Exekutorský vykonavatel je úřední osobou, rozhodl Nejvyšší soud

Předseda Pavel Šámal dnes okomentoval verdikt Neejvyššího soudu Foto: Eva Paseková

Exekutorského vykonavatele, který plní úkoly z písemného pověření exekutora, lze považovat za úřední osobu, rozhodl nově Nejvyšší soud (NS). Náleží mu proto zvláštní ochrana podle trestního zákoníku, má však i zvýšenou trestní odpovědnost. Sjednocující stanovisko trestního kolegia NS brzy vyjde ve sbírce rozhodnutí a poslouží jako závazné vodítko soudům všech stupňů. Dosavadní praxe byla rozporná, řekl dnes novinářům předseda soudu Pavel Šámal.

NS při nové interpretaci trestního řádu vykonavatele zařadil mezi odpovědné úředníky, které zákoník při definici úřední osoby výslovně zmiňuje. V praxi to znamená například to, že pokud někdo vykonavatele napadne, může být stíhán a souzen pro násilí proti úřední osobě.

Při hodnocení statusu exekutorských vykonavatelů existovaly dva konkurenční výklady, přičemž i NS se loni přiklonil k tomu protichůdnému. Trestní zákoník totiž exekutorským vykonavatelům zvláštní ochranu výslovně nepřiznává – na rozdíl od exekutorů, soudců, žalobců, policistů, poslanců nebo třeba lesní a rybářské stráže.

NS ale nyní zákon nově vyložil tak, že při splnění dalších zákonných podmínek je vykonavatel úřední osobou, a to i vzhledem k pravomocem, které reálně má. Podle soudkyně Věry Kůrkové by bylo absurdní, kdyby se diametrálně lišilo postavení samotného exekutora a jeho vykonavatele v některých situacích, kdy provádějí totožné úkony s totožnými důsledky.

Vykonavatelé jsou zaměstnanci soudních exekutorů, jejichž jménem plní konkrétní úkoly. Například provádějí soupis majetku dlužníků, označují a zajišťují sepsané věci a prodávají je v dražbě. Vykonavatelé musejí podle exekučního řádu splňovat několik zákonných podmínek, například bezúhonnost a středoškolské vzdělání. Skládají také kvalifikační zkoušku.

(čtk)