Špatné financování sociálních služeb je třeba řešit, ale ne rušením regulací pojišťoven, shodly se dva výbory

Financování sociálních služeb je problém, o němž se v posledních letech mluví často – zpravidla ovšem bez efektivního řešení. Jediné, čeho se zatím snahami o zlepšení povedlo dosáhnout, bylo zhoršení situace poté, co byla odbornost 913 (tedy zdravotní sestry v zařízeních sociálních služeb) zařazena do úhradové vyhlášky (což následně zrušil Ústavní soud, více zde). Najít smysluplné řešení se včera a předevčírem nepovedlo ani zdravotnímu a sociálnímu výboru. Zatímco na prvním z nich se debata zcela rozbředla a skončila u hospicové péče, druhý výbor došel k tomu, že s problémem vesměs nic moc dělat nemůže – stejně jako náměstci ministerstva zdravotnictví a MPSV či zdravotní pojišťovny, které na narovnání financování zdravotních služeb v zařízeních sociální péče zkrátka nemají dostatek prostředků. Uplatňují proto regulace, proti nimž poskytovatelé sociálních služeb protestují. V tomto směru jim však nedal za pravdu ani jeden z výborů, které neschválily bod navrženého usnesení týkající se omezení restrikcí. Jedinou možností, jakou by podle poslanců sociálního výboru šlo věc řešit, by bylo politické rozhodnutí na vládní úrovni. Pověřili proto svého šéfa Jaroslava Zavadila, aby o problému informoval premiéra.

 

„V roce 2016 dalo ministerstvo zdravotnictví odbornost 913 do úhradové vyhlášky. Každá cesta do pekla je dlážděna dobrými skutky. Kdyby to bylo tak, že by na tom odbornost 913 vydělala a podfinancovanost by se snížila, byli bychom všichni šťastní a nepodávali bychom ústavní stížnost. Před rokem a půl jsem ale tady na výboru upozorňoval, že naše data výpočtu vzorečku, který dalo ministerstvo zdravotnictví do úhradové vyhlášky, predikují, že zařízení spadnou v průměru o 15 procent na úhradě. Z jednotlivých dat od poskytovatelů máme informaci, že zatím nejhorší je 22 haléřů za bod místo 1,02 koruny, která zajišťuje úhradu zhruba 53 procent osobních nákladů sester v době, kdy pracují pro zdravotnictví. Takto je to 13 procent. To můžeme ošetřovatelské činnosti nechat na záchrance,“ řekl včera na sociálním výboru Petr Boťanský z odborné společnosti Garatia futurum 913.

Náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp ovšem poukazuje na to, že k nárůstu skutečně došlo – zatímco v roce 2013 šlo do segmentu 1,1 miliardy, letos by to mělo být 1,8 miliardy. K tomu ale šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková dodává, že mezi lety 2011 až 2013 úhrady kvůli krizi naopak klesly a až v roce 2014 se opět dostaly na úroveň roku 2010. Zároveň zdůrazňuje, že dnes padne na platy sester v sociálních zařízeních 3,2 miliardy, tedy podstatně více, než co dávají zdravotní pojišťovny. „Přestože jste tam přidali, tak musíte připustit, že seniorů přibývá – demografie je nezastavitelná,“ říká k tomu poslankyně Jana…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Michaela Koubová