Poslancům a advokátům se nezamlouvá, jak chce Pelikánův resort řešit nález ÚS o místní příslušnosti

Poslancům ani osloveným advokátům se příliš nezamlouvá řešení místní příslušnosti, se kterým přišlo Ministerstvo spravedlnosti, a které spočívá v úpravě doprovodných zákonů k Zákonu o státním zastupitelství, který leží v Poslanecké sněmovně. Pelikánův resort tak zareagoval na nález Ústavního soudu z letošního března.

Poslanci poukazují na to, že zákon o státním zastupitelství nebude pravděpodobně vůbec schválen. Právníkům rovněž vadí, že návrh zmiňuje řadu odchylek od standardního postupu. O plánu ministerstva již Česká justice informovala.

Předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc
Předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc

„Návrh Ministerstva spravedlnosti, který má reagovat na nález Ústavního soudu ve věci příslušnosti soudu v přípravném řízení je dostatečným podkladem pro jednání ve sněmovně,“ komentuje návrh předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). „S ohledem na délku projednávání zákona o státním zastupitelství, kam by tato úprava měla být včleněna, bych uvítal její zapracování do již předložených novel trestního řádu.“ Otazníky kolem místní příslušnosti by totiž měly být podle Tejce vyjasněny zákonem, a s ohledem na možné negativní dopady nejasných případů by mělo dojít k zákonné změně co nejdříve.

Marek Benda. Foto: archiv
Marek Benda. Foto: archiv

Zákon o státním zastupitelství ani doprovodné zákony touto sněmovnou neprojdou, to už je teď víceméně jasné, komentuje snahu MS poslanec Marek Benda (ODS). Popis MS mluví podle něj o obecné úpravě, která měla být i v minulosti dodržována, jak konstatoval Ústavní soud ve svém nálezu. „Také většinou státních zastupitelství i soudů dodržována byla, a pokud došlo k nějaké výjimce, byla vždy rozumně odůvodněna. Proto také Ústavní soud v minulosti několikrát takové jednání toleroval. Bohužel zejména VSZ Olomouc si z porušování místní příslušnosti soudů udělalo doslova modus operandi a proto také Ústavní soud s touto razancí zasáhl, nemluvě o tom, že zmíněné státní zastupitelství dělá v posledních dnech všechno pro to, aby si nakonec vykoledovalo zrušení pro naprostou nepříčetnost, nebo alespoň zásadní personální obměnu,“ kritizuje praxi olomouckých žalobců Benda. Jak dále uvádí, nová úprava není zatím zapotřebí, protože dosavadní trestní řád spolu s výrokem Ústavního soudu bohatě stačí. „Vyčkal bych, jak si s výrokem Ústavního soudu poradí soudní soustava a objeví-li se nějaký neřešitelný problém, do té doby se mi zdá zbytečné zasahovat.“

Právní expert TOP 09 Martin Plíšek Foto: TOP 09
Právní expert TOP 09 Martin Plíšek Foto: TOP 09

„Je otázka, jestli se musí hned měnit zákon. Nález Ústavního soudu je závazný,“ konstatuje poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Jak rovněž uvádí, ministerstvo spravedlnosti nicméně zvolilo zcela nevhodný „nosič“ novely zákona. Zákon o státním zastupitelství a doprovodné novely k němu totiž v Poslanecké sněmovně zřejmě schváleny nebudou. „Pokud bude vůbec nutná novela zákona, mohou ji předložit poslanci napříč politickým spektrem. Důležité je samotný nález dodržovat.“

Kroměřížský právník Radek Vondráček byl lídrem hnutí ANO ve Zlínském kraji Foto: Facebook
Kroměřížský právník Radek Vondráček byl lídrem hnutí ANO ve Zlínském kraji Foto: Facebook

Obdobně problematicky vnímá postup MS i poslanec Radek Vondráček (ANO). „Zákon o státním zastupitelství a jeho doprovodný zákon, do kterého má být změna včleněna, čeká ještě dlouhá a ne jednoduchá cesta legislativním procesem ve sněmovně. Nicméně na řešení kolize ustanovení § 26 trestního řádu a ustanovení § 18 trestního řádu v souladu s ústavním nálezem se shoda podle mého názoru určitě najde. Složitější už bude diskuze ohledně případných odchylek od obecného pravidla určení příslušnosti soudu,“ míní poslanec.

Bývalý místopředseda Nejvyššího soudu, advokát Pavel Kučera. Reprofoto: ČT
Bývalý místopředseda Nejvyššího soudu, advokát Pavel Kučera. Reprofoto: ČT

Rezervovaní jsou k Pelikánovu návrhu i oslovení advokáti. Podle bývalého místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery navrhovaná změna § 26 trestního řádu natvrdo v zákonném znění definuje to, co je uvedeno v odůvodnění nálezu Ústavního soudu z 19. dubna 2016. „Přijetím této změny by se dostal do souladu § 26  s § 18 trestního řádu. S tím lze jen souhlasit. Dokud však nedojde ke zrušení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, která byla ve zmíněném řízení před Ústavním soudem napadena, nebude přes případnou změnu § 26tr. řádu stávající problém zcela vyřešen.“ Jak dále Kučera dovozuje, pokud pro místní příslušnost státního zastupitelství nebudou od počátku přípravného řízení platit obdobná pravidla jako pro soud stanoví §18 tr. řádu, problémy zůstanou. „Neumím si představit, jak státní zastupitelství z obvodu jednoho vrchního státního zastupitelství žádají soud o úkony, které jsou v jeho kompetenci, z obvodu druhého státního zastupitelství, a jak k tomuto soudu podávají dokonce i obžalobu.“

Vlastimil Rampula
Vlastimil Rampula

Jak vyplývá z povahy výše popsaného výkladu provedeného Ústavním soudem, nejedná se o žádné novum, které by mělo mít účinky „ex nunc“. Ústavní soudu pouze vyložil ústavně konformní postup při určování místní příslušnosti soudu pro přípravné řízení na základě platné zákonné úpravy. Účinky tohoto výkladu je tedy nutné spojovat s účinky „ex tunc“,“ vysvětluje bývalý vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula. „Za této situace není dle mého názoru vůbec dán důvod novelizovat ustanovení § 26 tr. řádu, neboť současná právní úprava obsahuje pravidlo pro určení věcně i místě příslušného soudu pro úkony přípravného řízení.“ Podle Rampuly rovněž není nutno odlišně od dosavadních zásad určení příslušnosti v trestním řádu upravovat situaci, kdy nastane spor o příslušnost soudu, nebo nastanou „důvody zvláštního zřetele“, když zde navíc jde o velmi vágní a zneužitelný pojem. „Navrhovanou novelou by byl opět zaváděn prostor státnímu zástupci pro předkládání příslušných návrhů nepříslušnému soudu,“ varuje Rampula.

Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol Reprofoto: ČT
Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol Reprofoto: ČT

„Proti samotné úpravě textu § 26 trestního řádu nelze nic moc namítat. Uvidíme, jak to bude fungovat v praxi, pokud jde o aplikaci té možnosti, že rozhodně ten soud, ke kterému byl návrh podán, i když je nepříslušný.“ To je podle advokáta Tomáše Sokola drobná vada a půjde jen o to, jak často se takový omyl přihodí.  „Možná ještě lepší by byla úprava, podle které nepříslušný soud návrh může odmítnout, pouze je-li zřejmé, že jde o sporný případ a věc nesnese odkladu, ale i tak dobře,“ uzavírá advokát.

Dušan Šrámek