Ústavní soud Foto: archiv

ÚS se zastal matky pokutované za to, že synové nechtěli k otci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti matky, která dostala pokutu 25.000 korun v situaci, kdy se její synové odmítali ve stanovených termínech stýkat s otcem. V nálezu soud zdůraznil, že děti jasně projevily svou vůli, a není tedy na místě sankcionovat matku a prostřednictvím pokuty vyvíjet násilný tlak na ni a přeneseně i na děti. Nález soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka je dostupný na webu soudu.

Chlapcům je v současnosti 13 a 12 let. Okresní soud Praha-západ v roce 2014 určil, že mají být s otcem od každého sudého pátku do lichého úterý, dále pak ve zvláštním režimu o prázdninách a svátcích. Opakovaně se však stalo, že chlapci odmítli odejít od matky. Podle otce na ně dostatečně výchovně nepůsobila a nemotivovala je – sbalit tašku prý nestačí.

Také Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že matka není jako „vychovatelka nezletilých aktivní v pozitivním smyslu“ a uložil jí pokutu. Podle ústavních soudců sice krajský soud sledoval žádoucí cíl, tedy zachování či prohlubování vztahu mezi dětmi a otcem, zvolil ale nepřiměřený donucovací prostředek.

Děti lze s ohledem na jejich věk považovat za natolik rozumově a emocionálně vyspělé, že jsou schopné uvědomit si dosah svých rozhodnutí, stojí v nálezu. Nijak se neprokázalo, že by matka jejich vůli nějak účelově a systematicky ovlivňovala proti otci.

Sankce podle zákona o zvláštních řízeních soudních má být podle ÚS prostředkem k vynucení povinnosti uložené soudem, nikoliv však prostředkem k prosazení „násilné“ změny projevů vůle či přání nezletilých dětí ke styku s jejich otcem, vyplývá z nálezu. Krajský soud musí případ znovu projednat.

ÚS podobně už loni zrušil pokutu 9000 korun uloženou matce, která údajně syna nepředávala otci ve stanovených termínech. Žena se hájila tím, že kontaktům tehdy dvanáctiletého chlapce s otcem nijak nebránila. Syn se prý sám rozhodl, že k němu nepůjde. „Soudy vždy musejí přihlédnout k tomu, jaká byla vůle dítěte, pokud bylo dítě již ve věku, kdy může tuto vůli relevantním způsobem vyjádřit,“ zdůraznila tehdy soudkyně zpravodajka Milada Tomková.

(čtk)