Premiér s Chovancem mluvili také o mezeře v rozpočtu vnitra na příští rok, který zatím činí 66,7 miliardy korun a chybí v něm podle ministra zhruba 3,4 miliardy. Podle Chovance jde o výdaje navíc, které vznikly například kvůli schválení některých zákonů nebo zavádění evropských norem. Foto: archiv

Návrh zákona o rozvědce narazil, úřadům vadí její velké pravomoci

Návrh zákona o české rozvědce, Úřadu pro zahraniční styky a informace, tvrdě narazil v připomínkovém řízení. Některé z úřadů požadují jeho zásadní přepracování. Nelíbí se jim například pravomoci, které by rozvědka měla nově získat. V některých případech by mohla třeba žádat po lidech prokázání totožnosti.

Podle kritiků by tuto pravomoc měla mít jen policie. Některá ministerstva zároveň navrhují, aby rozvědka nespadala do kompetence ministra vnitra, ale obrany nebo zahraničních věcí. Vyplývá to z výsledků připomínkového řízení zveřejněného na webu vlády. Návrh zákona předložil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Zákon se dočkal velmi tvrdého přijetí například od ministerstva obrany, pod které spadá vojenská tajná služba, tedy Vojenské zpravodajství (VZ), od Bezpečnostní informační služby (BIS) nebo od Úřadu vlády. Bez připomínky ho naopak ponechal Pražský hrad nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Hned několik úřadů doporučuje, aby byl materiál stažen a zcela přepracován. Nejčastěji návrhu vyčítají, že rozvědce přisuzuje kompetence dosud patřící pouze policii. Rozvědka by se podle nich od kompetencí zpravodajských služeb dostala ke kompetencím represivních složek. Odkazují při tom na paragrafy, podle kterých by pracovníci Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohli požadovat prokázání totožnosti nebo podání vysvětlení třeba od člověka, který „svým jednáním ohrozí osobu, jejíž bezpečnost úřad zajišťuje“. „V principu by tak ÚZSI mohl požadovat prokázání totožnosti kohokoli, kdekoli a kdykoli,“ uvedlo ministerstvo zemědělství.

Kontroverzi vzbudilo umožnění rozvědce pořizovat v Česku odposlechy. Třeba podle ministerstva životního prostředí mají nyní tyto pravomoci BIS a policie, se kterými by měla ÚZSI v Česku spolupracovat. Naopak úřad ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) s tímto návrhem souhlasí, rozvědka podle něj takovou možnost potřebuje. Vadí mu ale nedostatek kontroly rozvědky. „Navržený materiál značně rozšiřuje pravomoci tajné služby zasahovat do soukromí osob. Získává-li orgán státu takovéto pravomoci, je třeba, aby byly spojeny s dostatečně účinným a efektivním kontrolním mechanismem,“ uvedl. Kritikům se také nelíbí to, že současně s navrhovaným zákonem není předložen i návrh na parlamentní kontrolu rozvědky.

Připomínky dále otevírají otázku, pod koho by rozvědka měla spadat. V současné době ředitele ÚZSI jmenuje a odvolává se souhlasem vlády ministr vnitra. „Doporučujeme, aby byla zvážena možnost sjednocení této úpravy s evropskými zvyklostmi, tedy aby ředitel úřadu podléhal svou odpovědností ministru zahraničních věcí … nebo ministru obrany ..,“ navrhuje například ministerstvo obrany.

Dienstbierův úřad naopak poukazuje na to, že má Česko dvě zahraniční zpravodajské služby, a to civilní a vojenskou rozvědku. Pro malou zemi takové dělení podle něj postrádá smysl a může vést i k ohrožení některých zahraničních operací. Navrhuje, aby zahraniční zpravodajská činnost byla sjednocena pod ÚZSI a VZ se soustředilo na Česko. I on ale souhlasí s tím, že by rozvědka měla být pod obranou nebo ministerstvem zahraničních věcí.

Úřad vlády ve svém stanovisku poznamenal, že návrh „není výsledkem obecné shody zpravodajské komunity“. Podle ministerstva životního prostředí koncepce snižuje možnost vzájemné spolupráce mezi BIS a ÚZSI. Neřešení možných kompetenčních sporů vadí i dalším úřadům. BIS poukazuje na to, že by zákon „nastavil zcela nevyvážený a nekoncepční vztah mezi jednotlivými zpravodajskými službami“.

(čtk)