ÚS jen popsal platný trestní řád, podle stanoviska NSZ se však příslušnost soudu stanoví nově

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) má vlastní interpretaci nálezu Ústavního soudu ve věci příslušnosti soudů v přípravném řízení trestním. Náměstek NSZ Igor Stříž je toho názoru, že ústavní nález stanoví příslušnost soudu „nově“, přestože Ústavní soud pouze popsal „starý“ obsah platného trestního řádu.

Ústavní soud v tři týdny starém nálezu Pl. 4/14 ohledně příslušnosti soudu v přípravném řízení ve vztahu ke státnímu zastupitelství respektive státnímu zástupci, který soudu navrhuje úkony, pouze zopakoval stávající obsah trestního řádu.
Přesto je Nejvyšší státní zastupitelství ve své vlastní interpretaci přesvědčeno, že po datu vyhlášení nálezu se příslušnost soudu stanoví „nově“, jakoby do nálezu Ústavního soudu trestní řád neexistoval. Pod stanoviskem s názvem „K interpretaci nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 4/14“ je podepsán náměstek nejvyššího státního zastupitelství Igor Stříž.

Ve zprávě ze 2. května Ústavní soud vysvětluje, proč návrh na zrušení části vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, který podala skupina poslanců v čele s Pavlem Blažkem, zamítá a dokonce se to dostalo do titulku zprávy na webu Ústavního soudu: „Místní příslušnost okresního soudu k úkonům v přípravném trestním řízení je určena zákonem bez ohledu na to, které státní zastupitelství podalo návrh.“

Tak je to totiž napsáno ve stávajícím trestním řádu. Pro osoby těchto věcí neznalé pak zpráva dále vysvětluje: „Ústavně konformním výkladem § 26 trestního řádu je nutno dospět k takovému závěru, že pokud v přípravném řízení příslušný návrh – například na vzetí do vazby, nařízení domovní prohlídky, povolení odposlechu a záznamů telekomunikačního provozu –  podá státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba aplikovat rovněž obecnou úpravu místní příslušnosti soudů v trestním řádu a místní příslušnost okresního soudu určit podle kritérií stanovených v § 18 trestního řádu, tj. z množiny okresních soudů, v jejichž obvodech krajské nebo vrchní státní zastupitelství působí, zvolit ten, jehož místní příslušnost těmto kritériím odpovídá,“ uvádí Ústavní soud.

Nález Ústavního soudu si můžete prohlédnout zde.

Dále soud dovysvětluje: „Napadenými ustanoveními není (a nemůže být) dotčena věcná a místní příslušnost soudů podle trestního řádu; návrhy státních zástupců krajských státních zastupitelství a vrchních státních zastupitelství v přípravném řízení musí v souladu s čl. 38 odst. 1 Listiny směřovat vůči okresnímu soudu příslušnému podle § 18 trestního řádu. mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.“

Profesionálové trestní řád znají, při jeho aplikaci jde o život

Všichni právní profesionálové, trestní advokáti, státní zástupci a trestní soudci ovšem znají předmětná ustanovení  obou jmenovaných paragrafů trestního řádu, neboť je to jejich pracovní nástroj, s jehož pomocí rozhodují o životech a majetku lidí. Navíc jde v tomto o poměrně jednoduše a přesně napsaný zákon s minimálním manévrovacím prostorem.

Paragraf 26

Příslušnost soudu k úkonům v přípravném řízení

(1) K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh.

(2) Soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.

Paragraf 18

Místní příslušnost

(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

Soustavné porušování zákona?

Přesto náměstek Nejvyššího státního zástupce v bodu 2 své interpretace nálezu Ústavního soudu píše: „Ve věcech, v nichž již byla založena příslušnost okresního soudu ve smyslu § 26 odst. 1 a 2 trestního řádu, se pro návrhy podávané po datu vyhlášení nálezu nově stanoví příslušnost okresního soudu podle hledisek § 18 trestního řádu.“

Ze strany úřadu státního zastupitelství musí jít o omyl nebo přepis, protože ve věcech, v nichž byla založena příslušnost okresního soudu ve smyslu §26 odst. 1 a 2 trestního řádu není nutné nově stanovovat po datu vyhlášení nálezu příslušnost okresního soudu podle hledisek §18 trestního řádu, protože tato příslušnost podle předmětného paragrafu trestního řádu dávno takto stanovena je i bez nálezu Ústavního soudu.
Pokud by tomu tak nebylo, dopouštěla by se soustava státního zastupitelství soustavného porušování zákona. Takového konání se však dopouštějí obvykle jen diktatury, zejména ty fašistické.

Trestní řád a Ústava platí stále a beze změny

Kromě toho náměstek NSZ Igor Stříž ve své interpretaci s odkazem na bod 120 nálezu Ústavního soudu upozorňuje, že nález nedopadá na pravomocně skončené věci ani na věci dosud neskončené, do dne jeho vyhlášení. „Ústavní soud v souvislosti s právním názorem vyjádřeným v odůvodnění rozhodnutí v projednávané věci připomíná, že jím provedený ústavně konformní výklad napadených ustanovení předmětné vyhlášky nemá (srov. § 71 zákona o Ústavním soudu a contr.) bez dalšího dopad na následné hodnocení trestních řízení, v nichž byla napadené ustanovení aplikována,“ uvedl v samém závěru doslova Ústavní soud.

S odkazem na předešlá rozhodnutí a nálezy i tento poslední nález Soudu lze ovšem konstatovat, že tentýž Ústavní soud dlouhodobě a opakovaně trvá na tom, že v České republice jsou aplikovány platné zákony, v tomto případě trestní řád a Ústava.

Irena Válová