Martin Plíšek k EET: Vláda nemůže na někoho povinnost uvalit a jinému ji odebrat

Poslanec ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Martin Plíšek Foto: Facebook

Předkladatel zákona o elektronické evidenci tržeb se od května nedokázal vypořádat se stanoviskem Legislativní rady vlády k tomuto elaborátu, co se týče nerovnosti, výjimek i možného rozporu s právem EU. Ministerstvo financí se však s připomínkami ani vyrovnávat nehodlá. Vyplynulo to z diskuse Právní aspekty EET, kde na postoj předkladatele upozornil právník a poslanec Martin Plíšek.

Podle poslance Martina Plíška (TOP09) návrh zákona o elektronické evidenci tržeb porušuje základní princip právního státu jako je rovné zacházení, ústavní princip, že povinnost může občanům uložit pouze zákon. Návrh navíc nemusí být v souladu s právními akty Evropské unie, upozornil poslanec Martin Plíšek s odkazem ke stanovisku Legislativní rady vlády (LRV).

Stanovisko Legislativní rady vlády k EET si můžete přečíst zde.

Návrh zákona o EET od samého počátku počítá s četnými výjimkami a jmenuje řadu subjektů, které nebudou muset hlásit své tržby, i když přijímají hotovost jako například občanské obecně prospěšné spolky či územní samosprávu. Navíc o tom, pro které skupiny obyvatel a kdy bude zákon platit, rozhodne podle současného návrhu vláda. „Není možné, aby vláda svým rozhodnutím na někoho uvalovala povinnosti a jinému je odebrala,“ uvedl k tomu v diskusi o právních aspektech EET poslanec Martin Plíšek s odkazem k rozhodování Ústavního soudu.

Výjimky z EET jsou podporou zneužití postavení

Jeho právní názor je zcela v souladu se stanoviskem Legislativní rady vlády, které Rada s podpisem předsedy Rady Jiřího Dienstbiera vydala už 28. května 2015 a které má Česká justice k dispozici. „Zvýhodňování některých druhů tržeb pouze na základě vymezení subjektu, kterému tyto tržby plynou, považuje Legislativní rada vlády za diskriminační a ve svém důsledku za negativně dopadající na hospodářskou soutěž. V tomto kontextu lze za určitých okolností považovat některé výjimky jako podporu státu ke zneužití dominantního postavení na trhu, a to v případě tzv. veřejných podniků a poskytovatelů služeb obecného hospodářského zájmu,“ stojí v květnovém stanovisku Legislativní rady vlády.

Legislativní rada vlády ovšem už v květnu navrhla řešení: „Možným řešením, jak se vyhnout riziku toho, že by Evropská komise a Soudní dvůr Evropské unie posuzovaly výjimky z evidence tržeb jako činnost mající za následek zneužití dominance na trhu, by bylo striktně uplatňovat výjimky z povinnosti evidence tržeb jen pro určitá odvětví jako celek, nikoliv z této povinnosti vyjímat jen některé subjekty – jako např. držitele poštovní licence,“ domnívá se Rada.

„V případě výjimky pro stát, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace by bylo žádoucí, aby se tato vztahovala jen k činnostem, při kterých dochází k výkonu veřejné moci. Subjekty působící na relevantním trhu daného odvětví by pak měly rovné podmínky a výjimky z povinnosti dle § 12 by neměly selektivní povahu,“ uvádí se ve stanovisku Rady k situacím, kdy jmenované subjekty přijímají tržby v hotovosti, ale nemusí je podle současného návrhu zákona o EET evidovat.

Ministerstvo financí: Rovnost není absolutní

Jak vyplynulo z příspěvku poslance Martina Plíška, předkladatel nevzal stanovisko LRV v úvahu: „Předkladatel se stále nevypořádal s ústavně-právními problémy jako nerovnost a nařízení vlády, ale ani s možným rozporem s právem EU,“ zopakoval i po diskusi o právních aspektech EET pro Českou justici.

Jenže ministerstvo financí se s připomínkami vypořádat ani nehodlá, jak vyplynulo z odpovědi právníka a vedoucího oddělení obecné daňové legislativy ministerstva financí Radima Boháče: „Rovnost není absolutní. Výjimky mohou být, ale musí být proporciální a rozumně zdůvodněné,“ uvedl v diskusi o právních aspektech EET. K dočasnosti a uvalování povinností pouze na některé skupiny občanů vládním nařízením pak uvedl: „Máme seznam předpisů, kdy je povinnost stanovena zákonem a doplňuje ho nařízení vlády,“ řekl Radim Boháč. Jako příklad uvedl devizová povolení, u kterých vláda stanoví, kdy se nevyžadují.

EET v EU = významná pochybnost

Zatímco se diskutuje o jednotlivých ustanoveních návrhu zákona o EET, Legislativní rada vlády už v květnu projevila pochybnost o EET jako o celku, upozornil poslanec Martin Plíšek.

Legislativní rada vlády skutečně ve stanovisku shromáždila akty EU, proti jejichž principům podle Rady jde EET: V kontextu podpory malých a středních podniků (small and medium entreprises) lze zmínit zejm. následující právní akty EU: sdělení Komise ze dne 25. června 2008 „Zelenou malým a středním podnikům – „Small Business Act“ pro Evropu“ (KOM(2008)0394) (dále jako Small Business Act), sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem „Přezkum iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu“ (KOM(2011)0078), a zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum, Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků (KOM/2011/0803), stojí ve stanovisku.

„S ohledem na výše uvedené i po následném projednání návrhu zákona Legislativní rada vlády má nadále významné pochybnosti, zda zavedení povinnosti evidence tržeb a s ní souvisejících povinností je v souladu s principy zakotvenými v právních aktech Evropské unie uvedených výše v části II tohoto stanoviska, totiž s politikou podporování malých a středních podnikatelů, a zda opatření doprovázející její zavedení, která by měla minimalizovat související administrativní zátěž podnikatelů, jsou dostatečná,“ uvedla Legislativní rada vlády v květnovém stanovisku.

Diskuse se uskutečnila v rámci Pražského právnického podzimu. Česká justice již informovala o prezentaci Simony Hornochové a Martina Janečka na této akci.

Irena Válová