Vnitro zavádí nový právní titul pro pobyt bohatých cizinců: investování a zaměstnávání v ČR

Za rok 2014 nastal do České republiky příliv zahraničních investic v celkové výši 122,6 miliard korun

Bohatí Číňané, Saúdští Arabové, Turci nebo Rusové a další osoby mimo země EU budou moci nově požádat o kartu zahraničního investora významné investice. Jako námezdní pracovní sílu budou moci najímat pouze občany zemí EU. Nový právní titul pro dlouhodobý pobyt v České republice zavádí novela zákona o pobytu cizinců. Osoby ze třetích zemí zatím v ČR významně neinvestují.

Cizinci ze zemí mimo Evropskou unii, kteří budou významně  investovat v ČR, nebudou muset žádat o vízum, vyplývá z novely i z komentáře Legislativní rady vlády k novele zákona o pobytu cizinců. „Do zákona o pobytu cizinců se vkládá nové pobytové oprávnění – povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování. Jde o povolení k dlouhodobému pobytu pro podnikatele  – fyzickou osobu, případně společníka, člena statutárního orgánu nebo prokuristu obchodní korporace, který na území České republiky hodlá uskutečnit významnou investici,“ uvádí se v předkládací zprávě novely.

Novela, která je povinným promítnutím direktiv EU do českého právního řádu, tímto ustanovením rámec transpozice překračuje: „Jedná se o transpoziční novelu zákona. Nad rámec transpozice je navrhována změna pravidel umožňujících vstup a pobyt cizinců za účelem podnikání. Postavení významných zahraničních investorů při vstupu na území České republiky usnadní nově navrhované povolení k dlouhodobému pobytu, karta zahraničního investora´. Podnikatel, případně člen statutárního orgánu podnikatele, který hodlá na území České republiky uskutečnit významnou investici, bude oprávněn žádat o povolení k dlouhodobému pobytu až na 2 roky, aniž by před tím musel být držitelem dlouhodobého víza za účelem podnikání,“ uvedla v komentáři Legislativní rada vlády na konci června.

Ministerstvo průmyslu posoudí proveditelnost záměru

O povolení k dlouhodobému pobytu budou moci cizinci ze třetích zemí žádat na velvyslanectví, v případě, že už tři měsíce pobývají v ČR podají žádost u ministerstva vnitra. K žádosti se vyjádří do patnácti dnů  ministerstvo průmyslu a obchodu, které posoudí, zda jde skutečně o „významnou investici“, zda jde o reálně proveditelný a věrohodný podnikatelský záměr, který je českému státu, kraji nebo obci přínosem.

Cizinec bude muset rovněž prokázat, že jde o významnou investici podle nařízení vlády s vytvořením nových pracovních míst a že investice je zajištěna majetkem, technologiemi nebo financemi uloženými v zemi Evropské unie. Námezdní pracovní síly pak takový cizinec ze třetí země bude podle novely zákona moci najímat pouze mezi osobami s občanstvím v některé ze členských zemí Evropské unie.

O tom, že právně je pojem investice a významná investice ve skutečnosti mnohoznačný nebo prázdný, a vlády si definici v rámci mezinárodního smluvního práva přizpůsobují své situaci, pojednává ve své práci David Seidl.

Například pro získání investiční pobídky v České republice jsou podmínky velmi mírné: Jde například o investici ve výši 100 – 200 milionů korun v oblasti s s mírnou až vysokou nezaměstnaností a pořízení strojů a technologií ve výši 40% dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, vyplývá z webu Ministerstva průmyslu a obchodu.

Třetí země v ČR významně neinvestují

Teritoriální původ přílivu zahraničních investic do Česé republiky analyzoval v roce 2015 Ekonomický deník. Podle analýzy jsou investice z tzv. třetích zemí mimo státy EU marginální: “Z geografického hlediska se na kapitálu investovaném v tuzemsku podílejí největší měrou Nizozemí s 28,6%, Rakousko se 14,0% a Německo s 11,3% podílem. Mezi země, jejichž celkový objem investovaného kapitálu přesahuje 100 mld. Kč, patří ještě Lucembursko, Francie, Švýcarsko a Belgie. Podíl zahraničních investic ze zemí Evropské unie se snížil na 87,0 % a z Evropy celkově pochází téměř 92,8 % objemu zahraničních investic. Z mimoevropských států pochází pouze 7,2 % zahraničního kapitálu a nejvýznamnějšími investory jsou Spojené státy a Korejská republika,” uvedl Ekonomický deník s tím, že řada investorů v ČR kvůli vysokým daním a jiným podobným poplatkům investuje přes třetí země v EU, tedy přes Nizozemí, Kypr a Lucembursko.

Ministr vnitra Milan Chovanec Foto: Facebook
Ministr vnitra Milan Chovanec Foto: Facebook

Za rok 2014 nastal do České republiky příliv zahraničních investic v celkové výši 122,6 miliard korun, z čehož 115 miliard má původ v Evropě. 94 miliard činil reinvestovaný zisk. Největším zahraničním investorem v ČR s 81 miliardami bylo Německo. Nizozemí od nás naopak stáhlo investice v celkové výši 75 miliard korun,” popsal situaci roku 2014 Ekonomický deník.

Analýza přinesla rovněž informaci o třetích zemích mimo EU, kde vykonává ekonomickou diplomacii a povzbuzuje k investicím v ČR prezident Miloš Zeman: “Do ČR investovalo Rusko 559 milionů korun, Čína 58,4 milionů, Kazachstán 86,5 milionů, Ázerbájdžán ani Tádžikistán shodně po nula korunách,” napsal před rokem Ekonomický deník.

Co se týče Číny, má se situace změnit, neboť po Zemanově návštěvě v Číně loni na podzim došlo k podpisu memorand, které by podle serveru investujeme.cz údajně měly letos České republice „vynést“ 95 miliard korun.

Z České republiky více peněz odchází

Na skutečnost, že cizincům investujícím v ČR náleží zisky a z České republiky více peněz odchází, než přichází, upozornil Český statistický úřad letos v únoru.

Zisky z přímých zahraničních investic se dělí na rozdělované důchody společností a reinvestované zisky. Rozdělované důchody společností odchází do země investora fyzicky. Reinvestované zisky zůstávají v cílové destinaci. Z ekonomické podstaty však odchází obě části zisků, neboť obě náleží investorům, uvedl v publikaci ČSÚ.

Statistici pak popsali cesty, jak Česká republika přichází o finance: „Dochází k nim ve dvou směrech. V jednom ekonomika finanční prostředky ztrácí, to znamená, že peníze z ní odplouvají do zahraničí. Ve druhém je naopak získává. V úhrnu Česká republika na přerozdělení tratí. Více prostředků z ní tedy odtéká, než naopak přitéká. V průběhu prvních třech čtvrtletí 2015 z Česka odešlo 449 mld. Kč. Ze zahraničí do ČR zamířilo 164 mld. Kč. Kvůli přerozdělení se zahraničím přišla česká ekonomika v lednu až září loňského roku o 285 mld. Kč, tj. o 8,6 % HDP, uvádí měsíčník Statistika a my.


Takto má vypadat nové oprávnění k pobytu cizinců s významnou investicí v ČR:

  • 42n

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování

(1) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je oprávněn podat cizinec, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů a

  1. a) je podnikatelem a právo podnikat na území v předmětu činnosti, kterou hodlá na území provozovat, mu vznikne nejpozději doložením povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování příslušnému správnímu orgánu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem,
  2. b) hodlá uskutečnit na území investici spočívající ve vytvoření nových pracovních míst v počtu stanoveném nařízením vlády a v investování peněžních prostředků ve výši stanovené nařízením vlády (dále jen „významná investice“); investování peněžních prostředků lze v části stanovené nařízením vlády nahradit investováním jiného majetku, jehož vlastnictví a původ cizinec prokáže a jehož hodnota oceněná znalcem podle zákona o oceňování majetku odpovídá společně s investovanými peněžními prostředky celkové výši investovaných peněžních prostředků stanovené nařízením vlády, přičemž za jiný majetek se považují věci hmotné i nehmotné, včetně technologických a informačních předpokladů nebo znalostí, jejichž přínos pro podnikání cizince je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento jiný majetek nahrazuje,
  3. c) hodlá uskutečnit během svého pobytu na území podnikatelský záměr, který je věrohodný a proveditelný a je přínosem pro stát, kraj nebo obec;  podnikatelský záměr musí obsahovat konkrétní údaje o době jeho uskutečnění a popis významné investice, ze kterého bude vyplývat rozsah a způsob investování na území,
  4. d) disponuje peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice a tyto prostředky jsou uloženy na účtu cizince vedeném v členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru osobou oprávněnou v tomto státě poskytovat platební služby; na požádání je cizinec povinen prokázat jejich původ a
  5. e) je osobou bezdlužnou; tato podmínka neplatí, jde-li o cizince, který dosud na území nepobýval.

(2) Novým pracovním místem podle odstavce 1 písm. b) se rozumí pracovní místo, které je vytvořené v souvislosti s uskutečněním významné investice a které je po dobu uskutečňování významné investice nebo v případě, že je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování vydáno na 2 roky, nejméně po dobu 2 let, obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem.

(3) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je dále oprávněn podat cizinec, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů, je společníkem, statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace a prokáže, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace. Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) musí být splněny obchodní korporací, přičemž podíl cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci musí odpovídat alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády.

(4) Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda

  1. a) podnikatelský záměr je věrohodný, proveditelný a je přínosem pro stát, kraj nebo obec,
  2. b) se jedná o významnou investici,
  3. c) přínos investovaného jiného majetku podle odstavce 1 písm. b) pro podnikání cizince nebo obchodní korporace je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento majetek nahrazuje,
  4. d) činnost cizince na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a
  5. e) podíl cizince v  obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace.

(5) Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší.

(6) Má se za to, že podstatný vliv na podnikání obchodní korporace má činnost cizince, který je statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace, v níž počet těchto osob nepřesáhne počet stanovený nařízením vlády.

(7) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování podat ministerstvu cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum  k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.

Irena Válová