Po poučovacích praktikách orgánů činných v trestním řízení pátrá Unie obhájců ČR, která o tomto jevu vítá jakékoli informace od advokátů a obhájců. Jde o poučování účastníků trestního řízení, kteří byli požádáni o součinnost, aby o této součinnosti neinformovali.
O praktikách se Unie obhájců dozvěděla od svých členů. „Unie obhájců byla prostřednictvím svých členů informována o případech, kdy orgány činné v trestním řízení poučují účastníky trestního řízení, kteří byli požádáni o součinnost podle ust. § 8 tr. řádu., aby o této součinnosti neinformovali. Proto se Unie prostřednictvím svého tajemníka obrátila na Policejní prezidium s žádostí o sdělení důvodů pro užití tohoto postupu a uvedení případů, ve kterých se tento postup aplikuje,“ popsala svůj postup Unie.
V předmětném §8 však jde především o povinnost vyhovovat dožádání, dále o požadování údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo jimi disponují správci daní a také o nařízené sledování bankovních účtů občanů.
§8 ve svých prvních třech odstavcích říká:
(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.
(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. V řízení o trestném činu podle § 180 trestního zákoníku může orgán činný v trestním řízení vyžadovat individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané při správě daní, stanoví zvláštní zákon. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.
(3) Z důvodů uvedených v odstavci 2 může předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů podle zvláštního zákona, a to nejvýše po dobu šesti měsíců. Trvá-li účel, pro který bylo sledování účtu nařízeno, i po této době, může toto sledování prodloužit na základě příkazu soudce soudu vyššího stupně a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce krajského soudu o dalších šest měsíců, a to i opakovaně. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly získány.
Policie zakazuje podle jiných paragrafů
Unie obhájců Policejní prezidium konkrétně požádala o „sdělení důvodů, pro které jsou účastníci trestního řízení vyzýváni, aby neinformovali o poskytnutí součinnosti orgánům činným v trestním řízení, v jakých případech je tak činěno a na základě kterého předpisu“.
„Úřad služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky, který je gestorem této problematiky, nedisponuje informacemi o tom, že by policejní orgány, které vedou trestní řízení, vyzývaly jejich účastníky, aby neinformovali o poskytnutí součinnosti orgánům činným v trestním řízení tak, jak je nastíněno ve Vaší žádosti.Účastníci trestního řízení jsou poučováni v rámci svých procesních práv, která jim přiznává zákon 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Pokud se týká konkrétně poučování těchto osob o poskytování informací o trestním řízení a o osobách na něm zúčastněných, jsou tyto osoby poučeny v intencích ustanovení §8b odst. 1, §8b odst. 2, §8c, §8d odst. 1. §8d odst. 2 a §8d odst.3,“ odepsalo Unii obhájců Policejní prezidium včetně vyjmenování paragrafů, na které se Unie obhájců neptá a které se týkají zveřejňování informací o poškozených nebo o mladistvých.
Odposlechy jsou v ČR běžně zveřejňovány
Výslovný zákaz zveřejňování informací o odposleších nebo sledování a o záznamech odposlechů bez souhlasu osoby, které se týkají, obsahuje jen §8c, který zní takto: „Nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.“
Tento zákaz je však v České republice nedodržován a beztrestně ignorován.
Unie se podle svého vyjádření bude problematice zákazu informování o součinnosti s orgány činnými v trestním řízení i nadále věnovat. „Přivítá jakoukoliv informaci o zmiňovaných poučovacích praktikách, které jdou nad rámec sdělení Policejního prezidia,“ uvádí k informaci Unie.
Irena Válová
