Verdikt NSS v kárném řízení se soudcem Veselým může být průlomem v přípustnosti důkazů, pravděpodobnost je ale malá

Soudce Miroslav Veselý při projednávání kárné žaloby Foto: Ivan Holas

Lze připustit důkazy získané v trestní věci i pro kárné řízení? Tuzemské justiční autority tuto možnost dosud zcela striktně odmítaly. Pokud ale bude Nejvyšší správní soud v zahájeném kárném řízením se soudcem Miroslavem Veselým akceptovat loňský rozsudek ESLP,  může svůj dosavadní názor změnit. To by znamenalo principiální změnu v celém chápání přípustnosti důkazů, která by jistě potěšila orgány činné v trestním řízení, současně by ale právem znepokojila ochránce lidských práv.

„Cítím se zcela nevinen a souhlasím s použitím odposlechů mých telefonních hovorů a kanceláře jako důkazu, ovšem jen za podmínky, že nevznikne sebemenší pochybnost o legálnosti takových důkazů“. Tuto větu použil soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Miroslav Veselý před šestičlenným kárným senátem Nejvyššího správního soudu ČR v různých variantách hned několikrát. Vždy velmi sebejistě a bez ohledu na to, že použití těchto důkazů požaduje v roli kárného žalobce i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) právě jako důkaz Veselého viny. Z dosavadní judikatury nejvyšších soudních instancí přitom vyplývá, že důkazy opatřené v průběhu trestního vyšetřování  v jiném typu řízení použít nelze.

Sám soudce Veselý trestně stíhán není a nebyl – jeho telefon a kancelář byly odposlouchávány při rozkrývání případu miliardového úpadku společnosti Via Chem Group. Po razii v ústecké Spolchemii a u Krajského soudu v Českých Budějovicích padlo začátkem loňského roku obvinění z řady trestných činů – mimo jiné i ze zasahování do nezávislosti soudu. Trestně stíhána je zhruba půldruhá desítka osob v čele s podnikatelem Petrem Sisákem, je v ní i dnes již bývalá Veselého kolegyně Marie Červinková (rovněž KS ČB) a insolvenční správce Ivo Hala.

A právě vztahy s Halou jsou důvodem, proč ministr Pelikán podal kárnou žalobu – podle ní Veselý s Halou  „nejméně od září 2014 do 1. 5. 2015 udržoval poměr, který dalece přesahoval meze známosti z pravidelného pracovního styku či meze obvyklé profesní kolegiality“. Namísto toho, aby tento vztah oznámil svému nadřízenému kvůli případné podjatosti, skrýval jej a bagatelizoval, a to jak v rozhodném období, ale i později při vyšetřování OČTŘ a ve svých veřejných vyjádřeních. Za to, že tímto jednáním „ohrozil důvěru ve nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů“, požaduje ministr nejvyšší možný postih – tedy odvolání z funkce.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se ze včerejšího jednání v Brně kvůli zasedání vlády omluvil –  kárnou žalobu zastupoval ředitel sekretariátu Jan Převrátil. Podle  něj ministr svá tvrzení opírá o řadu skutečností, mj. o fakt, že insolvenční správce Hala opakovaně Veselého informoval o tom, že jeho kancelář je odposlouchávána.
Dále se oba muži měli potkávat i mimo soudní budovu. To vše spolu s faktem, že insolvenční řízení Via Chemu bylo z Ústí nad Labem účelově přesunuto právě do Českých Budějovic, vytváří podle kárné žaloby zcela jednoznačné obavy z možné podjatosti.

Veselého advokát Ladislav Dusil hned v úvodu jednání tyto argumenty důrazně odmítl. U relativně malého soudu v Českých Budějovicích se prý insolvencemi obvykle zabývají jen tři až čtyři soudci, stejně tak je relativně nízký i počet insolvenčních správců, takže je naprosto pochopitelně, že stejný soudce a stejný správce se pracovně setkávají velmi často a během let se mezi nimi vytvoří určitý neformální vztah.

Českobudějovický soudce Miroslav Veselý

Miroslav Veselý pak doplnil, že mimo jednání a bez přítomnosti třetích osob si s Ivem Halou tykali a občas probírali i některé běžné nepracovní záležitosti, rozhodně ale spolu netrávili čas mimo soudní budovu. Upřesnil pouze, že asi dvakrát „zašli pracovně na kávu“ a jednou se náhodně setkali při sportovním podniku.

Nejčastěji během jednání mluvil právě Veselý – jednotlivé repliky či odpovědi na dotazy senátu byly podrobné a většinou spatra bez sebemenšího zaváhání či zjevných logických mezer. To se týkalo i otázky, proč jej Ivo Hala vlastně informoval o odposlechu telefonu i soudní kanceláře a proč na tuto skutečnosti nijak nereagoval – poprvé prý dostal informaci „jen tak mezi řečí“ (současně ale připustil, že mu Hala ukázal ve svém mobilu i fotografii soudního povolení odposlechu pozn. red.) a podle vlastních slov tehdy předpokládal, že odposlechy nějak souvisejí s Halovou bezpečnostní prověrkou, teprve když ho Hala o odposlechu po delší době informoval znovu, znejistěl a sám prý kontaktoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS).

Během středečního více než tříhodinového jednání stačil soud probrat pouze listinné důkazy – šlo přitom jen o několik stručných úředních dokumentů a novinových článků a nejen obhajoba a senát, ale i kárný žalobce připustili, že z jejich obsahu nelze údajné kárné provinění nijak dovodit.
I v této části řízení poskytoval nejpodrobnější informace právě kárně obviněný soudce Miroslav Veselý, některé detaily ovšem nesdělil s poukazem na závazek mlčenlivosti, který složil jako svědek v cause Via Chem Group.

Rozhodující pro výrok soudu tak budou právě odposlechy pořízené při vyšetřování zmíněné  trestní causy, pokud ovšem senát NSS dospěje k názoru, že jsou jako důkaz v kárném řízení vůbec přípustné.
Předseda Karel Šimka už v úvodu jednání připomněl dřívější negativní stanovisko téhož orgánu s replikou, že zatím senát neshledává důvod cokoliv na tomto názoru měnit. Poté ale Jan Převrátil, zastupující kárnou žalobu, odkázal na recentní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva – konkrétně rozsudek ve věci Versini-Campinchi a Crasnianski proti Francii ze 16. 6. 2016 (žaloba 49176/11), která prý judikuje, že  „použití odposlechů pořízených v trestní věci pro účely disciplinárního řízení s advokátem neporušuje čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv“ – analogicky by toto stanovisko mohlo být vztaženo i na kárné řízení se soudcem.

Samotný rozsah, natož konkrétní obsah odposlechů soud nezná, musí si je teprve vyžádat – stejně tak jejich znalost popřeli jak Miroslav Veselý, tak Jan Převrátil. Znát je zřejmě bude kárný žalobce Pelikán – podle dřívějšího stanoviska právního experta Zdeňka Koudelky pro Českou justici k nim sice jako ministr spravedlnosti má legální přístup, jejich použití v kárném řízení je prý zjevně protizákonné, navíc je lze chápat i jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby.
Rozsah odposlechů nebude ale podle kárně obviněného soudce Veselého velký, pokud půjde jen o záznamy týkající se jeho komunikace s Ivem Halou. Pro jejich použití ale musí mít senát souhlas nejen od Veselého i od Haly, případně dalších osob, jejichž hovor by odposlechy zachycovaly.

A to není jediná procesní komplikace, se kterou se NSS musí v této věci vypořádat. Při včerejším úvodním jednání i několikrát předtím byla zpochybněna včasnost podání kárné žaloby.

Zda už má v této věci jasno, předseda Šimka nijak nekomentoval, nereagoval ani na Veselého cílenou poznámku, že patrně shledává termín v pořádku, když bylo jednání vůbec zahájeno. Zástupce kárné žaloby Převrátil tuto otázku vysvětlil nutností sbírat delší dobu relevantní informace, než jejich mozaika vytvoří jednoznačný závěr., je si jist, že kárná žaloba byla podána v řádné lhůtě.

Další námitku uplatnil Veselého obhájce Ladislav Dusil. Podle něj jsou otázky podjatost či nepodjatost  součástí rozhodovacího procesu soudce, což prý v minulosti konstatoval i sám NSS.  A k přezkumu jakéhokoliv rozhodovacího procesu soudce mají sloužit pouze řádné, či mimořádné opravné prostředky, nikoliv kárné řízení.

JUDr. Dusil také zdůraznil, že otázka podjatosti, o kterou v celé cause jde, je věcí velmi subjektivní – jako příklad mu posloužila i změna složení samotného kárného senátu NSS, v němž byl původně insolvenční správce Michal Žižlavský. Vědom si určitých skutečností, které by mohly zpochybnit jeho nestrannost (byť sám se podjatý necítil pozn. red.), obrátil se na předsedu NSS Josefa Baxu. Ani ten podle Dusila podjatost neshledal, přesto předal věc jednomu ze senátů, a ten výhrady shledal důvodnými.

Své stanovisko k těmto právním skutečnostem i případný finální verdikt v samotném kárném řízení se soudcem českobudějovického krajského soudu Miroslavem Veselým sdělí soud zřejmě nejdříve 24. května, na kdy celé jednání odročil.

Ivan Holas