Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných.

Vnitro chce zlegalizovat databázi DNA. Stanoví i podmínky pro likvidaci vzorků

Ministerstvo vnitra vládě předloží návrh zákona, který má upravit způsob nakládání se vzorky DNA. Předkladatel v důvodové upozorňuje, že navrhovaná úprava je „především stvrzením současně platného a plně funkčního stavu Kriminalistické databáze profilů DNA, který byl potvrzen i judikaturou správních soudů“. Dřívější způsob, jakým Policie ČR nakládala se vzorky, totiž opakovaně čelil kritice. Zákon by měl platit již od příštího roku.

Po zákonné úpravě už od roku 2007 volají experti z oboru, ať už jde o využití DNA pro účely forenzní, nebo takzvaně paternitní, tedy provoz komerčních laboratoří vydávajících certifikáty o otcovství či mateřství. Připravit zákon zadala ministerstvům vnitra a zdravotnictví vláda Petra Nečase na konci roku 2012. Dosud ale chybí. Policie se tak při použití této metody, kdy lze vzorek odebrat i za použití násilí, řídí pouze pokynem policejního prezidenta.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a který má Česká justice k dispozici, přesněji upravuje účel vedení a obsah Kriminalistické databáze profilů DNA a stanovuje konkrétní podmínky pro likvidaci odebraných biologických vzorků a profilů DNA.  Přesněji také upravuje účel vedení a obsah Kriminalistické databáze profilů DNA a stanovuje konkrétní podmínky pro likvidaci odebraných biologických vzorků a profilů DNA.

Odebírat DNA se bude i mladistvým pachatelům

Nově se zakotvuje oprávnění policie odebírat biologický vzorek u osob mladších 15 let (pro nedostatek věku trestně neodpovědné osoby), jimž byla uložena ochranná výchova. „Dané oprávnění cílí na tzv. „dětské násilníky“ – tedy na takový druh pachatelů, u nichž je dán dostatečný veřejný zájem na tom, aby byli odpovídajícím způsobem omezeni na osobní svobodě,“ uvádí ministerstvo.

Výslovně se nově na zákonné úrovni zakotvuje provozování Kriminalistické databáze profilů DNA, konkrétně její vedení, účel a obsah. Databáze slouží pouze k ukládání profilů DNA, nikoliv tedy k uchovávání biologických vzorků a obsahuje profily DNA mrtvoly, části lidského těla nebo kosterního nálezu neznámé totožnosti a biologických stop zajištěných v souvislosti s trestním řízením. Dále obsahuje profily, které byly odebrány kvůli zjištění totožnosti nebo budoucí identifikace nebo DNA osob podezřelých ze spáchání trestného činu.

Ministr vnitraMilan Chovanec Foto: archiv
Ministr vnitraMilan Chovanec Foto: archiv

V databázi mají být uchovávány i profily DNA osob, které s uchováváním vyslovily souhlas. Ty však nemají být automatizovaně porovnávány s profily DNA stop z neobjasněných trestných činů. Jde například o osoby biologicky příbuzné s osobou v pátrání nebo účastníky tzv. plošných screeningů, jenž se v praxi provádějí velice zřídka, a to jen v rámci prověřování velice závažných – násilných, sexuálně motivovaných – trestných činů.

Návrh upravuje likvidaci vzorků

Návrh zákona také upravuje povinnost zlikvidovat odebraný biologický vzorek poté, co jej bylo využito ke stanovení profilu DNA a z odebraného biologického vzorku není již tento materiál pro plnění úkolů policie zapotřebí.

Upravuje se i doba, po kterou mohou být vzorky uchovávány. „Implicitně vyjádřená délka uchovávací doby se odvíjí od současného technického nastavení kriminalistické databáze, kdy se plně respektuje účel uchovávání profilů DNA v kriminalistické databázi. Odpadne-li tento účel (např. ztotožnění totožnosti osoby či zjištění, že skutek příslušná obviněná osoba nespáchala), policie profily DNA bez zbytečného odkladu zlikviduje. Stěžejním okamžikem pro počátek plynutí uchovávací doby je poté provedení odběru biologického vzorku,“ uvádí ministerstvo vnitra.

Odebraný biologický vzorek může policie analyzovat jen pro účely kriminalistické identifikace osoby. Vedle toho se též zavádí definice profilu DNA, který je zapotřebí odlišovat od samotného biologického vzorku (vzorku DNA).

Odebírání vzorků se také budou dle zákona nově muset podrobovat například kriminalističtí technici, příslušníci policejního orgánu plnící úlohy vyšetřovatele a operativce, kriminalističtí genetici nebo laboranti. Toto opatření chce vnitro zavést kvůli tomu, aby se při vyšetřování případů podařilo včas odhalit případnou biologickou kontaminaci vzorků DNA získanou v trestním řízení.

Poslanecký návrh vnitro odmítá

Ministerstvo vnitra také v předkládací zprávě uvádí, že se neztotožňuje s poslaneckým návrhem z loňského roku, ale chce jen legislativně upřesnit stávající úpravu. „Zpracování DNA policií je v některých případech předmětem kritiky, která pramení ze zpochybňování platného právního rámce pro zpracování tohoto citlivého osobního údaje. Z tohoto důvodu byl připraven tento návrh novelizace zákona, která má přetrvávající pochybnosti odstranit,“ uvádí důvodová zpráva.

Jeden z hlavních iniciátorů poslaneckého návrhu Daniel Korte (TOP 09) tehdy poukázal na to, že v databázi vedené Kriminalistickým ústavem byly podle kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů i profily, které by uchovávány být neměly. Podobné to bylo i se vzorky. Nynější stav tak může i podle mnoha expertů v trestním řízení porušovat práva obhajoby a může ovlivňovat úroveň dokazování a v konečném důsledků i počet justičních omylů.

Eva Paseková