Ministr spravedlnosti Robert Pelikán a Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Foto: MSp

Zákon o státním zastupitelství: Pelikán nepřesvědčil Dienstbiera, Chovance, ale ani Babiše

Návrh nového zákona o státním zastupitelství, jehož podobu představil nedávno na tiskové konferenci ministr spravedlnosti Robert Pelikán, čeká složitá cesta. Vedle poslanců Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, kteří trvají na svých připomínkách, se podle zjištění České justice nepodařilo Pelikánovým úředníkům vypořádat některé zásadní připomínky, které vzešly od několika resortů.

Asi nejpikantnější je, že na odmítavém stanovisku k zákonu setrvává Ministerstvo financí, řízené Pelikánovým „šéfem“ Andrejem Babišem. Jím vedený resort odmítá dodatečné finanční náklady, které by zavedení nové normy provázely. Finance například požadují, aby nově vznikající místa státních zástupců na Speciálním státním zastupitelství a na Nejvyšším státním zastupitelství byla v objemu platů shodná s rušenými místy na vrchních státních zastupitelstvích, a navrhuje tuto zvýšenou potřebu pokrýt z úspor za neobsazená místa.

Tomu ale MSp nevyhovělo s argumentem, že počty státních zástupců jsou stanoveny ve vazbě na počty soudců a rovněž mj. i ve vazbě na počty trestních senátů. „Počty soudců zůstávají bez změny, a proto nelze uvažovat o snížení počtu státních zástupců. Pro státní zástupce je rozpočtově zajištěno 1 272 míst. K 1. 4. 2015 bylo jmenováno 1 231 státních zástupců, z toho bylo na mateřské (rodičovské) dovolené 60 státních zástupkyň. Neobsazeno zůstává 41 míst, což je 3,23 % z celkového počtu. Na státním zastupitelství je 61 právních čekatelů, kteří se připravují na zkoušky. Z uvedeného je tedy patrné, že je trvalá snaha doplnit neobsazená místa novými státními zástupci. Nelze proto uvažovat, že úspory za neobsazená místa státních zástupců budou mít trvalý charakter“, vysvětluje MSp vládě, proč setrvává na svých finančních požadavcích.

Plat 70 tisíc? Podle MF mimo realitu

Dalším sporným bodem mezi MF a MSp, který bude muset vláda řešit, jsou platové podmínky pro odborný personál na Speciálním státním zastupitelství. Návrh počítá s tím, že při něm budou působit odborníci z oblasti ekonomie, účetnictví, veřejných zakázek, evropských fondů a překladatelé, přičemž jejich platy budou v minimální výši 70 tisíc korun. To se ovšem podle MF vymyká realitě platů odborníků ve státní správě v České republice a proto takový návrh odmítá.

MSp však na něm trvá, což jistě potěší hlavní „lobbistku“ tohoto zákona a v případě jeho schválení velmi pravděpodobně i automaticky šéfku „Speciálu“, Lenku Bradáčovou. „Požadavek na mimořádně vysoké platy pro několik zaměstnanců s požadovanou odborností plně odpovídá charakteru Speciálního státního zastupitelství. Je nezbytné zajistit takové specialisty, kteří budou konkurovat odborníkům z podnikatelské sféry. Zřízení Speciálního státního zastupitelství vyplývá z rozhodnutí posílit specializaci v oblasti vysoce sofistikované kriminality (zřízení takovéhoto útvaru vyplývá i z v minulosti vládou schválených plánů na boj proti korupci), těžko by ale bylo obhajitelné, aby takové politické rozhodnutí znamenalo, že všem státním zástupcům budou poníženy platy, aby se zachovala rozpočtová neutralita návrhu“, stojí v argumentech MSp, které se tak nápadně přibližují dikci i obsahu stanovisek, které pro účely argumentace ve prospěch návrhu zákona vzešly právě od některých státních zástupců.

Nevyřešené zůstaly i připomínky ministerstva vnitra a ministra a předsedy Legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera. Jejich připomínky byly shodné a týkaly se tří základních oblastí: atrakce a delegace věcí vedoucím Speciálního státního zastupitelství, možnost opakování výkonu funkce u vedoucích státních zástupců a absence dohledu nad Speciálním státním zastupitelstvím. Mimochodem, tyto věci jsou nejčastějším terčem kritiky odborné veřejnosti i poslanců ÚPV.

Atrakce a delegace vedoucím „Speciálu“

MSp obhajuje možnost atrakce a delegace věcí vedoucím „Speciálu“ tím, že by v opačném případě došlo k zahlcení instituce, u něhož počítá návrh s 25-30 státními zástupci. V podkladech pro poslance ÚPV, které má Česká justice k dispozici, se odhaduje, že „Speciál“ bude ročně řešit 360-480 věcí ročně. Právě ona spodní hranice počítá s tím, že bude možno některé věci delegovat. Atrakci obhajuje tím, že některé trestné činy budou vykazovat „vysokou míru sofistikovanosti“, ačkoliv nebude dosaženo zákonem stanovené škody. „Atrakce a delegace je princip, na kterém je zapotřebí trvat, nemá-li se činnost Speciálního státního zastupitelství „rozmělnit“. Není pravdou, že možnost atrakce a delegace je bezbřehá a že umožnuje libovůli – k uplatnění fakultativní příslušnosti nebo k delegaci může dojít pouze v případech odůvodněných závažností nebo skutkovou či právní složitostí věci. O každém případě, kdy věc bude delegována na „běžné“ státní zastupitelství či naopak atrahována, musí být bez zbytečného odkladu informováno Nejvyšší státní zastupitelství. Činnost Speciálního státního zastupitelství bude rovněž popsána ve zprávě o činnosti státního zastupitelství. Pokud by vedoucí Speciálního státního zastupitelství obcházel zákon a institutu atrakce a delegace zneužíval, bylo by možné až konstatovat jeho kárné provinění“, odmítá MSp časté výtky ohledně možné zneužitelnosti tohoto ustanovení, kdy by si vedoucí „Speciálu“ mohl „vyzobávat“ některé zájmové či mediálně sledované případy.

Ohledně nesouhlasu s možností opakovat funkci vedoucího „Speciálu“ MSp odmítá obavy z toho, že by se tento vedoucí snažil ovlivnit osoby, které by rozhodovaly o jeho setrvání ve funkci i v dalším funkčním období. Argumentuje výběrovým řízením, které neumožňuje jmenovat na toto místo nikoho, kdo by v něm nezvítězil a omezením výkonu funkce pouze na dvě funkční období. „Navrhovaný požadavek by tak podle našeho názoru vedl pouze k omezení zájmu o výkon funkce vedoucího Speciálního státního zastupitelství a až k určitému „mrhání lidskými zdroji“, kdy by jen z tohoto formálního důvodu nebylo možné jmenovat osobu dosavadního vedoucího státního zástupce, byť by jinak splňoval veškeré potřebné předpoklady a ve své dosavadní funkci se osvědčil“, obhajuje svůj názor MSp.

Trvají otázky nad dohledem

Nejpalčivějším a nejvíce kritizovaným bodem návrhu je absence dohledu na „Speciálem“. K námitkám poslanců ÚPV se i zde přidávají se svými odmítavými připomínkami ministři Chovanec a Dienstbier. MSp však i zde jejich nesouhlas odmítá a argumentuje potřebou maximální nezávislosti „Speciálu“ a snahou vyloučit možnost ovlivňovat každodenní činnost tohoto státního zastupitelství a znemožnit dávat mu pokyny v konkrétních živých věcech.
Na pomoc si bere příklad úpravy v Rakousku. „Neznamená to ale, že by činnost Speciálního státního zastupitelství byla zcela „ve vzduchoprázdnu“. Nad činností státních zástupců činných u Speciálního státního zastupitelství bude vykonáván standardní výkon řídících a kontrolních oprávnění vedoucího Speciálního státního zastupitelství; stížnosti proti jejich rozhodnutím, nejde-li o rozhodnutí podle § 146a odst. 1 tr. řádu, budou vyřizovány nadřízeným státním zastupitelstvím, tj. Nejvyšším státním zastupitelstvím. Dále budou ve vztahu k agendě SSZ dána oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. řádu, může být vykonávána kontrola skončené věci (za tím účelem bude o skončení věci dávána Nejvyššímu státnímu zastupitelství zpráva) apod. Činnost Speciálního státního zastupitelství je rovněž obligatorní součástí každoroční zprávy o činnosti státního zastupitelství,“ odmítá obavy ministrů vnitra a pro legislativu a lidská práva ministerstvo spravedlnosti.

(epa)