Podle předsedy kárného senátu Radovana Havelce mohl Pytloun volit důslednější postup

ÚS: Odpovědnost za kárnou žalobu advokátní komory nenese stát

Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl stížnost advokáta Jana Veselého proti rozsudkům soudů, podle kterých stát nenese odpovědnost za kárné řízení proti advokátům vedené Českou advokátní komorou (ČAK). Veselý se za neopodstatněné kárné stíhání domáhal u ministerstva spravedlnosti odškodnění asi 366.000 Kč. Podle ÚS měla žaloba směřovat na advokátní komoru.

Na Veselého podal kárnou žalobu předseda kontrolní rady advokátní komory v prosinci 2007. V listopadu 2009 ho kárný senát žaloby zprostil, kárný skutek se podle usnesení nestal. Advokát se následně začal domáhat odškodnění u ministerstva spravedlnosti, a to podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Celý nález najdete zde.

S žalobou částečně uspěl jak u Obvodního soudu pro Prahu 2, tak u městského soudu. Soudy věc posoudily tak, že kárná žaloba má v kárném řízení vedeném advokátní komorou tutéž funkci a důsledky jako usnesení o zahájení trestního stíhání a stejně tak musí být posouzena i odpovědnost státu za škodu. Nejvyšší soud ale žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že stát za nemajetkovou újmu za kárné řízení vedené advokátní komorou proti advokátovi na základě analogie s trestním stíháním není odpovědný.


Ústavní soud se při svém rozhodování soustředil především na interpretaci zák. č. 82/1998 Sb. ve světle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem), tedy na zodpovězení otázky, na kterou dosavadní judikatura Ústavního soudu nedává odpověď – zda se kárné řízení vedené ČAK proti advokátovi považuje za výkon veřejné moci, který je způsobilý založit odpovědnost státu za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb.


Ústavní soud se na stranu Nejvyššího soudu přiklonil. Podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka v daném případě není možné advokátní komoru považovat za vykonavatele státní moci. „Při výkonu kárné pravomoci totiž advokátní komora nevykonává státní správu, neboť jí nebyla zákonem ani jiným právním předpisem svěřena,“ uvedl Sládeček.  Při výkonu kárné pravomoci totiž ČAK podle ÚS nevykonává státní správu, neboť jí nebyla zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ani jiným právním předpisem svěřena. Správný je sice závěr, že kárné řízení lze považovat za výkon veřejné moci, jelikož se však nejedná o výkon státní správy, ale o výkon decentralizované veřejné správy – profesní samosprávy, odpovědnost za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb. nelze uplatňovat, neboť ji neupravuje. Pokud jde o výkon samosprávy, tento zákon reguluje jen odpovědnost územních samosprávných korporací. V souzené věci tedy není dána odpovědnost státu, ale samotné samosprávné korporace – ČAK.

Doplnil, že správný je sice závěr, že kárné řízení lze považovat za výkon veřejné moci, ale v tomto případě nejde o výkon státní správy, ale o profesní samosprávy. Podle ÚS stěžovatel žaloval nesprávný subjekt.

(čtk, epa)