Soudce Pavel Vrcha: Problematiku obsazování NSS nelze ztotožňovat s obsazováním NS

Nejvyšší soud v Brně Foto: archiv

Jedním z těch, kteří se jako první vyjádřili k záměru Pavla Šámala obsazovat Nejvyšší soud i osobami bez soudní praxe, byl soudce NS Pavel Vrcha. Česká justice mu proto po veřejném vystoupení zástupců Soudcovské unie a předsedy NS položila několik dotazů. „Především zdůrazňuji, že respektuji, že je pouze v pravomoci předsedy NS Pavla Šámala řešení personálních otázek,“ říká Pavel Vrcha s tím, že jeho názory nejsou kritikou předsedy, nýbrž vyjádření názoru jednoho ze soudců který má zájem, aby se na dané téma rozvinula dikuze.

Na svém blogu píšete: „Především doposud nikdo členům občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu nesdělil výše uvedenou informaci a je opravdu smutným zjištěním, pokud se soudci této vrcholné instituce mají tak zásadní informaci, o níž by se mělo debatovat především na půdě Nejvyššího soudu, dozvídat z médií.“ Myšlenku už ovšem vedení NS nastiňovalo v tzv. Zelené knize justice minulý rok a podle Pavla Šámala bylo téma probíráno i na poradě NS, k jehož zápisu prý máte přístup. Proč jste se tehdy neozval?
Již od loňského roku probíhala na zasedáních civilního kolegia věcná debata ohledně stáží a případného překládání prvoinstančních soudců rovnou na Nejvyšší soud. Pokud jsem tedy reagoval na svém blogu, že ohledně akademiků členové kolegia nebyli informováni, bylo to myšleno v tom směru, že při těchto debatách nikdo z vedení NS nesdělil uvedenou informaci (což se ale nabízelo), tj. že se již činí přípravy na případné přijetí akademiků na post soudce NS. Pokud by tak učiněno byl, rozvinula by se nepochybně na toto téma mezi členy civilního kolegia diskuze.

Soudce Nejvyššího soudu Pavel Vrcha

Soudcovská unie vystoupila s poměrně razantním vystoupením, v němž odmítla jmenování soudců – akademiků na NS bez existence kariérního řádu a hovoří dokonce o potenciálním narušení nezávislosti justice. Co říkáte na toto prohlášení?
Předseda NS může i bez pravidel navrhnout kohokoliv, kdo splňuje zákonem stanovená kritéria, na jmenování soudcem NS. Zákon takový postup umožňuje. Dosavadní praxe ovšem byla taková, že před takovým rozhodnutím měl předseda k dispozici příslušnou informaci od příslušného senátu, do nějž měl být takový soudce nejprve jako stážista dočasně přidělen, a osvědčil-li se, poté přeložen.
V případě nominace akademiků má jít o zcela něco nového, velmi zásadního, což Soudcovská unie vnímá způsobem, jak se podává z jejího prohlášení. Určité znepokojení lze vyvodit i z vyjádření JUDr. Ljubomíra Drápala, který měl v civilním kolegiu nesmírnou autoritu nejen pro právní erudici, ale i pro vnímání chodu justice a řešení problémů; jeho odchod je skutečně velmi citelnou ztrátou pro civilní kolegium.
Já bych byl znepokojen poté, pokud by měli být nominováni akademici, kteří poslední léta spojili své úsilí s legislativní činností, mají vazby na exekutivu, někteří z nich by byli třeba poradci ministrů atd. I na tuto okolnost jsem proto na svém blogu reagoval, tj. co by podle mého názoru mělo být při tvorbě pravidel pro přidělování soudců (nejen z řad akademiků) na NS zohledněno. Bude ovšem pouze a jen na předsedovi NS, jaká pravidla budou nastavena.

Dalším argumentem zastánců jmenování akademiků do taláru soudce NS je, že na NSS taková praxe funguje a nikdo proti tomu nic nenamítá. Proč tedy takové ohlasy, když jde o NS?
Ztotožňuji se s tím, co uvedla prezidentka Soudcovské uie Daniela Zemanová. Problematiku obsazování NSS nelze ztotožňovat s obsazováním NS.

Budete se snažit nějakým způsobem ovlivnit tvorbu pravidel, která předseda NS chystá v souvislosti s přijímáním nesoudců na NS?
Vzhledem k tomu, že mnozí kolegové již vyslovili výhrady k procesu, aby na post soudce NS byli jmenováni právníci z akademické oblasti (s tím, že nechť jsou případně jmenování na soud prvního stupně s příp. možností rychlejšího karierního postupu, pakliže se jako soudci osvědčí), lze předpokládat věcnou diskuzi na uvedené téma. Já sám jsem již nyní letmo nastínil určitý pohled na danou problematiku, která by mohla být při tvorbě pravidel vzata v úvahu – viz zde: http://vrcha.webnode.cz/news/k-tvorbe-pravidel-pro-pridelovani-soudcu-z-rad-akademiku-na-nejvyssi-soud/.

Jak moc podle vás současný civilní proces ovlivňuje neexistence nového procesního kodexu?
Je ještě krátká doba na hodnocení tohoto typu, poněvadž NS zatím řeší v rámci rozhodování o dovolání stále mnoho otázek spojených s aplikací dosavadní civilní úpravy.


Pavel Vrcha své názory na příchod osob bez soudní praxe na nejvyšší soud prezentoval ve svých dvou článcích na svých stránkách:

K tvorbě pravidel pro přidělování soudců z řad akademiků na Nejvyšší soud

Má se Nejvyšší soud otevřít akademikům?


(epa)