Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století Foto: propamatkyinfo.cz

Soud v Uherském Hradišti podepsal převod chátrající věznice, měl by v ní mít vé sídlo

Okresní soud v Uherském Hradišti souhlasí s převodem areálu bývalé věznice na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). ČTK to dnes řekl mluvčí soudu Michal Tománek. Soud podmiňoval podpis listiny o předání zárukou, že se věznice po opravě stane jeho sídlem. Vysloužil si za to kritiku ministra financí Andreje Babiše (ANO). Podle Tománka ale ÚZSVM nakonec požadavky soudu splnil.

V Zápisu o předání majetku a o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu stojí, že soud věznici nadále potřebuje nejen pro úschovu svého spisového materiálu, ale i jako své budoucí sídlo. ÚZSVM se v listině zavazuje potřeby soudu respektovat. „Bereme to tak, že by to do budoucna měly být pro nás určitá záruka,“ uvedl Tománek. Konečnou verzi zápisu vyjednala předsedkyně soudu Hana Kurfiřtová s generální ředitelkou ÚZSVM Kateřinou Arajmu.

Čtěte také: Předsedkyně soudu reagovala na dopis Babiše kvůli chátrající věznici, odmítá nekonstruktivní přístup

Podle Tománka již ministerstvo spravedlnosti vydalo k zápisu schvalovací doložku, kterou by nyní mělo vydat ještě ministerstvo financí. ÚZSVM pak bude moci pokračovat v dalších krocích vedoucích k opravě památky, na které se shodli signatáři zářijového memoranda o spolupráci ve věci budoucího využití věznice.

Memorandum podepsali kromě Babiše a Kurfiřtové i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), generální ředitelka ÚZSVM, hejtman Zlínského kraje a starosta Uherského Hradiště. Po převodu areálu má ÚZSVM vypracovat studii, která vyčíslí náklady na opravu památky a na zřízení muzea totality a určí i budoucí rozmístění státních institucí v objektu.

Nápravné zařízení v centru města přijalo první delikventy krátce po svém vzniku na konci 19. století. Známým se stalo hlavně kvůli krutým metodám vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti vůči politickým vězňům v 50. letech minulého století. Věznice sloužila svému účelu do roku 1960.

V budově byly následně kanceláře a sklady, potom byla prázdná a chátrala. Další záměry využití se neuskutečnily, a to včetně nápadu z 90. let minulého století, kdy se uvažovalo o obnovení věznice a vzniku justičního areálu. Budovu se pak pokusila od ministerstva získat zpět radnice, ale neúspěšně.

(čtk)