Soudci v unimobuňkách nebo v podkroví? Předsedové se obávají narůstající insolvenční agendy

Takto unimobuňky využili na Odvolacím soudu v Paříži Foto: archiv

Zhruba 1,4 milionu korun by stála výstavba deseti unimobuňek pro činnost soudců a justičních zaměstnanců insolvenčního úseku na Krajském soudu v Brně. S inovativním řešením nedostatku prostoru přišel předseda soudu Milan Bořek, když se inspiroval systémem, který viděl při návštěvě Odvolacího soudu v Paříži. Ministerstvo spravedlnosti ovšem takovému řešení není nakloněno.

Insolvenční úsek KS v Brně se nachází na pracovišti Husova a už nyní je budova zcela zaplněná. Chybí místo pro soudce, ale i úředníky nebo zapisovatele.

V listopadu 2016 napadlo na KS v Brně celkem 274 incidenčních žalob, průměrný nápad za prvních deset měsíců tohoto roku je 59 věcí měsíčně. Z toho 255 věcí napadlo do oddělení soudce Jana Kozáka – jde o důsledek přezkoumávání pohledávek v 10 z 38 koncernových věcí, kde již proběhlo přezkumné jendání.
Pokud by podobný dopad mělo přezkoumávání pohledávek ve zbylých 28 věcech, byl by celkový nápad z koncernu 800 incidenčních věcí. Pro představu, insolvenční řízení s OKD zatím vygenerovalo 20 incidenčních sporů.

Tíživá situace nepanuje pouze v Brně. Nyní se předsedové soudů obávají dalšího nárůstu agendy v souvislosti s plánovaným schválením tzv. oddlužovací novely insolvenčního zákona. „Odhaduje se, že by se zvýšil již tak velmi vysoký nápad o třicet procent,“ řekl předseda KS v Brně České justici s tím, že by šlo v absolutních číslech o 38 tisíc případů u osmi insolvenčních soudů.

600 tisíc lidí v oddlužení?

V celé ČR by po schválení novely mohlo být odhadem umožněno podat insolvenční návrh až cca 600.000 lidem – i kdyby tuto možnost využilo jen 5% z nich, došlo by ke 100% nárůstu nápadu oproti roku 2015. Zatížení soudů přiznalo v připomínkovém řízení i ministerstvo.

„Rád bych mezi budovu a Špilberk, kde se nachází takový železobetonový prostor, nechal postavit stavební buňky. Podobně to funguje v Paříži, místnosti jsou plně vybavené,“ vysvětluje Milan Bořek.
S nápadem ale při neoficiálních předběžných jednáních neuspěl, protože by stavbu unimobuněk nešlo zpracovat jako investiční záměr. Stavební kostky jsou totiž pouze dočasným řešením. „Já bych ale právě o tu dočasnost stál. Kdybychom měli stávající budovu rozšiřovat, byl by to běh na dlouhou trať,“ vysvětluje Milan Bořek.

Soudci na půdu

O „nouzových řešeních“ kvůli oddlužovací novele přemýšlí také třeba předseda KS v Plzni Miloslav Sedláček. „Už nyní víme, že do stávajících prostor bychom se ani náhodou nevešli, rovněž bychom nevystačili se stávajícím personálním obsazení. Reagujeme projektovou přípravou vestavby do podkroví, to by patrně ale rovněž nestačilo,“ sdělil České justici.

Oddlužovací novela insolvenčního zákona, jejíž cílem je, aby se mohlo zbavit dluhů víc lidí, je legislativní prioritou ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Nově by do procesu oddlužení mohli vstoupit lidé bez ohledu na výši dluhů. Oddlužení by pak trvalo tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek. Návrh v připomínkovém řízení kritizovalo mnoho subjektů, zástupci Nejvyššího soudu například odmítají nekoncepčnost práce resortu, když předchozí novela insolvenčního zákona ještě neprošla legislativním procesem. Návrh by pak podle Nejvyššího soudu vedl k frustraci věřitelů

(epa)