Již ve středu projedná kárný senát Nejvyššího správního soudu kárnou žalobu na českobudějovického soudce Miroslava Veselého. Kárným žalobcem je ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Požaduje nejpřísnější postih, tedy odvolání Veselého z funkce, a to kvůli jeho kontaktům s advokátem Ivem Halou. Původně byl v kárném senátu Karla Šimky insolvenční správce Michal Žižlavský, ten se ale dle zjištění České justice vyloučil kvůli možné podjatosti.
Podle předsedy kárného senátu Karla Šimky sdělil Michal Žižlavský předsedovi soudu Josefu Baxovi skutečnosti, kvůli které se domnívá, že by se mohl cítit podjatý. Baxa dal podnět přezkoumat jednomu senátu, a ten tyto výhrady shledal jako důvodné. Šimka proto oslovil prvního z náhradníků, Jana Mikše, a protože ten měl čas, nastoupil do senátu místo Žižlavského.
Kdo bude rozhodovat?
| Spisová značka: | 16 Kss 1/2017 |
|---|---|
| Účastníci řízení: | Ministr spravedlnosti JUDr. Miroslav Veselý |
| Věc: | Kárná odpovědnost – Kárná odpovědnost soudců |
| Senát: | 16 |
| Předseda senátu: | JUDr.et PhDr. Karel ŠIMKA,Ph.D. |
| Zástupce předsedy senátu: | JUDr. Pavlína Brzobohatá |
| Člen senátu: | JUDr. Milan Závurka,Ph.D. |
| Přísedící: | JUDr. Jan Mikš |
| Přísedící: | prof. JUDr. Marie Karfíková,CSc. |
| Přísedící: | JUDr. Petr Vlach |
Zajímavé v této souvislosti je, že už v roce 2010 rozhodl kárný senát NSS v jiném případě, že odposlechy v kárném řízení nelze použít. „Ani účel kárného řízení (tj. zejména zajištění důvěryhodnosti soustavy státního zastupitelství) nemůže být oporou pro zákonem nepředvídaný způsob získávání, shromažďování a nakládání s informacemi. Kárný soud je si vědom, že postavení kárných žalobců v řízení o kárné odpovědnosti státních zástupců je procesně často obtížné; je však třeba vzít v úvahu, že nepřipouští-li trestní řád použití odposlechů u jakýchkoli trestných činů, leč pouze u zvlášť závažných, pak tím spíše nelze tento důkazní prostředek užít v řízení disciplinární povahy,“ uvádí se ve zprošťujícím rozhodnutí. Česká justice se proto zeptala bývalého náměstka NSZ a advokáta Zdeňka Koudelky na to, jakou šanci na úspěch Pelikán s kárnou žalobou má.
Jak v tomto kontextu hodnotíte rozhodnutí ministra Pelikána podat kárnou žalobu? Myslíte, že předchozí rozhodnutí kárného senátu NSS nechává pro takovýto postup nějaký právní prostor nebo se jedná o čistě politické rozhodnutí ministra ignorující předchozí rozhodnutí kárného senátu NSS?
Odposlechy získané v trestním řízení nelze v kárném či jiném řízení užít. Na tom se bez změny zákona nemůže nic změnit. Rozhodnutí ministra Pelikána není v daném případě politické, ale protizákonné. Jde o zneužití moci, protože již samotný krok podání žaloby vede k tomu, že s odposlechy je nakládáno, seznamují se s nimi další lidé a tím se prohlubuje protiprávní stav. Kdyby skutečně chtěl situaci řešit, navrhne změnu trestního řádu tak, aby se odposlechy daly užít v kárném řízení. O návrhu by rozhodl zákonodárce. To, že odposlechy užívá ministr nezákonně, ale přitom nenavrhne zákonnou změnu, hodnotím obdobně jako jeho jednání v policejní reorganizaci – slovně nesouhlasí, ale jinak zůstává ve vládě, za které byla provedena.
Jak se na problematiku dívá dosavadní judikatura? Podle informací České justice je zmiňované rozhodnutí citováno i v Pelikánově kárné žalobě na Veselého, ministr nicméně dovozuje, že závažnost informací v odposleších je v tomto případě tak veliká, že by k nim měl NSS brát zřetel.
Nejvyšší správní soud judikoval nemožnost užití odposlechů z trestního řízení v kárném řízení. Obdobně to judikoval Vrchní soud v Praze v rámci civilního řízení insolvenčního, když odmítl námitku podjatosti proti soudci Miroslavu Veselému opírající se o odposlechy z trestního řízení usnesením z 30. 8. 2016, 3VSPH 835/2016-B-315. Uvedená věc je opakovaně judikována různými soudy v různých řízeních, ale se stejným výsledkem, protože tak to stanoví zákon. Jinak by se odposlechy staly běžnou součástí života a právo na soukromí by bylo pouhou iluzí.
Otázkou také je, jak se ministr Pelikán mohl dostat k přepisům hovorů v odposleších a ty pak v kárné žalobě použít? Existuje nějaká legální možnost?
Ministr je vedoucím ústředního správního úřadu, to mu umožňuje být informován o různých věcech. Nesmí je však užít nezákonně. Užití odposlechů z trestního řízení pro kárné řízení je v rozporu se zákonem. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán odmítl změny zákonů v oblasti trestního práva, o které vládu požádala Poslanecká sněmovna za účelem boje se zneužíváním moci v trestním řízení. Pelikánův krok hodnotím tak, že chrání zneužívání státní moci. Přičemž příkladem může být činnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které okrádalo lidi o jejich právo na zákonného soudce, když dávalo návrhy na vazbu, odposlechy a domovní prohlídky nepříslušným soudům, zřejmě se podílelo na protiprávním pokusu vydat našeho občana do Íránu a jeho státní zástupce dozoroval trestní řízení, v němž byl zároveň poškozeným, a když již byla situace neúnosná, jen věc předal svému kolegovi a dobrému známému z vedlejší kanceláře. Toto státní zastupitelství bylo činné při nezákonném odposlechu hovorů obhájců s obviněnými. Pořízené záznamy nezničilo, což je v rozporu s ústavou i zákony. Tyto věci hodnotím jako zneužívání moci, ale jsem přesvědčen, že za ministra Pelikána a současného vedení státního zastupitelství jejich účinné vyšetřování nebude.
Ministerstvo spravedlnosti považuje vyjádření Zdeňka Koudelky je zcela nepodložené. „Dotyčný zjevně není seznámen s obsahem kárného návrhu na soudce JUDr. Veselého. V prvé řadě je nutno konstatovat, že kárný návrh není odůvodněn pouze obsahem odposlechů z trestní věci, nýbrž převážně se opírá o jiné (písemné) podklady, získané v souladu se zákonem, z nichž je dovozováno, že kárně obviněný zaviněně porušil své povinnosti soudce. Pouze jako další důkaz – byť s ohledem na povahu věci jistě důležitý – je navrhováno, aby si kárný soud (tedy nikoli kárný žalobce) opatřil též záznam odposlechů hovorů, jichž byl kárně obviněný účasten. Je věcí kárného soudu, zda tomuto důkaznímu návrhu vyhoví, či nikoli. Procesní postup kárného senátu v tuto chvíli nelze předjímat. Judikatura ve vztahu k této problematice není příliš rozvinutá,“ reagovala mluvčí resortu Tereza Schejbalová.
Podstatné podle ní je, že při přípravě kárného návrhu se ministr ani žádný zaměstnanec ministerstva neseznamoval s přepisem či záznamem odposlechů a nezná tedy jejich obsah. „Státní zastupitelství žádnou část odposlechů neposkytlo, ani o to ministr spravedlnosti nežádal. Tvrzení pana Koudelky se nezakládají na znalosti věci a považujeme je za velmi zavádějící,“ dodává mluvčí ministerstva.
(epa, sr)
