Plot na hranici s Maďarskem Ilustrační foto: wikipedia

Frontex: Krize pokračuje, v EU požádal další milión lidí o azyl

V roce 2016 požádal 1,1 milion migrantů ze třetích zemí o azyl v Evropské unii, ve Švýcarsku a v Norsku. V kritickém roce 2015 přijaly země EU 1,23 milionů žádostí. Historicky nejvíce osob z Afriky připlulo přes Libyi. Jde o mladé muže, ze dvou třetin o ekonomické přistěhovalce, které motivuje možnost požádat o azyl, zjistila agentura Frontex. V pohybu už je celý svět.

Výroční zprávu vydala Evropská agentura pro ochranu hranic Frontex v závěru minulého týdne. Na rozdíl od loňské zprávy, nedává letošní zpráva žádné východisko ani reálný návrh řešení, a to přesto, že podle názvu jde o analýzu rizik.
Podle zprávy migrační krize pokračuje a s ní pokračují i známá rizika. Kromě mírného snížení příchodů přistěhovalců díky zavření Balkánské stezky a dobré vůli Turecka, nedošlo k žádné změně v situaci. Z celkového 1,1 milionu žadatelů o azyl v EU bylo 96% nových žadatelů, kteří požádali o mezinárodně ochranu poprvé.

Důsledek sankcí: Noví migranti –  Rusové a Íránci

V roce 2016 překročilo přes „hranice“ EU nelegálně  511 000. Jde o snížení počtu nelegálních přechodů o 72% ve srovnání s rokem 2015, kdy přešlo nelegálně hranice EU 1 800 000 osob ze třetích zemí, vyplývá ze zprávy. Největší zásluhu na takové redukci mají státy západního Balkánu, které spolu s Rakouskem ukončily pochody mas Balkánem do Německa. Jen uzavřením tzv. Balkánské stezky došlo ke snížení počtu nelegálních osob přecházejících hranice ze 764 000 v roce 2015 na 130 000 v roce 2016.

Naopak o celých 18% se zvýšil počet příjezdů středomořskou trasou od pobřeží Libye. Po moři přijelo v roce 2016 do Evropy celkem 181 000 přistěhovalců ze zemí afrického rohu, a západní a subsaharské Afriky. Plných 89% jich přijelo přímo z Libye. Podle Frontextu jde o nový rekordní číslo přistěhovalců z afrických zemí.

Více detekovaných nelegálních příjezdů zaznamenalo naopak Španělsko, Francie a Portugalsko – cekem jde o navýšení o 46%.

Podle zprávy Frontexu se k masám přistěhovalců z Asie a Afriky nově přidali masově Rusové. Polsko i Německo nahlásilo velké množství Rusů a Čečenců cestujících vlastními vozy po dálnici E30 spojující Bělorusko, Varšavu a Berlín.

Z blízkovýchodních zemí jsou mezi migranty nově zastoupeni více Íránci. Jejich počet stoupl o 50% a jde o důsledek sankcí. Íránci se přepravuí převážně pomocí falešných dokladů. Jejich největší počet zaznamenalo Německo, Velká Británie, zachyceni byli ve Španělsku, Rakousku a v Dánsku. Íránci používají cestu do EU letecky přes Jižní Ameriku, vyplývá ze zprávy. Přepraví se do Turecka, odtud do Dubaje, poté do některé z jihoamerických zemí jako je Bolívie nebo Brazílie a odtud letí přes oceán do Španělska.

EU se stala součástí zločinu, říká zpráva

Podle zprávy Frontexu  byl v prvních měsících roku 2016 zločinci používán stále stejný systém, jak dostat Afričany do Evropy: Přistěhovalci byli instruováni, že musí přes satelitní telefon zavolat Koordinační záchranné centrum pro mořskou cestu v Říme (MMCC), která poté iniciovala konkrétní záchranu. „V Libyi etablovaní pašeráci se spoléhají na mezinárodní úmluvu o záchraně života na moři (SOLAS) a přidruženou SAR. Není to nová strategie, ale její rozsah je alarmující,“ uvádí zpráva:

„V této souvislosti doznává činnost záchranné služby a misí ve vzdálenosti 12 mil od Libye nezamýšlené následky. Jmenovitě, plně ovlivňují plánování pašeráků a jejich jednání,“ uvádí zpráva, ze které vyplývá, že tyto regulérní instituce už se staly součástí zločinných sítí, které s nimi počítají a zahrnuly je do svých plánů.

Podle zprávy budou přesto tyto organizace dále pokračovat ve vyzvedávání přistěhovalců 12 mil od pobřeží Libye na zavolání telefonem. Tato činnost podle zprávy vychází z „evropských hodnot“. „SAR bude pokračovat tak dlouho, dokud bude trvat migrační krize ve Středozemním moři nejen z důvodu mezinárodních právních závazků, ale také proto, že vyrůstají z evropských hodnot,“ uvádí se ve zprávě. Podle Frontexu je nutné zajistit uprchlíkům z Afriky bezpečnou a legální cestu a redukovat příliv afrických přistěhovalců.

Mladí svobodní, ekonomičtí, Afričané

Na vzorku 2400 migrantů z Libye z celkem 50 zemí pak Frontext prostřednictvím řízených rozhovorů zjišťoval, kdo jsou a jaké jsou důvody jejich příjezdů.  Nejvíce přistěhovalců bylo svobodných (68%), mužů (92%), kteří cestovali sami (59%)  z Eritreje, Gambie, Súdánů, Somálska a Nigérie (44%). Njmladší přistěhovalci byli z Mali a Guinei (22 let), zatímco nejstarší ze Sýrie a z Palestiny (36 let).

Podle zprávy Frontexu dvě třetiny všech vyzpovídaných ve Středozemním regionu uvedly, že opustily domovskou zemi z ekonomických důvodů, zbývající osoby uváděli, že důvodem je konflikt. „Nejvíce zpovídaných přistěhovalců přišlo do Evropy z ekonomických důvodů a kvůli možnostem zaměstnání, následováno možnostmi požádat o azyl,“ uvádí doslova zpráva Frontexu.

Půl milionu nelegálních pobytů, zejména v Německu

Hrozbou pro rok 2017 zůstává terorismus spojený s „cestovními pohyby“. S cestovními pohyby je podle výroční zprávy Frontexu i nadále spojena zločinnost, především falšování dokladů, pašování lidí, zbraní a drog, návraty hrdlořezů s dvěma až třemi pasy z bojišť v Sýrii, v Iráku a v Libyi.

Mezi migrací a zločinností existuje podle zprávy jistá vazba: ti, co pašují lidi, se pohybují ve vícero kriminálních oborech: v majetkové kriminalitě, pašování drog, falšování dokumentů a pašování zakázaného zboží, útlaku a útisku lidí využívaných jako otroci.

Také v roce 2016 byl podle zprávy sledován „masivní pohyb“ ilegálních přistěhovalců mezi jednotlivými členskými zeměmi EU, poté, co překročili „hranice: EU. „Používají různé modus operandi a způsoby přepravy, což znamená, že sestavit strategickou analýzu druhotného pohybu mezi schengenem je extrémně obtížné,“ uvádí se ve zprávě.

K tomu členské země Evropské unie nahlásili 491 000 nelegálních pobytů. Stejně jako v předešlém roce bylo nejvíce nelegálních pobytů zjištěno v sousedním Německu. Rovněž skutečnost, že mezi přistěhovalci je velké množství osob bez dokladů, s falešnými doklady nebo s mnohokrát používanými doklady je bezpečnostní riziko pro státy EU, konstatuje zpráva.

Irena Válová