Vrchní soud ve svém usnesení oznámil, že hlavním důvodem zrušení rozsudku nad exhejtmanem Davidem Rathem je nezákonné nařízení odposlechů. Okresní soud v Ústí n.L. je prý nedostatečně zdůvodnil. Případ se tak vrací na začátek. Česká justice má dokument k dispozici.
Ústecký okresní soud podle vrchního soudu nerespektoval zákonem daná pravidla hned v několik případech. V nařízení odposlechů nejsou prý obsaženy skutkové okolnosti, které vydání příkazů odůvodňují. Chybí i zdůvodnění doby trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Polovina příkazů pak podle vrchního soudu neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin.
Usnesení vrchního soudu najdete zde.
„V rámci svého přezkumu Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu. A to s ohledem na nedostatečné odůvodnění příkazů a písemných žádostí, čehož se také dovolávají obžalovaní MUDr. Petr Kott, MUDr. Kateřina Kottová, MUDr. Jindřich Řehák, Ing. Martin Jireš a MUDr. David Rath. Všichni obžalovaní pak spatřují nezákonnost těchto důkazů také v tom, že o nich rozhodovali soudci místně nepříslušného soudu, navíc v rozporu s rozvrhem práce,“ stojí v usnesení Vrchního soudu v Praze.
Okresní soud podle vrchního soudu v podstatě rezignoval na svou rozhodovací činnost. „To jest na posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu, aby byl zcela zřejmý ústavně souladný postup soudu. Proto se Vrchní soud v Praze neztotožnil se závěrem nalézacího soudu, že inkriminované příkazy jsou bezvadné,“ uvedl v odůvodnění.
Z něj také vyplývá, že by měl krajský soud znovu vyslechnout oznamovatele celého případu, bývalého policistu Libora Gregora. Podle vrchního soudu vypovídal „zjevně vyhýbavě a nekonkrétně oproti protokolu o podání vysvětlení“.
Krajský soud uznal loni v červenci Ratha vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení a propadnutí 20 milionů korun z jeho majetku. V souvislosti s manipulováním zakázek v regionu údajně Rath převzal 16 milionů korun.
Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance za ODS Petra Kotta. Podle krajského soudu přizpůsobovala organizovaná skupina kolem Kottových veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.
Tendry podle spisu doprovázela korupce. Stavební zakázky se týkaly opravy budov a modernizace nemocnic ve Středočeském kraji či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.
V korupční kauze je 11 obžalovaných. Nejvyšší trest dostal bývalý hejtman, o rok nižší tresty odnětí svobody udělil krajský soud Kottovým. Zbylými stíhanými jsou stavební manažeři, jednatelé zdravotnických společností a spolupracující obviněná Ivana Salačová. Rath vnímá proces jako politický, soud podle něj rozhodl v rozporu s důkazy.
(epa, čtk)
