Případ, v němž jde o úniky informací od policie směrem k podsvětí a podnikatelům, rozjel 13. října 2015 protimafiánský útvar tehdy ještě pod vedením Roberta Šlachty Foto: archiv

Syndrom vyhoření? Soudce Valehrach měl průtahy ve 244 sporech, kárný senát mu snížil plat

V celkem 244 věcech měl mít průtahy soudce Obvodního soudu pro Prahu 8 (OS Praha 8) Martin Valehrach. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) ho potrestal snížením platu o 10% na půl roku. Rozhodnutí, které učinil v polovině prosince, zveřejnil NSS na svých stránkách na konci roku 2016.

Kárný žalobce, předseda OS pro Prahu 8, přitom původně navrhoval trest vyšší – snížení platu o 25% na jeden rok. Kárný senát však přihlédl k polehčujícím okolnostem, především k tomu, že soudce Valehrach se snaží svá pochybení napravit a uložil mu proto již zmíněný nižší trest.

Soudce Valehrach, který část pochybení uznal, se bránil především tím, že při přechodu z Městského soudu v Praze (MěS) na OS pro Prahu 8 „se vracel po sedmnácti letech specializace na agendu dle § 9 odst. 2 o. s. ř. a musel se zároveň adaptovat na obecné občanskoprávní staré věci posuzované dle občanského zákoníku z r. 1964 a zároveň na zcela nový občanský zákoník“.

Argumentoval také tím, že mu bylo slíbeno, že převezme tzv. čistý senát a taktéž přidělení minitýmu, se kterým spolupracoval na MěS, což se nestalo. Pokud jde o jednotlivé průtahy ve věcech, které mu byly kladeny za vinu, uvedl, že do značné míry nebyly zaviněné jen z jeho strany. „Pokud jsou jeho výkony srovnávány s jinými soudci se specializací, srovnává se nesrovnatelné, protože oni již řadu let pracují ve svých, jimi rozjetých senátech, kde věci znají, stále pracují se stejným hmotným právem, zatímco on přišel do zcela neznámého senátu rozpracovaného mnoha soudci, různým stylem a musel ihned aplikovat staré hmotné právo, se kterým 17 let nepracoval a zároveň i právo nové. Nebyl mu poskytnut rozumný (slibovaný) časový prostor pro zapracování, nebylo mu umožněno (ač slíbeno) pracovat se zajetým minitýmem, na který byl zvyklý a který pracoval dobře a rychle“, uvádí se v rozhodnutí kárného senátu NSS.

Dále argumentoval zdravotními problémy, způsobenými především tragickými událostmi v rodině. Kárný žalobce však před kárným senátem uvedl, že mu tyto osobní problémy nebyly soudcem Valehrachem sděleny a spíše má obavu ze „syndromu vyhoření“ soudce Valehracha. Taktéž upozornil na to, že důvodem přechodu soudce z MěS na OS v Praze 8 „byly neuspokojivé pracovní výsledky v senátě soudce, který řešil spory o ochranu osobnosti na Městském soudu v Praze“, přičemž „přeložení mělo zabránit dalšímu zhoršování výsledků senátu soudce, které by vedlo k podání kárného návrhu Městským soudem v Praze“. Přeložení mělo také soudce motivovat ke zlepšení pracovních výsledků změnou prostředí, změnou pracovního kolektivu i částečnou změnou agendy. Ohledně příslibu přechodu pracovníků tzv. minitýmu, tedy vedoucí kanceláře a asistentky, kárný žalobce uvedl, že k němu nedošlo ze dvou důvodů: kvůli špatným referencím ze strany MěS na tyto pracovníky a také proto, že na OS Praha 8 byli k dispozici zkušení pracovníci, kteří mohli být soudci přiděleni.

Soudce Valehrach patří mezi zkušené soudce. Do justice nastoupil po absolvování Právnické fakulty UK v Praze v roce 1984 jako justiční čekatel k MěS. V rámci praxe působil u několika soudů i ministerstva spravedlnosti. Soudcem byl jmenován v roce 1986 a byl přidělen k OS pro Prahu 8. Od roku 1997 byl soudcem MěS, kde působil až do konce roku 2013. Je zakládajícím členem Soudcovské unie ČR. Coby soudce se specializací na autorská práva či ochranu duševního vlastnictví řešil několik mediálně známých sporů. Několik z nich se týkalo vymazávání ze seznamů Stb.

Rozhodl například o zákazu stávky odborů v roce 2011, nebo o nezákonnosti stávky řidičů pražských tramvají v roce 2003.

(epa)