Martin Plíšek: Babiš s Pelikánem by si měli vyjasnit, zda justice je nebo není prioritou hnutí ANO

Právní expert TOP 09 Martin Plíšek Foto: TOP 09

Úprava, aby ministři nemohli být ovládajícími osobami ve firmách, funguje standartně i v zahraničí, říká Martin Plíšek. Poslanec opoziční TOP 09 navíc chce, aby se firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly hlásit o veřejné zakázky. „Jde mi o to, aby jedna konkrétní osoba v 8 hodin 10 minut nepodepisovala správní rozhodnutí za ministerstvo a v 8 hodin a 15 minut nepodepisovala pokyn managementu ve své firmě,“ řekl Plíšek v rozhovoru pro Českou justici.

Na ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny jste schválili v rámci zákona o střetu zájmů tzv. Lex Babiš. Podle tohoto návrhu nesmí být veřejný funkcionář respektive člen vlády ovládající osobou ve firmě. Není ale ten návrh poněkud bezzubý, když funkcionář může majetek převést na osobu blízkou a pak se zákazu vyhne?
Já jsem původně navrhoval, že člen vlády nesmí být ovládající osobou v podnikající právnické osobě. Podobné úpravy fungují v jiných státech, například v Polsku nebo Chorvatsku a jsou ještě přísnější. Vyšel jsem tedy z nějaké analýzy z evropských zemí. Na druhou stranu, není podle mého názoru možné omezovat někoho ve smyslu nakládání se svým vlastnickým právem. Není možné, abychom určovali, na koho někdo smí nebo nesmí svůj podíl nebo firmu převést. A to také proto, že osobou, která jedná s tím veřejným funkcionářem ve shodě přece nemusí být jenom příbuzný, ale může to být samozřejmě kdokoliv jiný z podnikání a podobně. Stejně tak bychom mohli řešit, že pokud ministr převede firmu do fondu a stanoví se správce, který není osobou blízkou, zda je zcela nezávislý na veřejném funkcionáři. To už by mohl být samozřejmě zásah do nakládání s vlastnickým právem. Mně šlo o to, aby jedna osoba nemohla dělat právní úkony jako člen vlády, tedy hájit nějaký veřejný zájem, a vedle toho aby současně nedělala právní úkony za velkou obchodní korporaci. Jsem také rád, že výbor podpořil můj návrh, podle kterého se firmy, které alespoň z 25 % vlastní člen vlády, nebudou moci účastnit veřejných zakázek. Stejná úprava platí v Rakousku.

Nenahrává ale to, co jste řekl, odpůrcům zákona, kteří tvrdí, že návrh na omezení vlastnictví podniků ministry je populismus, který ničemu nezabrání?
Odpůrci tohoto zákona říkají, že se zakazuje podnikatelům vstup do politiky a do vlády. Odpůrci, zejména z hnutí ANO, ale zapomínají na to, že současný zákon o střetu zájmů zakazuje fyzickým osobám, živnostníkům jako osobám samostatně výdělečně činným být členem vlády. Takže z jejich pohledu je to zase ochrana těch velkých podnikatelů proti malým a středním podnikatelům. Protože pokud zákon vylučuje, aby člen vlády byl OSVČ a zároveň připouští, aby byl ovládající osobou ve velké korporaci, která se uchází o veřejné zakázky i přijímá státní dotace, tak je tam asymetrie, která by být neměla. V čem je potencionální střet zájmu živnostníka větší než střet zájmů ovládající osoby ve velké korporaci?

Další možnost, jak zákon obejít je i cesta, že by ministr byl ve firmě tichým společníkem.
Já si moc nedokážu představit využití tichého společníka u tak velké korporace jako je například Agrofert nebo jiná velká firma. Každopádně právní úkony jako ovládající osoba by musel dělat někdo jiný. A mně jde prostě o to, aby jedna konkrétní osoba v 8 hodin 10 minut nepodepisovala správní rozhodnutí za ministerstvo a v 8 hodin a 15 minut nepodepisovala pokyn managementu ve své firmě, aby se zúčastnila té či oné veřejné zakázky nebo žádosti o státní dotaci.

Podle pozměňovacího návrhu, který prošel ústavně právním výborem, by ministr musel ukončit svou činnost ve firmě bez zbytečného odkladu poté, co začal vykonávat svou funkci, nejpozději však do 60 dnů. Je tam uvedeno, že k tomu musí učinit všechna potřebná opatření. Opět zkusím uvést příklad z praxe. Ministr může svůj podíl nabídnout k odkupu za přemrštěnou cenu a nikdo o něj neprojeví zájem. Nebude to ale tak, že učinil všechna potřebná opatření, aby se toho podílu zbavil?
Ministr musí udělat veškeré potřebné kroky, aby bylo jasné, že do šedesáti dnů učinil maximum, aby nebyl ovládající osobou. Ta lhůta se samozřejmě může prodloužit, pokud jde o úkony, které člen vlády nemůže přímo ovlivnit. Myslím si, že veřejný funkcionář, v tomto případě člen vlády, je pod veřejnou kontrolou a pokud by dělal spekulativní kroky, tak by to bylo všeobecně známé. Zákon by neměl do detailu řešit, co všechno má veřejný funkcionář dělat. On může například firmu převést do svěřenského fondu, snížit svůj podíl, převést ho na někoho jiného. Ostatně, přijatý pozměňovací návrh řeší i sankce v případě, pokud ta opatření neučiní.

Poslanec Martin Plíšek ve sněmovně Foto: Facebook
Poslanec Martin Plíšek ve sněmovně Foto: Facebook

Dále mimo jiné zakazujete, aby ten veřejný funkcionář nesměl vlastnit média. Není to příliš obecné? Co když je politik lékařem a má časopis o zdravotnictví nebo má jako koníčka rybaření a založil si časopis o rybách?
Bylo by zajímavé získat skutečnou statistiku politiků, kteří vlastní nějaká média. Já si myslím, že jedna věc je přispívat a lidé z odborných kruhů, o kterých mluvíte, tak spíš do těch médií přispívají. Nikoliv, že je přímo vlastní. Ústavně právní výbor se rozhodl zabránit tomu, aby se nekumulovala ekonomická, politická a mediální moc do jedněch rukou. Je to mimochodem ustanovení, které bude platit pro nově jmenované členy vlády. Takže je to pravidlo, které bude platit do budoucna. Všichni, kdo budou chtít vstupovat do vlády, tak se na to mohou připravit a uzpůsobit svoje právní, majetkové a jiné poměry k tomu, aby naplnili zákon. Už teď zákon o střetu zájmů přináší různá omezení a také se nikdo nepozastavuje nad tím, jestli jsou v pořádku. Dokonce i naše Ústava předpokládá, že zákon stanoví činnosti, které člen vlády nesmí vykonávat, jsou-li v rozporu s povahou té jeho funkce a tady jde pouze o naplnění té části Ústavy, která o tom mluví.

Na ústavně právním výboru jste také přijali pozměňovací návrh, podle kterého budou soudci a státní zástupci muset podávat majetková přiznání. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier kritizuje to, že přiznání nebudou přístupná veřejnosti. Vám to nevadí?
Je to určitý kompromis, který vznikl mezi poslanci a zástupci justice. Poslanci napříč politickým spektrem ho odsouhlasili. Už to, že soudci a státní zástupci budou muset podávat majetková přiznání, má určitý preventivní protikorupční účinek. Při pochybnostech budou s těmi údaji konfrontováni státními orgány. V zahraničí je to běžné.

Ministr Pelikán na začátku března sliboval, že nový zákon o znalcích a tlumočnících pošle do dvou měsíců do mezirezortního připomínkového řízení. Zatím se tak nestalo. Vy jste avizoval, že kvůli tomu přijdete s poslaneckou novelou. Jak by měla vypadat?
Původní legislativní plán, který vznikl na začátku tohoto volebního období dokonce říkal, že zákon o znalcích měl být předložen do konce prosince 2014. Teď je duben 2016 a návrh nebyl ještě poslán do připomínkového řízení, natož aby byl poslán do Poslanecké sněmovny. Jde o nový zákon a nové zákony, které my nedostaneme do sněmovny řekněme do června tohoto roku, tak už tato Poslanecká sněmovna nestihne projednat. Já jsem proto předložil novelu, která řeší tři základní věci. Zavádí pro znalce povinné vstupní zkoušky z hlediska znalosti práva i z hlediska jejich znaleckých oborů.

Martin Plíšek, Miroslav Kalousek a Marek Ženíšek z TOP 09 Foto: top09.cz
Martin Plíšek, Miroslav Kalousek a Marek Ženíšek z TOP 09 Foto: top09.cz

Tedy zavádí zkušební posudky stejně jako to plánoval i ministr Pelikán?
Byla by to vstupní standardizovaná zkouška, která by měla dvě části Jednak by se zkoumal rozsah znalosti práva všeobecně a pak v oblasti, kterou ten znalec má. Dále by byla povinnost se celoživotně vzdělávat, což je druhá část – celoživotní vzdělávání znalců a možnost přezkoušet jejich znalosti v průběhu znalecké činnosti ze strany ministerstva spravedlnosti nebo krajského soudu. A to v případě, že jsou nějaké pochybnosti o činnosti znalce nebo o kvalitě znaleckých posudků. Na dobu přezkoušení by také mohla být pozastavena činnost znalce. Třetí věc, kterou navrhuji, je navýšení pokut za porušení zákona na dvojnásobek. Ty pokuty jsou nastaveny velmi nízko.
Dále bych chtěl apelovat na ministerstvo spravedlnosti, aby změnilo vyhlášku o odměňování znalců, protože dnes je situace taková, že znalec má za hodinu práce odměnu 100 až 350 korun, což je málo a samozřejmě to také ovlivňuje, kdo ty znalecké posudky dělá a také v jaké kvalitě. Nepochybně s novými povinnostmi směrem ke znalcům je potřeba i valorizovat jejich odměny.

Máte už pro návrh sjednanou podporu?
Ano. Na posledním podvýboru pro justici, kde se projednával zákon o znalcích bylo řečeno, že pokud ministerstvo nepředloží ten návrh, řekněme do poloviny roku do Poslanecké sněmovny, tak se půjde cestou novely. Ten můj návrh může posloužit jako nosič pro tyto změny. Já jsem pochopitelně připraven jednat se zástupci ostatních klubů o úpravě tohoto návrhu ve druhém čtení. Mimochodem i na základě té debaty, která byla na podvýboru pro justici z vystoupení přítomných znalců vyplynulo, že zřejmě ani nebudeme v dohledné době potřebovat úplně nový zákon, ale že bude dobré některé věci v tom stávajícím zákoně upravit, protože nový zákon vyžaduje samozřejmě delší diskuzi. Jak padlo na podvýboru, celá řada zástupců znalců nebyla ještě přizvána k diskuzi o podobě nového zákona. Takže do doby, než by byla dokončena debata o novém zákoně, tak si myslím, že by bylo účelné přijmout spíše novelu.

Jako předseda finančního podvýboru ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, máte už naplánovanou debatu o novém tendru na tzv. náramky pro vězně? Už víte, jak se bude nyní postupovat, když se do tendru přihlásilo osm uchazečů?
Na poslední schůzi jsme dostali hodnotící informaci, proč se nezdařil a proč skončil fiaskem ten předchozí tendr, který byl vyhlášen. Na nejbližším podvýboru budeme řešit, jak probíhá nový soutěžní dialog. Tuto formu zadávacího řízení státní správa příliš nevyužívá. Jsem proto zvědavý, jak bude probíhat. Teď se to asi nedá úplně věcně zhodnotit. To, že je osm firem, je samozřejmě v pořádku. Otázka je, jaký bude výsledek. Může to skýtat možnost, že je více různých nabídek, ale důležité je, jaký bude výsledek i z hlediska potencionálních námitek. Zajímá mě, zda budeme od roku 2017 moci odstartovat projekty s náramky spojené, protože po legislativní stránce už jsme ve sněmovně přijali všechny zákony, které mají využití elektronických náramků umožnit.

Jan Chvojka s kolegy z ÚPV Martinem Plíškem (TOP 09) a předsedou Jeronýmem Tejcem (ČSSD) Foto: archiv
Jan Chvojka s kolegy z ÚPV Martinem Plíškem (TOP 09) a předsedou Jeronýmem Tejcem (ČSSD) Foto: archiv

Ministr Pelikán nedávno přiznal, že věznice se plní rychleji, než ministerstvo spravedlnosti předpokládalo na konci loňského roku. Máte informace, jak se s tím Vězeňská služba srovná finančně?
Financování vězeňství i z hlediska schválené Koncepce jsem nechal zařadit jako pevný bod na  finanční podvýbor i z toho důvodu, že provozně krátkodobé, tak samozřejmě i ty dlouhodobé investice nejsou ve střednědobém výhledu v rozpočtu zajištěny. Koncepce vězeňství počítá se správnými závěry z hlediska vzdělávání vězňů, zaměstnávání vězňů a podobně. Čili si budou dva zástupci za hnutí ANO ve vládě, tedy ministři financí a spravedlnosti, muset vyjasnit, zda justice a tím pádem i vězeňství jsou prioritou nebo nejsou. Zatím z hlediska toho, co ministerstvo spravedlnosti vyjednalo na ministerstvu financí, bych to tak neviděl. Budu se ministra nebo konkrétních náměstků s kolegy ptát, jak jsou zajištěny provozní náklady na Vězeňskou službu pro nejbližší měsíce, protože chyběly peníze i pro tento rok.

Co říkáte na plán ministra Pelikána na rekonstrukci areálu bývalých kasáren v pražském Karlíně? Nově by tam měl vzniknout pražský justiční palác.
Kromě justičního areálu v Ústí nad Labem ministerstvo také plánuje rozšíření areálu Nejvyššího soudu v Brně. Otázka karlínských kasáren a další plány na budování justičních budov, to jsou všechno projekty, které vyžadují velké finanční prostředky. Postrádám v tom trochu to, co je skutečně prioritou z hlediska těchto dislokací nebo rekonstrukcí. Mělo by to být vždy projednáno s krajskými soudy.

Což v případě objektu karlínských kasáren projednáno příliš nebylo.
Zúžil se počet institucí, které by se tam mohly přemístit. Budeme se na finančním podvýboru ptát, jaké jsou časové priority z hlediska rekonstrukcí justičních areálů a jak je zajištěno jejich financování. Bylo by chybou, kdyby se o tom jenom mluvilo a nic z toho se postupně nerozjelo. Na začátku to vypadalo, že prioritou je Ústí nad Labem a teď se ukazuje, že to tak úplně není. Budeme chtít vědět, jaký je reálný stav.

Eva Paseková