Špičky justice na sněmu Soudcovské unie Foto: Eva Paseková

Výběr nových funkcionářů je problematický a je třeba upravit zákonem, shodli se soudci s Pelikánem

Justice neprožívá žádné těžké období ani krizi. Soudci by se proto měli soustředit na dlouhodobé probémy. Těmi jsou výběr soudců, výber funkcionářů, odměňování odborného personálu a stav procesních předpisů. Ve svém úvodním projevu na 26. sněmu Soudcovské unie v Mikulově na Břeclavsku to řekla prezidentka Daniela Zemanová.

Narozdíl od loňského sněmu nepanuje mezi soudci a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) tak výrazná nevraživost. „Jsem potěšena, že se nám o těchto otázkách daří s ministerstvem spravedlnosti diskutovat,“ řekla prezidentka SU Daniela Zemanová na úvod svého projevu poté, co předestřela dlouhodobé problémy justice.

Pelikán kvitoval, že prezidentka delegátům řekla, že justice a soudnictví není v žádné krizi a soudcům za to poděkoval. „Navenek ale vytváříme dojem, že soudnictví je jakási katastrofa a to ničemu neprospívá,“ varoval.

Dorazil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán
Dorazil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán

Co se týče nového trestního řádu a občanského soudního řádu, ministr Pelikán soudce ujistil, že se na kodexech intenzivně pracuje. „Upozorňuji na to, že to není samospásné. Zásadní je, jak soudci k procesním předpisům přistupují, ne co je v nich napsáno,“ dodal ministr.
Ze soudního řízení se vinou zastaralých kodexů podle Zemanové. Účelem však není vykonat všechny procesní úkony a očekávat, že rozhodnutí přijde tak nějak samo, doplnila.

Prezidentka Soudcovské unie se dále vyslovila také pro navýšení prostředků určených k odměňování administrativních a odborných pracovníků soudů. Pelikán uvedl, že platy se postupně zvyšují, od roku 2010 stouply z 80 na 90 procent průměrné mzdy v Česku.

Svázání výběru funkcionářů s ministerstvem je dehonestací

Prezidentka SU ve svém projevu také připomněla, že v současné době je výběr předsedů a místopředsedů soudů upraven instrukcí ministerstva spravedlnosti. „Vidím problém ve způsobu sestavování výběrových komisí. Komisi sestavuje jeden subjekt a může volit mezi více osobami. Je nedostatečný prostor na zhodnocení kandidátů a jsou nevyjasněné otázky okolo opakování mandátů a vztahů místopředsedů,“ uvedla Zemanová.
Prezidentka také vyzvala k tomu, aby spolu soudci a funkcionáři více mluvili. „Považuji za důležité, aby soudci přemýšleli o tom, kdo bude dobrým místopředsedou a místopředsedou. Jedná se i o členy soudcovských rad a za Soudcovskou unii členy Republikové rady,“ uzavřela prezidentka svůj proslov.

Předseda nejvyššího soudu Pavel Šámal se domnívá, že instrukce ministerstva k otázce výběru funkcionářů je určitou dehonestací toho, jaký význam mají soudní funkcionáři pro justici. I podle Šámala by pravidla měla být dána zákonem.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal

Ministr spravedlnosti ve svém projevu upozornil na to, že není na místě tón zástupců soudů, protože ministerstvo není tím, kdo si takový způsob přeje. Podle Pelikána měla instrukce stabilizovat situaci. „Po nabytí zkušeností z praxe chceme způsob výběru soudních funkcionářů zakotvit na zákonné úrovni, jde ale o dlouhý legislativní proces,“ řekl šéf resortu a připomněl, že výběru soudních funkcionářů a kariérnímu řádu soudců se věnuje jedna kapitola Bílé knihy justice. „Můžeme vést debaty nad vhodností či nevhodností názoru ÚS ale nám nezbývá než ho respektovat,“ dodal také k nálezu Ústavního soudu z roku 2010. Ministrovi se prý opakovaně stává, že se soudci snaží ministerstvo svádět, aby tento nález nerespektovalo.

Profesor Šámal potvrdil, že nález stále vyvolává diskuzi, zda je vhodný – zejména u malých soudů. On sám ho považuje za trochu přehnaný a vyjadřující nedůvěru k soudcům. „Jsou správné důvody z nálezu, že hrozí personální korupce?,“ ptal se předseda NS řečnicky ve svém projevu a připomněl, že on sám se stal funkcionářem až na závěr své kariéry proto nemůže být v podezření ze snahy zajistit si možnost opakování mandátu.

Předseda má povinnost vychovávat si nástupce

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra také kritizoval, že výkonná moc drží výběr předsedů soudů u sebe. „Nechápu, proč takovou věc nevyřešit co nejdříve,“ řekl Vávra. Dále zdůraznil, že u soudů, kde 15 soudců není schopnost vygenerovat nástupce, je to odpovědnost předsedy, který je povinen si vychovat svého nástupce.

Na sněmu s projevem také vystoupil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ten varoval před politizací soudní moci. Již řadu let se podle něj objevují názory kritické k tomuto jevu, jako by za ně nesli odpovědnost soudci. To že Ústavní soud ruší zákony je v zahraničí narozdíl od ČR bráno za samozřejmost. Předseda ÚS důrazně varoval před situací, jaká nyní panuje v Polsku a Maďarsku., kde podle něj politická reprezentace omezuje nezávislost celé justice. „Nebudeme se moci spoléhat na jistoty, které nám přinesl polistopadový vývoj,“ varoval do budoucna.

Předsednictvo Soudcovské unie ČR Foto: Eva Paseková
Předsednictvo Soudcovské unie ČR Foto: Eva Paseková

Dalším společným tématem v projevech špiček justice byla neexistence nejvyšší rady soudnictví. „Justice nežije volebním obdobím, z tohoto hlediska opravdu potřebujeme koncepční práci. Potřebujeme Nejvyšší radu soudnictví. I když se může říkat, že jsme ve snaze o ní ustali, tak jsme neustali. Tuto myšlenku neopustíme,“ vzkázal Pelikánovi Šámal. Podle ministra není pravdou, že by se ministerský model správy vyčerpal. „Ministerský model správy justice se zdaleka nevyčerpal a ještě ani neukázal, co v něm můž být,“ oznámil soudcům Pelikán a v sále to zašumělo smíchem. Prezidentka SU pak na dotaz České justice reagovala, že ministr má smysl pro humor a ironii, ale že ona trvá na tom, že ministerský model správy se vyčerpal.

Soudci by se neměli přidávat k politikům a kritizovat správní soudnictví

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa na sněmu vystoupil s projevem, ve kterém mimo jiné obhajoval existenci a podstatu správního soudnictví. „Je to jev poměrně nový. S jeho vznikem a fungování se nesmířila část veřejné správy a politiků. K této rétorice se ale nyní přidávají i někteří soudní funkcionáři,“ vyjádřil své obavy Baxa s tím, že soudci by se neměli přidávat k těm, které správní soudnictví omezuje.
Soud a jeho předseda se může stát žalovaným a musí se podrobit jurisdikci. To je ovšem fakt, který bude podle předsedy NSS trvale přítomen. „Musíme si udělat jasno, co je primární a co sekundární,“ nabádal účastníky sněmu. Ve svém projevu také podtrhl důležitost role Soudcovské unie. „Soudcovská unie má v justici unikátní postavení – nerozdrolila se do frakcí, přestože sdružuje nezávislé oosbnosti. Je platformou trvanlivou a konzistentní,“ míní Baxa podle kterého není tak důležité to, že soudci nejsou zcela jednotní.

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa

 

Předseda NSS opět připomněl, že složitost dnešního světa vede k naužívání právní regulace. „Zákonodárce chrlí další a další omezení a sankce. Možná to civilní a trestní soudci tak nevnímají. Znamená to rozmach správního soudnictví. Přibýváním regulace ubývá svobody,“ dodal Baxa a zdůraznil, že správní soudy jsou zárukou ochranou těchto svobod.

Na sněmu dále vystoupil předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD), který referoval o agendě Poslanecké sněmovny nebo veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nebo předseda Unie státních zástupců Zdeněk Matula a ředitel Justiční akademie Filip Glotzmann.

Eva Paseková