Délka odposlechů se prodlužuje Foto: archiv

Poslanec Korte chce centrální úložiště odposlechů

Neexistující či nesprávně vedené evidence odposlechů, neochota vládních činitelů situaci řešit. Problémy se pak promítají do plnění zákonem nařízené informační povinnosti příslušných orgánů vůči osobám, které byly v minulosti odposlouchávány. To jsou hlavní důvody, kvůli kterým chce předseda sněmovní komise pro kontrolu operativní techniky, poslanec TOP 09 Daniel Korte, aby vzniklo centrální úložiště odposlechů, které by takovou evidencí bylo.

Nejenom k problematice úložiště, ale obecně k odposlechům chce 29. září uspořádat na půdě Poslanecké sněmovny seminář.

Dosavadní situace okolo odposlechů je podle poslance zoufalá, protože komise neustále naráží na neochotu příslušných státních orgánů, ale i ministrů, ji řešit. Korte tím má na mysli především vyhýbavou odpověď bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) ohledně evidence odposlechů v resortu spravedlnosti.


„Bohužel stále narážíme na informační bariéru, a čím víc se tím zabývám, tak zjišťuji, že ty problémy jsou hlubší a hlubší, a mně už dochází trpělivost.“

(poslanec Daniel Korte)


 

Její nástupce v úřadě na dopis komise, zda se se stanoviskem Válkové ztotožňuje, v zákonné třicetidenní lhůtě vůbec neodpověděl. Korte kvůli tomu hodlá v nejbližších dnech Roberta Pelikána (za ANO) na půdě sněmovny interpelovat.

Už mi dochází trpělivost

Ze zákona má informační povinnost podle toho, kým byl odposlech pravomocně ukončen, buďto Policie ČR, státní zastupitelství nebo soud. Zatímco Ministerstvo vnitra vydává každoročně analýzu odposlechů, včetně statistiky plnění informační povinnosti, v resortu spravedlnosti toto absentuje.

„Už více než rok se já osobně, ale i celá komise zabýváme problematikou evidencí odposlechů a jejich kontrolou. Bohužel stále narážíme na informační bariéru, a čím víc se tím zabývám, tak zjišťuji, že ty problémy jsou hlubší a hlubší, a mně už dochází trpělivost.“ To je důvodem, jak dále říká, k rozhodnutí, uspořádat k tomuto tématu odborný seminář. Ten by se měl věnovat všem aspektům této problematiky, která intenzivně zasahuje do občanských práv. Hlavním bodem semináře by měl být Korteho záměr, aby vzniklo jedno místo, jedna databáze, protože současné evidence jsou dnes roztříštěné, anebo vůbec neexistují. Toto místo by evidovalo všechny odposlechy.

„Myslím si, že by mělo být zřízeno centrální úložiště odposlechů, tak aby bylo možné identifikovat na jedné straně nařízené odposlechy, a na straně druhé odposlechy ukončené. To by se mělo spárovat, a eventuálně zkontrolovat, zda byla či nebyla splněna informační povinnost vůči dotčeným osobám. Jinak se to ani nemusí dozvědět, a kde není žalobce, tam není soudce.“

Dalším problémem, na nějž poslanec upozorňuje, je skutečnost, že o odposlechu se nemusí postižený dozvědět i z toho důvodu, že neexistuje žádný přezkum toho, zda stále ještě trvají důvody, pro něž byla informace neposkytnuta ze zákonných důvodů. „Tato úvaha se samozřejmě nabízí, a je logická. To bychom ale byli zase o krok dále.“ Za vůbec první a zcela zásadní krok považuje Korte zřízení již zmíněného úložiště.

Kolegům se nápad líbí

„Jsem na sto procent pro, protože taková věc tady chybí, přitom jde o věc zcela zásadního významu. V komisi nejsme schopni dohledat, jak a kde příslušné orgány nařízené odposlechy evidují, a tím pádem ani to, jak plní svou zákonem stanovenou povinnost informovat o ukončených odposleších,“ říká člen komise pro kontrolu odposlechů poslanec Martin Novotný (ODS). Celá kontrola tak podle něj zůstává pouze na papíře, je nepřezkoumatelná, a nevymahatelná. „Příslušní ministři navíc buď s námi nekomunikují, anebo posílají vyhýbavé odpovědi,“ naráží tím Novotný na výše zmíněný postup Válkové a Pelikána.

„Zatím jsem o tom s kolegou Kortem nehovořil, takže k tomu nemohu říci nic bližšího,“ říká další z členů „velkého ucha“, poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL). „Nepochybně by se ale mělo v první řadě vyhodnotit, jak a kde se tato data k odposlechům shromažďují dnes, jak to funguje, a pak se případně zamyslet nad jinou úpravou,“ dodává opatrně.

Návrh už si získal sympatie hnutí Úsvit. „Považuji to za výborný nápad, protože jakákoli větší kontrola odposlechů je potřeba. Určitě budeme chtít s poslancem Kortem na této myšlence spolupracovat,“ říká poslanec Petr Adam.

Nápad se líbí i advokátovi Petru Tomanovi, který se tématem odposlechů zabývá v rámci Unie obhájců ČR. „Je to výborný nápad. To, co tady neexistuje, a co by podle mého názoru existovat mělo, je nějaké centrální úložiště všech odposlechů, aby se dalo říci na levé straně tabulky – bylo nařízeno tolik a tolik odposlechů, a na pravé straně zkontrolovat, jestli všem, kteří byli odposloucháváni, jednoho dne také přišla o tom informace. A překontrolovat, zda pokud nepřišla, to bylo v souladu se zákonem, že nepřišla.“

Zatím ještě není jasné, jaké parametry by mělo úložiště mít, kdo by měl mít do něj přístup a v jakém zákonném rozsahu. Otevřené je třeba i to, kdo by kontroloval shromážděná data, jaké databáze by úložiště propojovalo, či kdo by takové úložiště spravoval. „Je to běh na delší trať, ale bych byl rád, kdyby se mi do konce volebního období podařilo prosadit,“ uzavírá Korte s tím, že právě zamýšlený seminář by měl záměr konkretizovat.

Dušan Šrámek