Podle reakce ministerstva spravedlnosti je zřejmě změna, kterou žádal ministr Lubomír Zaorálek v televizi, neprůchozí. Foto: archiv

Lubomír Zaorálek: U vydávání cizinců se zahraničně politickými důsledky by měla mít slovo diplomacie

O vydávání cizinců do zahraničí by měl v rámci diplomatických důsledků rozhodovat také ministr zahraničí, nikoli pouze ministr spravedlnosti. Zpravodajské služby USA sehrávají nepěkné divadlo v souvislosti s koncem Baracka Obamy. Česká republika má kyberbezpečnost na vynikající úrovni, což uznal poslední summit NATO a světové síly se přeskupují. O konci sankcí proti Rusku se bude jednat v červnu.

Překvapivě rozumná byla v porovnání s některými vypjatými politickými prohlášeními ze zahraničí debata současného ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) s někdejším ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS). S výjimkou neaktuální otázky umístění radaru na území České republiky, se oba často shodovali v názorech jakožto i na faktu, že reálná politika jde jinými cestami, než je viditelné a veřejnosti předkládané. Své názory měli konfrontovat v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, avšak k žádnému sporu nedošlo.

Podle Lubomíra Zaorálka to, co v současnosti předvádějí tajné služby USA s obviněním Ruska, že ruští hackeři ovlivnili volby v USA, „není dobré divadlo“ a už vůbec ne role zpravodajských služeb. „Kdo si přečte veřejnou část zprávy, tak zjistí, že toto vše jsme věděli,“ uvedl Zaorálek s tím, že zpráva tajných služeb USA obsahuje odkazy na zdroje, které jsou veřejné včetně veřejných vystoupení ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Jak dále Lubomír Zaorálek zdůraznil, zpravodajská služba má naopak zajistit, aby volby proběhly řádně, má občany chránit, nikoli jim ex post plačtivě vykládat, co víme a co je veřejně známo. „Je otázka co vedlo zpravodajské služby vydat tu zprávu právě teď,“ uvedl ministr zahraničí. Podle Alexandra Vondry je jasná spojitost s koncem volebního období Baracka Obama a podle jeho mínění toto divadlo skončí inaugurací Donalda Trumpa.

Rusové mají špičková kyber zařízení, Češi také

Ani jeden z politiků při tom nezpochybnil, že mezinárodní aktivity Ruska i Číny za účelem ovlivnit instituce v cizích zemích, existují. Podle Vondry není sebemenších pochyb, že Rusové mají špičková kybernetická zařízení a že Rusko v této oblasti učinilo obrovský pokrok. V souvislosti s volbami, které se letos odehrají v Německu, ve Francii i v České republice není žádoucí tyto aktivity podceňovat. Vážně máme brát Rusko i Čínu. Internet je vedlejší produkt práce na atomové bombě, upozornil Vondra.

Podle Zaorálka máme demokratické volby, ve kterých jsou používány tvrdé prostředky a společnost vůči tomu musí být odolná. Co se týče kyberbezpečnosti, je ochrana České republiky na vysoké úrovni: „Na posledním summitu NATO padlo, že jestli někdo nezaspal v kyberbezpečnosti, tak je to Česká republika,“ řekl Lubomír Zaorálek s tím, že tradice expertů v tomto oboru sahá až do období ČSSR.

Vydání hackera Nikulina je diplomatická záležitost

Na otázku redaktora ohledně české stopy ruských hackerů a přestávku české justice v procesu vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina, Zaorálek řekl, že „tento případ má hloubku“ a že se k této záležitosti nemůže vyjádřit. „Není to marginální záležitost,“ řekl pouze. Jak v pořadu zaznělo, česká justice si od USA a Ruska, tedy od obou států, které Nikulina vyžadují vydat, naopak vyžádala doplnění jejich žádostí. Vondra je přesvědčen, že otázka, kam bude vydán se bude řešit až s novým prezidentem USA.

Jak dále český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek upozornil, v USA o vydání takové osoby do zahraničí rozhoduje nikoli ministr spravedlnosti, ale ministr zahraničí. „Nikdo neodepře české justici rozhodnout nezávisle,“ řekl k tomu Vondra. „Rozhodne soud, ale pak do toho může vstoupit ministr spravedlnosti,“ upozornil Zaorálek. Podle jeho slov je systém v USA lepší, protože jde o „zahraničně politické rozhodnutí s politickými konsekvencemi“ a ministerstvo zahraničí a diplomacie by v tom měly mít své slovo. Redaktor v této souvislosti připomněl případ katarského prince, kde někdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec svého práva rozhodnout využil a osobu vydal do Kataru. Přestože šlo o politicko diplomatický krok ve prospěch České republiky, stále je za toto rozhodnutí některými skupinami politiků kritizován.
Podle českého zákona rozhoduje o přípustnosti vydání osoby do zahraničí soud. Extradici musí potvrdit ministr spravedlnosti. V USA má konečné slovo ministr zahraničí a podle Zaorálka jde o lepší model.

„Já se domnívám, že to má svou logiku, protože extradice je i věcí zahraniční politiky státu,“ řekl. „Jsem přesvědčen, že by to měla být kompetence ministra zahraničí, protože to často má poměrně zásadní vliv na vztahy s různými státy,“ doplnil. Už informoval premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), že bude chtít příslušnou změnu navrhnout. Uvedl rovněž, že by změna neměla být jen kvůli případu Nikulina.

Zaorálka podpořil bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). „Já neříkám, že máme úplně upřít slovo ministru spravedlnosti, ale diplomacie by v tom své slovo mít měla,“ řekl. Podle něj je to právě ministerstvo zahraničí, které musí následně s rozhodnutím o vydání nakládat ve vztahu s dotčenými státy

Za sankcemi proti Rusku významně stojí USA

Na otázku, zda je reálné, že USA do 90 dnů zruší sankce proti Rusku, uvedl Lubomír Zaorálek, že tomu nevěří, i když role USA v sankcích byla významná. „Oni nás každého oslovovali,“ přiznal, jak probíhal lobying v zemích EU na podporu USA proti Rusku. První příležitost, kde se o tom bude hovořit, bude summit letos v červnu, uvedl.

V závěru debatovali politici o Sýrii a Turecku. O tom, jak se mění těžiště světových sil i mocností, svědčí, že dohoda o Sýrii je vyjednávána nikoli v Ženevě, ale v Astaně. „Švýcarsko nahradil Kazachstán, to je velmi významné,“ komentoval to Alexandr Vondra.

Zaorálek v závěru upozornil, že také Turecko a jeho reprezentace je mnohem trpělivější a rozumnější, než by se mohlo z veřejných prohlášení zdát. Podle jeho slov cesta k řešení problému dvou občanů uvězněných v Turecku za pokus odjet na syrské bojiště, existuje.

Oba politici se shodli na významu Rakouska, které svými soustavnými kroky a prací se Srbskem a Makedonií chce dosáhnout toho, aby EU konečně začala chránit hranice.

Irena Válová