Vyhláška o státních zastupitelstvích platí, ÚS ujasnil výklad

Dnešní nález se většiny soudců nedotkne Foto: archiv

Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti vyhlášku ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státních zastupitelství. Změna dozorového zastupitelství ve vymezených situacích je přípustná. I v přípravném řízení se ale žalobci musejí obracet na místně příslušný soud určený v souladu s trestním řádem a právem na zákonného soudce. Nemělo by se tak stávat, že třeba o vazbě, prohlídce nebo odposlechu rozhodne soud úplně jinde, než se údajná trestná činnost odehrála.

Nález soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka nemá přímý dopad na případy, v nichž se dříve uplatnil neústavní výklad vyhlášky. Nálezy ÚS nemají zpětnou účinnost. Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Jakuba Římana soud potvrdil možnost vzniku protikorupčního speciálu. Počítá s ním nový zákon o státním zastupitelství schválený před měsícem vládou.

Soud se vyhláškou zabýval z podnětu poslanců ODS a TOP 09, požadovali zrušení dvou jejích částí. Otevírají podle nich prostor pro účelové přesouvání konkrétních kauz. Zástupce poslanců Pavel Blažek (ODS) uvedl, že ÚS sice návrh zamítl, části poslaneckých argumentů ale dal za pravdu.

Nález by se podle Blažka mohl stát koncem balkanizace českého trestního práva. „Probíhají nějaká trestní řízení, kde byly zcela jednoznačně podle dnešního nálezu ÚS nezákonně získávány důkazy, rozhodovaly nezákonné soudy o vazbách a dalších omezeních lidských práv,“ uvedl Blažek. Lze podle něj očekávat, že obhajoba bude s názorem ÚS v těchto kauzách dále pracovat. Ministerstvo spravedlnosti by prý mělo zvážit v některých případech podání stížnosti pro porušení zákona.

Ministerstvo nález uvítalo. „Ze strany Ústavního soudu bylo konstatováno, že vrchní státní zastupitelství si mohou ponechat příslušnost k dozoru nad případy závažné hospodářské kriminality i v rozsahu tzv. fakultativní příslušnosti,“ řekl mluvčí Říman. ÚS podle něj potvrdil možnost zavedení speciálu, který má stíhat korupci a hospodářské a majetkové trestné činy se škodou nad 250 milionů korun.

I v otázce příslušnosti v přípravném řízení podle Římana stanovisko soudu koresponduje se snahou ministerstva, v tomto případě záměrem zpřesnit příslušnost v novém zákonu o státním zastupitelství. „Součástí doprovodného změnového zákona je zcela nová úprava, která výslovně důraz na dodržení práva na zákonného soudce v přípravném řízení konkrétněji rozpracovává,“ uvedl Říman.

Návrh na zrušení dvou částí vyhlášky dostali ústavní soudci už v roce 2014 v souvislosti s obviněním někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) z podplácení tří bývalých poslanců. Vyhláška prosazená ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (ČSSD) umožnila, aby se kauzou zabývalo olomoucké vrchní státní zastupitelství místo pražského.

Obsah poslaneckého návrhu z Nečasovy kauzy přímo nevycházel. Připomínal ale stíhání někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Blažek dnes zmínil také případ Shahrama Abdullaha Zadeha, který čelí obžalobě z daňových úniků. O jeho vazbě rozhodoval znojemský okresní soud.

Zadeh podle svého mediálního poradce dá podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Kompetence k jejímu podání má ministr spravedlnosti, rozhoduje o ní Nejvyšší soud. Zadeh také podá trestní oznámení na státního zástupce a soudkyni znojemského okresního soudu.

Dvě sporná ustanovení vyhlášky podle poslanců umožňují změnit příslušnost státního zastupitelství, v důsledku též příslušnost soudu v přípravném řízení, a to na základě společného rozhodnutí vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. Změna dozorového zastupitelství je podle ÚS přípustná, soudu však nikoliv.

„Je potřeba určitého flexibilního postupu, pružného určení příslušnosti, což se v těchto případech děje a vyhláška tu úpravu stanovuje poměrně dobře a myslím si, že v souladu s ústavou,“ uvedl Fenyk. V záležitostech vazby či odposlechů by se ale zastupitelství mělo obracet na soud, který je v dané kauze místně příslušný.

Poslanci poukazovali také na to, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon, což v tomto případě není splněno – vyhláška je podzákonný předpis. Podle ústavních soudců je však konkretizace zákona prostřednictvím jednacího řádu přípustná.

Ústavní soudci nebyli zcela jednotní, tři z nich zaujali k nálezu odlišná stanoviska. ÚS podle nich měl části vyhlášky zrušit. „Máme proto za to, že příslušnost orgánu veřejné moci by ve všech aspektech měla být stanovena zákonem,“ stojí v odlišném stanovisku soudců Jana Musila, Vladimíra Sládečka a Radovana Suchánka.

(čtk)