Odsouzení Jirounka bylo zřejmě v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, uspěl s dovoláním

Nejvyšší soud v Brně Foto: archiv

Podnikatel Kamil Jirounek podle důvěryhodných informací České justice uspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu a je propuštěn z vězení, kde si odpykával šestiletý trest za pořízení a přechovávání padělané směnky na 127 milionů korun. O dovolání Česká justice informovala. Jirounek namítal, že učiněná skutková zjištění soudu prvního a druhého stupně jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, neboť nebylo prokázáno, že by věděl o tom, že směnka za Jirounkovým obchodním sokem Jindřichem Vařekou, byla padělaná.

„Mohu potvrdit, že senát trestního kolegia Nejvyššího soudu rozhodoval o dovolání Ing. Kamila Jirounka v úterý 27. června. Na základě vydaného rozhodnutí byl ihned vydán příkaz k propuštění obviněného z výkonu trestu.Více nebude pro tuto chvíli Nejvyšší soud o tomto rozhodnutí informovat s odkazem na svoji ustálenou praxi. Rozhodnutí je třeba opatřit podrobným odůvodněním a nejprve s ním seznámit všechny účastníky řízení. Teprve poté jej můžeme zveřejnit,“ uvedl pro Českou justici mluvčí NS Petr Tomíček. Předsedou senátu byl Jiří Pácal. Více informací zatím neuvedl. Na Twitteru Jirounkovo propuštění oznámil jeho syn Jan.

Doplnění dovolání z 5.6.2017, které má Česká justice k dispozici uvádí, že „Vrchní soud v Praze i Krajský soud v Praze ve svých odsuzujících rozsudcích zcela ignorovaly jednoznačný fakt, že kdyby Kamil Jirounek věděl, že směnka je padělaná, nikdy by ji dobrovolně nevydal Policii ČR, nýbrž by ji zničil či jinak znehodnotil. Z chování Jirounka, který směnku zcela bezelstně a bez jakýchkoliv postranních úmyslů vydal Policii ČR, bez pochybností vyplývá, že nemohl vědět, že je směnka falešná.“ Během soudních líčení bylo jednoznačně prokázáno, že Jirounek směnku nepadělal.  Jirounek celou dobu tvrdí, že nevěděl o falešném původu pohledávky a směnky, které koupil od organizované skupiny specialistů na podnikatelské podvody Krumlovský – Cipra. Snaží se prokázat, že byl sám brutálně podveden. Jeho tvrzení potvrdilo i svědectví Radka Nováka, který byl v područí výše jmenované zločinecké skupiny a pod fyzickým i psychickým nátlakem se podílel na podvodu na Jirounka. „Jak je tedy možné, že soudy obou stupňů, které na jednu stranu uvádějí, že považují výpověď Nováka za pravdivou a tento vypovídá jednoznačně o nevědomosti Jirounka o falsifikátu směnky, na stranu druhou označí výpověď za důkaz usvědčující Jirounka, že o falsifikátu věděl?“ ptá se obhájce v textu doplněného dovolání. O zločinecké skupině, která se pokusila Jirounka podvést a následně i vydírat Česká justice psala.

V doplněném dovolání k Nejvyššímu soudu se dále uvádí, že bylo jednoznačně prokázáno, že:

  • Když Jirounek získal pochybnosti o směnce, požadoval doplnění uznání dluhu od Jindřicha Vařeky
  • Proto Jirounek předával peníze za směnku jen po malých částech, kdy mu bylo skupinou podvodníků Cipra-Krumlovský tvrzeno, že právě tyto jsou na zajištění uznání dluhu
  • Když uznání dluhu nedostal, tak:
  • Pohledávku nikdy nepoužil
  • Směnku nikdy neuplatnil
  • Směnku dobrovolně vydal Policii ČR

Doplněné dovolání se také důrazně ohrazuje proti tvrzení Vrchního soudu v Praze, že dalším důkazem je audionahrávka zajištěná při domovní prohlídce podvodníka Cipry. V ní se však ani jednou neobjevuje slovo „směnka“. Navíc se Jirounek brání tím, že audionahrávka není přípustným důkazem a bylo s ní manipulováno, takže se jedná o kompilát. V nahrávce se ale hlavně „nehovoří o směnce nebo pohledávce za Jinřichem Vařekou, ale o pohledávkách týkajících se ČKD Praha DIZ ve spojení s insolvenčním řízením na společnost Oleo Chemical a.s., kde byl Jirounek členem představenstva. Tato obhajoba nebyla v odsuzujících rozsudcích soudu prvého i druhého stupně nijak a ničím vyvrácena“ argumentuje se v dovolání.

Absurditu rozsudků podtrhuje ničím nepodložená snaha odvolacího soudu vykreslit Jindřicha Vařeku jako osobu, která by si ve své dlouhé podnikatelské historii nikdy nepotřebovala půjčovat peníze a podepisovat směnky. Doplněné dovolání poukazuje na „řadu pochybení včetně účelového postupu odvolacího soudu, který na základě některých pravdivých tvrzení dochází ke zcela neodůvodněným fabulacím.“ Vrchní soud v Praze například v rozsudku uvádí, že „Finanční situace poškozeného Jindřicha Vařeky (a jeho obchodní společnosti) byla všeobecně a taky obžalovanému známa a velmi dobrá, takže logicky vznikaly pochybnosti o existenci údajné pohledávky“. V doplněném dovolání se však uvádí, že soudy v tomto trestním řízení vůbec nezkoumaly skutečnou finanční situaci Jindřicha Vařeky a neobtěžovaly se v tomto ohledu dokazováním. Přitom „ společnost RAVAK a.s., která je pravděpodobně onou společností s velmi dobrou finanční situací, pak není vlastněna přímo Vařekou, nýbrž společností FINHOLD a.s., jejímž jediným vlastníkem je ABD Invest N.V. z Amsterdamu s neznámými vlastníky“ píše se v doplněném dovolání. „Jindřich Vařeka jako fyzická osoba, proti které měla pohledávka směřovat, nevlastní pravděpodobně žádný hodnotný dohledatelný osobní nemovitý majetek“ informuje text a zdůrazňuje, že „Vařeka nevlastní dokonce ani vlastní dům, ve kterém žije a bydlí!“ Tím se zpochybňuje konstatování Vrchního soudu v Praze, neboť jistě není standartní, aby takto úspěšný podnikatel nedisponoval na území České republiky žádným dohledatelným osobním majetkem. Případné finanční prostředky na bankovních účtech mohou být podle dovolání během okamžiku vyvedeny do zahraničí. „Skutečnost, že Vařeka půjčoval Jirounkovi finanční prostředky, ještě neznamená, že by Vařeka nemohl mít z počátku svého podnikání starý dluh, jehož uhrazení se brání a jehož faktická vymahatelnost je z důvodu výše uvedených zjištění velice obtížná, nicméně pro zápočet použitelná“ vysvětluje se v doplněném dovolání. 

Pozornost vzbudil také velký tlak na to, aby Jirounek nastoupil do vězení nestandardně rychle. Na vyřízení věcí před nástupem trestu dostal jen pět dní, což není u šestiletého výkonu trestu příliš obvyklé. Detailně jsme se tomu věnovali v textu: Exšéf Oleo Chemical Jirounek nastupuje šestiletý trest, na vyřízení osobních věcí dostal jen pět dní

Pochybnosti panují rovněž kolem dalších trestních řízení vedených proti Kamilu Jirounkovi, kde byl zatím nepravomocně odsouzen za škodu, kterou nespáchal. 

(epa)