Exekutoři odpovídají ombudsmance Ilustrační foto: archiv

Část senátorů se obrátila na Ústavní soud kvůli odměnám exekutorů, nelíbí se jim ministerská vyhláška

Skupina senátorů chce po Ústavním soudu zrušení části vyhlášky ministerstva spravedlnosti, kterou se snížily náhrady a o třetinu také odměna soudních exekutorů v případech, kdy vymáhaná částka nepřesahuje 10.000 korun. Dnes to za signatáře návrhu oznámil předseda senátního mandátového a imunitního výboru Jiří Oberfalzer (ODS). Exekutorská komora senátorskou iniciativu uvítala.

„Razantní snížení tarifu povede k ohrožení vymahatelnosti práva v České republice. Po snížení tarifu bude financování exekuční činnosti pro jednotlivé exekutorské úřady neúnosné do té míry, že budou nuceny činnost ukončit,“ zdůvodnil senátor předložení návrhu. Podle něj je už nyní 22 úřadů z důvodu dlouhodobého nezájmu neobsazeno. Aktuálně podle webu Exekutorské komory v Česku působí 153 soudních exekutorů, loni skončilo 13 exekutorských úřadů.

Předsedkyně komory Pavla Fučíková věří tomu, že senátorský návrh má velkou šanci uspět. Exekuční tarif nebyl zvýšen od roku 2001, 80 procent exekucí je neúspěšných a náklady spojené s exekuční agendou se zvyšují. „Přetrvává stav, kdy soudním exekutorům není za jejich práci adekvátně zaplaceno a oprávnění se na nákladech exekuce nepodílí,“ uvedla komora.

Vyhláška snížila minimální odměnu soudních exekutorů z 3000 korun na 2000 korun. Týká se to 60 procent případů. Náhrada se pak nově u všech dluhů snížila o polovinu, pokud dlužník zaplatí celý dluh ve stanovené lhůtě.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) si od úpravy exekutorského tarifu sliboval to, že se díky nižším nákladům exekučního řízení sníží u velké části dlužníků jejich celkové zadlužení. Varování před odlivem exekutorů ministerstvo spravedlnosti zpochybnilo. Podle jeho statistik od roku 2014 odešlo z úřadů 20 exekutorů, ale 21 jich nastoupilo – z toho tři v letošním roce, když už bylo o snížení tarifu rozhodnuto.

Exekutorská komora už dříve označila snížení odměny exekutorů za protiústavní kvůli tomu, že podmínky pro výkon určitých povolání lze stanovit jen zákonem, ne vyhláškou. Podle Oberfalzera vycházelo ministerstvo spravedlnosti při přípravě novely vyhlášky z nereprezentativního modelu fungování exekutorského úřadu.

Loni bylo podle údajů Exekutorské komory nařízeno 680.000 nových exekucí. Celkově se vedlo 4,5 milionu exekucí proti 834.000 lidem, dalším 228.000 exekucím čelilo 68.000 firem. Celková vymáhaná částka byla loni 325 miliard korun, zatímco o rok dříve 302 miliard korun.

(čtk)