiného ho zpět dostanou. To je to, co se podařilo tedy panu předsedovi Dörflovi vymyslet, a teď se zdá, že tím je ten problém odstraněn,“ řekl v televizním studiu Pelikán.

Detailněji plán, jak vyjít soudcům vstříc, popsal pro Českou justici Luboš Dörfl. I když odmítá připisování si zásluh. „Vyplynulo to z debaty se soudci,“ řekl.

Soudci, kteří žaloby podali už dřív – v libereckém případě loni a šlo přitom o nároky z let 2011 a 2012 – a v jejich věci bylo jednáno, nebo stojí dokonce těsně před vyhlášením rozsudku, nemohou počítat s vrácením soudních poplatků. Pokud by ale byl mezi soudci a státem, zastoupeným předsedou krajského soudu, místo zpětvzetí žaloby uzavřen smír, soudní poplatky by z většiny vráceny byly. Jde ale o to, že k takovému kroku​ už jsou třeba dvě strany, a tedy i​ ​​souhlas ministerstva spravedlnosti, a to nejen formální, ale i jako garanc​e​ potřebných finančních prostředků.

„Pana budoucího ministra už jsem oslovil a jeho předběžné stanovisko je kladné,“ řek Dörfl s tím, že dohoda počítá s vrácením peněz pouze za soudní poplatky, ne už třeba u nákladů na právní zastoupení. „Oni uznávají, že to je samozřejmě věc, kterou mohli, ale nemuseli zvolit,“ uvedl předseda ústeckého krajského soudu.

Soudci a státní zástupci přišli o část peněz za léta 2012 až 2014​ kvůli nesprávně stanovené platové základně. Stát díky dohodě ušetří kolem čtyř miliard, které by musel vyplatit v případě, že by soudci a státní zástupci na dohodu nepřistoupili. ​Převážná vět​​šina soudců s dohodou​, uzavřenou​ v polovině února mezi představiteli justice a v vládou, souhlasí​​.

Robert Malecký