Ústavní stížnost ERÚ: Policie zabavila i zdravotní dokumentaci Renaty Vesecké

Renata Vesecká kvalifikaci pro funkci místopředsedkyně ERÚ má, brání se opakovaně Alena Vitásková, kterou stát opakovaně obvinil. Foto: Mediafax

Důvody Ústavní stížnosti Energetického regulačního úřadu vnášejí pro veřejnost světlo do podivného případu, ale také vyvolávají další otázky. Policie například zabavila i dopis Renaty Vesecké ministru vnitra Milanu Chovancovi a lékařský posudek zdravotního stavu Renaty Vesecké. Jde o nelegální shromažďování informací o Vesecké, uvádí advokát Zdeněk Koudelka.

Zdeněk Koudelka v celé záležitosti ERÚ zastupuje. Ústavní stížnost podala rovněž předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Například tvrzení policie o tom, že důvodem razie v ERÚ bylo získání jmenovacího dekretu Vesecké, který ERÚ odmítal policii vydat, dostává trhliny. Zajímavé je zjištění, že z žádosti Městského ředitelství policie v Plzni o dekret Vesecké vůbec nevyplývalo, že policie o dekret žádá pro trestní řízení podle trestního řádu, kde existuje povinnost dokument vydat. Nejde-li o postup podle trestního řádu, musí každý žadatel o údaje o zaměstnanci v žádosti jeho zaměstnavateli zdůvodnit a zaměstnavatel může dokument o zaměstnanci nevydat.

Policie zabavila dopis Vesecké ministru Milanu Chovancovi

Nad rámec obvyklých postupů konal podle Zdeňka Koudelky státní zástupce, který kromě zabavení jmenovacího dekretu Vesecké umožnil zabavit data z počítačů a telefony. „Pokud chtěli nějaké údaje z telekomunikačního provozu, měli státní zástupce i policie postupovat podle ustanovení trestního řádu o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Státní zástupce i policie se zřejmě báli jít touto cestou, neboť by dotčené osoby měly právo přezkumu Nejvyšším soudem a mohlo se tak vyjevit jejich nezákonné jednání,“ uvádí Zdeněk Koudelka.
Podle Zdeňka Koudelky policie v ERÚ rovněž zabrala dopis Renaty Vesecké ministru vnitra Milanu Chovancovi ze dne 23. 3. 2015, který nemohl být nijak použit jako důkaz a už vůbec ne neodkladný a neopakovatelný – vždy šlo zajistit jeho originál u adresáta-ministra vnitra – pro trestní řízení ve skutku, který je předmětem tohoto řízení – jmenování místopředsedkyně do funkce v listopadu 2014. „Policie zabavila v Jihlavě v rámci personálního spisu lékařský posudek Renaty Vesecké ze dne 19. 8. 2014, přitom zdravotní stav nemůže být trestný. Jde o nelegální shromažďování informací o Renatě Vesecké,“ uvádí advokát Zdeněk Koudelka.

Údajný zločin jmenování Vesecké se stal v Praze

Dalším důvodem ústavní stížnosti je znovu nepříslušnost soudu a státního zastupitelství. Zdeněk Koudelka prostřednictví detailní znalosti faktů vysvětluje, proč Okresní soud v Jihlavě a Okrestní státní zastupitelství v Jihlavě nejsou příslušné danou věcí se zabývat, přestože ERÚ má v Jihlavě sídlo. O případu Česká justice informovala již dříve.

Jenže ERÚ má kromě svého sídla v Jihlavě ještě dvě dislokovaná pracoviště v Ostravě a v Praze a údajná trestná činnost jmenování místopředsedkyně ERÚ se odehrála právě v Praze. „Na tuto skutečnost se policie výslovně ptala v dopise Městského ředitelství Plzeň z 25. 11. 2014 a ERÚ v odpovědi na tuto žádost z 8. 12. 2014 uvedl, že ke jmenování došlo v pobočce úřadu Praha 7, Partyzánská 1/7,“ uvádí Zdeněk Koudelka. V dané věci mělo podle něho proto vykonávat dozor nad zákonností trestního řízen Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7, kde se jmenování místopředsedkyně ERÚ stalo. Rozhodovat o prohlídce měl Obvodní soud Praha 7. „Nelze akceptovat zneužití práva, tedy postup státního zastupitelství, který je veden úvahou – ,dáme to tam, kde nám vyhoví a ne tam, kde nám asi nevyhov´, upozorňuje opakovaně Zdeněk Koudelka.

Případ Vesecká vs. případ Babiš

Celá akce je pak podle Zdeňka Koudelky ukázkou porušení práva na rovné zacházení, zákazu diskriminace a zákazu trestní provokace státem. Dokazuje to na jmenování nikoho většího než ministra financí Andreje Babiše, který byl jmenován ministrem vlády, aniž by v době jmenování splňoval zákonné podmínky jmenování. „Přesto však orgány veřejné žaloby a policie ve věci nic nekonají, a to ani okresní státní zástupce v Jihlavě, přičemž kauza Babiš je obecně známá a ví o ní. Je zřejmé, že v obdobných věcech jedná státní zastupitelství nedůvodně jinak,“ uvádí Koudelka.
Státní zástupce v Jihlavě by měl buď vyvodit svoji příslušnost pro trestní řízení ve věci jmenování Babiše ministrem a nebo by měl vyslovit v obou případu Babiše i Vesecké naopak svoji nepříslušnost. „To, že v jedné věci trestněprávně jedná a v druhé nikoliv, je porušení rovnosti před zákonem,“ uvádí Zdeněk Koudelka.

Někdejší náměstek bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké Zdeněk Koudelka je dlouhodobým a soustavným kritikem postupů státních zástupců i policie v trestním řízení stejně jako politického rozhodování ústavního soudu, který opakovně stížnosti na postupy policie a státních zástupců v přípravném řízení zamítá. Na dotaz, zda nemá obavu, že mu tisk bude předhazovat, že byl v letech 2006 – 2011 náměstkem nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a že proto nastanou pokusy diskreditace a odvádění případu od merita věci, odpověděl, že obavy nemá a na všechny otázky je připraven.

-ire-