Soudní znalci čelí kritice kvůli posudkům v mediálně známých kauzách Ilustrační foto

Znalecký zákon míří na vládu. Žádná sláva, míní o návrhu předseda Komory

Soudní tlumočníci a překladatelé by se měli nově dočkat samostatného zákona upravujícího jejich činnost. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který na středeční schůzi projedná vláda. Zákon stanoví přísnější kritéria pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění, zvyšuje také odměny za odvedenou práci, ale také zavádí přísnější kontrolu a hutnější trestání za nekvalitní posudky. Zákon jde na vládu na druhý pokus, poprvé ho ministerstvu vrátili legislativci.

Stávající zákon je v mnoha ohledech zastaralý, pochází z roku 1967. Změny, které má zavést zcela nová norma, mají být podle ministra Roberta Pelikána revoluční – zákon si můžete stáhnozut zde.  „Pokud je tou poslední verzí ta, kterou nám zajistili naši členové z resortů, kam šel materiál povinně, tak to opravdu není žádná sláva a změn proti předchozím zněním tam není příliš, neb Msp se již tradičně logickými připomínkami a jejich důvodností hlouběji nezabývá, bohužel ani nákladovostí a rizikovou funkčností systému,“ reagoval pro Českou justici předseda Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha.

Ministerstvo upozorňuje, že současná právní úprava je v posledních letech své existence velice kritizována za mnohé nedokonalosti, nesystémová řešení, zastaralost a jiné nedostatky, kterými trpí. „Především se jedná o problematiku zápisu do seznamu, resp. vzniku znaleckého oprávnění, odměňování, nedostatečných sankčních mechanismů či absence kontroly kvality a věcného přezkoumávání znaleckých posudků,“ uvádí důvodová zpráva.

Předseda Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha Foto: KSZ
Předseda Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha Foto: KSZ

Vladimír Smejkal: Návrh zákona o znalcích může zlikvidovat znalce jako takové a přináší další zkrácení práv účastníků řízení


Hrozí prohloubení problémů

Podle Pelikána se dá předpokládat, že pokud by nové právní předpisy upravující tlumočnickou a překladatelskou činnost nebyly v blízké době přijaty, prohloubí se již existující problémy této profese a povede to celkově ke snížení kvality tlumočnických a překladatelských úkonů.

A legislativní proces nebude pro znalecký zákon procházkou růžovým sadem. Už v mesiresortním řízení čelil výrazné kritice profesních komor, vládní legislativci ho pak poslali zpět na ministerstvo. Napodruhé se již na plénu LRV neobjevil. „Zásadní úpravy byly udělány, sešla se k tomu skupina zástupců mého ministerstva a ministerstva spravedlnosti, která se ty nejzásadnější sporné věci pokusila vyčistit a narovnat. Podle mého stanoviska už je to v pořádku, takže jsem to zaštítil,“ řekl České justici předseda LRV Jan Chvojka.

Průchod LRV by podle něj byl nadbytečný a také by to mohlo znamenat, že by tento zákon – který je jednou z priorit této vlády – nemusel být schválen z časového hlediska časového. „Je nutno říci, že na LRV se zákon velmi podrobně probíral a byly vyslyšeny námitky všech, které nějaké námitky měly, byly zapracovány na základě zmíněných skupin a vpraveny do stanoviska předsedy LRV,“ dodává ministr.
Opoziční poslanec a právní expert TOP 09 Martin Plíšek považuje takový postup za „zvláštní“. „Je nepravděpodobné, že návrh sněmovna stihne schválit do konce svého mandátu. Předložil jsem před časem vlastní novelu zákona, která řeší základní problémy znalecké činnosti,“ uvedl Plíšek s tím, že vládní poslanci projednání jeho návrhu neumožnili.
Rozliší tlumočníky a překladatele
Nový zákon v první řadě rozliší tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. „V praxi je velmi časté, že jsou vynikající tlumočníci, kteří nechtějí překládat, a naopak,“ vysvětlilo ministerstvo.
Ministr Robert Pelikán (ANO) Foto: anobudelip.cz
Ministr Robert Pelikán (ANO) Foto: anobudelip.cz

Zákon také zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří nyní žadatele nejmenují například tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je již tlumočníků dostatek. Navržená úprava tak zajistí spravedlivý a rovný přístup pro všechny.

Návrh dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Dosavadní tlumočníci, kteří je nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili. Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit jednotnou zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti.

Drakonické trestání?

Další chystanou změnou je zvýšení hodinové sazby za tlumočení ze 100 až 350 korun na 300 až 550 korun. Překladatelé by měli nově dostávat 200 až 450 korun za jednu normostranu.

Odborníci už dříve návrh označili za nevyvážený, zaměřený na drakonické trestání znalců. „Zákon má upravovat práva a povinnosti znalců, ale pokud si zákon přečte i pouhý laik, tak vidí onu nevyváženost, kdy lze jen obtížně nalézt nějaká práva znalce, ale přibyly jen další a další povinnosti, náklady a sankce – to vše bez adekvátních narovnání nízce regulovaných odměn, profesní jistoty stávajících znalců vykonávajících řadu let nekolizně svou činnost a dalších na náš vkus až extrémností,“ míní předseda znalecké komory Vácha.

Plánovanou úpravu nakonec z resortů rozporuje jen ministerstvo financí, které nesouhlasí s navýšením počtu lidí potřebných k dohlížení na tlumočníky a překladatele. Podle ministerstva spravedlnosti bude k dohledu zapotřebí deset lidí přímo v úřadu a dalších 16 na krajských soudech, což ročně představuje přes 12 milionů korun na platy.

Eva Paseková, Ivan Holas, čtk