Ministerstvo vnitra dokončilo a do připomínkového řízení rozeslalo novely zákonů o sdružování v politických stranách a hnutích a volebních zákonů. Pokud by byly přijaty, znamenalo by to revoluci v dosavadním systému financování politických stran a hnutí a také pro průběh volebních kampaní. Nově se například zavádí hranice pro příjem darů od fyzických a právnických osob, vzniknout by měl i úřad pro kontrolu hospodaření politických stran a hnutí.
„Strany a hnutí nesmějí přijmout bezúplatné plnění nebo dar, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně bezúplatného plnění nebo věcného daru přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 2 miliony Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li poskytovatel bezúplatného plnění nebo dárce členem strany a hnutí, snižuje se limit 2 miliony Kč o částku odpovídající části jeho členského příspěvku za kalendářní rok ve výši přesahující 50 000 Kč,“ zní klíčový odstavec nového zákona o politických stranách, který zavádí dlouho diskutovanou hranici pro poskytování darů politickým stranám a hnutím.
Dále má návrh ministra Milana Chovance (ČSSD) za cíl upravit dosavadní strukturu výročních finančních zpráv tak, aby podrobněji vypovídaly o hospodaření stran a hnutí. V případě příjmů z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku zavádí povinnost uvést výčet příslušného majetku spolu s dosaženým příjmem. V případě příjmů vznikajících z účasti na podnikání pak povinnost identifikovat příslušné subjekty a výši dosažených příjmů získaných stranou a hnutím z podnikání. Výraznou změnu zavádí návrh i v případě, že si strana nebo hnutí vezme půjčku: Nově by byla povinnost uvést nejen jejich poskytovatele, ale i podmínky, za nichž byla půjčka poskytnuta.
Návrh by stranám a hnutím nově uložil povinnost členit provozní výdaje ve výročních zprávách, a to tak, že odděleně by se uváděly výdaje na nákup zboží a služeb, přičemž bude vyžadována i jejich specifikace, tj. zda se jedná o nákup reklamy či poradenské služby. Strany a hnutí by také musely ve zprávě uvést přehled bezúplatného plnění, s uvedením identifikačních údajů poskytovatele a obvyklé ceny a zároveň zvlášť uvádět takové poskytovatele, kteří jsou členy strany a hnutí.
Také transparentní účty, které nyní některé strany a hnutí používají dobrovolně, by podle návrhu byly nově povinností. Strany a hnutí by také ztratily možnost libovolně vybírat svého auditora, kterého by navíc minimálně po pěti letech byly povinny obměňovat.
Chovancův úřad navrhuje tři varianty kontroly hospodaření politických stran: ustavit nový nezávislý správní orgán, rozšířit pravomoci NKÚ, popřípadě ponechat stávající stav, kdy je kontrola svěřena Poslanecké sněmovně a v tomto případě pouze rozšířit oprávnění kontrolnímu výboru a výkon sankcí svěřit stejně, jako v případě kontroly ze strany NKÚ, finančnímu úřadu.
Nový úřad: Předseda a čtyři kontroloři
V případě ustavení nového úřadu pro kontrolu hospodaření politických stran a hnutí se počítá s 15 zaměstnanci (předseda + 4 kontroloři a 10 provozních zaměstnanců), přičemž náklady na jeho vznik a provoz v prvním roce se odhaduje na přibližně 20 mil. Kč a v dalších letech 15,5 mil. Kč ročních nákladů.
Předsedu a jeho členy by na šest let volil Senát a jmenoval prezident republiky, přičemž návrhovou pravomoc u členů úřadu by měla Poslanecká sněmovna, jednotliví senátoři a prezident NKÚ. Senát by pak volil po jednom z kandidátů navržených prezidentem NKÚ a senátory a po dvou z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou.
Vzhledem k dosavadním debatám nejen v koalici, kdy především hnutí ANO Andreje Babiše odmítalo omezování příjmů darů politickými stranami a hnutími, ale na politické scéně obecně, se dá nad návrhem očekávat bouřlivá debata, jejíž výsledek se dá dnes jen těžko předjímat.
-tra-
