Vlastimil Matula se svým obhájcem Lukášem Trojanem na archivní fotografii Foto: Eva Paseková

Soudkyně odročila jednání v případu bývalého soudce Matuly, ten zvažuje žalobu kvůli vrácení taláru

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Mária Petrovková odročila za účelem doplnění dokazování jednání v případu bývalého kladenského soudce Vlastimila Matuly, který měl údajně nadržovat zlodějům. Případ se po nálezu Ústavního soudu vrátil na začátek.

Soudkyně znovu vyslýchala svědky exministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou a tehdejší referentku odboru dohledu ministerstva Taťánu Skalickou. Kvůli dalším časovým průtahům Matula zvažuje žalobu kvůli vyjasnění, zda by mu měla či neměla být navrácena funkce soudce.

Obhájce Matuly Lukáš Trojan u soudu po výslechu svědkyně Kovářové namítal, že Ústavní soud ve svém nálezu hovořil o eventuální možnosti doplnit dokazování, proto podle něj není vhodné vyslýchat další svědky. „Podsouváte Ústavnímu soudu něco, co neřekl,“ namítl státní zástupce Tomáš Svoboda.

Soudy dříve udělili trest 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za nadržování Matulovi i někdejšímu pracovníkovi ministerstva spravedlnosti Vladimíru Chrásteckému. Na Ústavní soud se obrátil pouze Matula. Podle dřívějších verdiktů měli muži zmanipulovat na ministerstvu řízení o podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona. Tehdejší ministryně spravedlnosti Kovářová pak v červnu 2010 skutečně podala stížnost ve prospěch Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka, kteří si odpykávali za krádež 74 milionů deset let vězení. Zároveň jim přerušila výkon trestu.

Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil vzal sice v srpnu 2010 stížnosti zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Uprchli do zahraničí a česká policie se pro ně musela vydat do Thajska.

Daniela Kovářová znovu uvedla, že coby ministryně denně podepisovala asi 200 věcí a postupem času nebylo v jejích možnostech je důkladně studovat. Už dříve řekla, že pracovala 19 hodin denně, a z hlediska hlediska náročnosti práce to bylo nejhorší období jejího života.
Sama jako advokátka dříve podala maximálně deset stížností pro porušení zákona. Podle Kovářové bylo využívání tohoto institutu dříve spíše výjimkou.
Jedinou „espézetkou“, jejíž detaily si z éry svého ministrování skutečně vybavuje, bylo podání v kauze Jiřího Čunka. Exministryně zopakovala, že při podepisování předložených dokumentů důvěřovala podřízeným a spoléhala se na jejich stanovisko.

Podle Skalické byl za působení Kovářové v čele resortu nápad podnětů k „espézetkám“ zhruba 700 až 1100 podání ročně. Úřednice se také vyjádřila k tomu, jak často se v rámci stížností podávaly návrhy na přerušení trestu. „Z jejího vyjádření plyne, že pokud obžalovaný podal tento návrh v případě kdy sám odhadoval úspěch stížnosti 50 na 50, tak to byl zcela zjevný exces,“ uvedl po jednání státní zástupce Tomáš Svoboda.
Právě tuto úspěšnost odhadoval Matula při jejím podání. Svoboda žádá předvést dalšího svědka, někdejšího ředitele odboru, kde byl Matula na stáži Jiřího Balcara. Svoboda je přesvědčen o Matulově vině. „Paní ministryně stížnost v tomto případě slepě podepsala, byla uvedena v omyl. Pan obžalovaný před ní zatajil podstatné skutečnosti, na základě kterých se mohla fundovaně rozhodnout. Výsledkem toho bylo, že obžalovaní Blažek a Tesárek byli propuštěni,“ dodal žalobce.

Matula České justici po jednání řekl, že nepochopil smysl dnešního dokazování. „Z toho, co jsme zde dnes slyšeli, se mě osobně netýkalo vůbec nic, takže nevím, kam tím paní soudkyně směřuje,“ uvedl bývalý soudce. Toho zaskočilo, že soud bude pokračovat až za tři měsíce a proto zváží, zda neučiní kroky, které by vyjasnili, zda má nárok na navrácení soudcovské funkce. Resort spravedlnosti nedávno rozhodl, že zanikla.

Eva Paseková