ÚS odmítl zrušit část insolvenčního zákona. Způsob rozhodnutí je selháním, zní ze soudu

Dnešní nález se většiny soudců nedotkne Foto: archiv

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh na zrušení části insolvenčního zákona, která předsedům soudů umožňuje svěřit při hrozbě průtahů takzvané incidenční spory jinému soudci. Někteří ústavní soudci ale způsob rozhodnutí označili za selhání ÚS.

Podle návrhu podaného ostravskou soudkyní Simonou Pittermannovou porušuje norma právo na zákonného soudce. Otevírá totiž cestu k neprůhlednému přidělováním sporů mimo rozvrh práce. Jak informovala Česká justice, soudkyně v návrhu uvedla, že předsedkyně KS v Ostravě Iva Hrdinová přiděluje insolvenční spisy „ad hoc“ a nikoliv podle pravidel a tento systém přirovnává k systému za totality.

V kuloárech se pro způsob rozdělování insolvenčních případů vžil termín „Lex Krhut“ podle místopředsedy ostravského soudu Rostislava Krhuta.

ÚS návrh odmítl bez věcného projednání, pět jeho členů ale sepsalo odlišná stanoviska. Normu pokládají za protiústavní.

V incidenčních sporech jde zpravidla o vyloučení věci z majetkové podstaty, případně o pravost, výši, pořadí nebo trvání pohledávek. Spory řeší stejný soud, který vede celé insolvenční řízení. Zákon ale říká, že pokud by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízení, přikáže předseda spor jinému soudci.

Důvodem odmítnutí podnětu se podle většiny pléna ÚS stala neoprávněnost navrhovatelky. Soudci totiž mohou navrhovat pouze zrušení těch právních předpisů, které musejí bezprostředně aplikovat, a přitom je považují za protiústavní. Pittermanová ovšem sporné ustanovení už v incidenčním sporu žádným způsobem aplikovat nebude – pouze na jeho základě dostala na stůl konkrétní spis.

„Tím se veškerá relevance napadeného ustanovení ve vztahu k řešení sporu vyčerpala ještě před zahájením samotného incidenčního řízení,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Jiřího Zemánka. Podle pěti přehlasovaných soudců se však plénum normou zabývat mělo, protože ve skutečnosti celé řízení silně ovlivňuje.

„Zvolený způsob, jakým ÚS v daném případě rozhodl, proto bohužel musím označit za selhání ve velmi zásadní věci,“ uvedl například soudce Vojtěch Šimíček. Také podle Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka měl být zákon přezkoumán a sporné ustanovení zrušeno.

„Zákonodárci mohla být poskytnuta odpovídající lhůta, aby přijal ustanovení v novém znění, podle něhož by sice bylo možné rozdělit větší množství napadlých incidenčních sporů mezi více soudců, ale výlučně rozvrhem práce,“ napsal Jirsa ve stanovisku, ke kterému se připojil i Lichovník.

Podle místopředsedkyně ÚS Milady Tomkové si většina pléna nedostatečně uvědomuje význam přidělování spisů pro fungování obecných soudů ani široké pole pro zneužití tohoto mechanismu ze strany soudních funkcionářů. Poukázala zároveň na to, že současní ústavní soudci, kteří působili v obecné justici, s názorem většiny nesouhlasí.

(čtk, epa)