Nejvyšší soud je připraven na majetková přiznání soudců, přijal dvě pracovnice

Nejvyšší soud v Brně Foto: archiv

Od září vstupuje v účinnost další část novely zákona o střetu zájmů. Bude se týkat i soudců a státních zástupců, kteří budou muset nově podávat neveřejná majetková přiznání. Zatímco státní zástupci budou v registru Ministerstva spravedlnosti, soudci mají speciální režim na Nejvyšším soudu (NS). Na novinku jsme připraveni, řekl České justici mluvčí NS Petr Tomíček.

Mluvčí Nejvyššího soudu uvedl, že na novou činnost byly přijaty dvě nové pracovnice. „Tabulková místa (a peníze na platy těchto dvou referentek) Nejvyššímu soudu vyčlenilo Ministerstvo spravedlnosti. Nejvyšší soud prozatím vynaložil náklady na vybavení jejich kanceláře,“ reagoval Petr Tomíček na dotazy České justice.

Registr na NS bude s tím na ministerstvu spravedlnosti propojen.“Až tento registr obsahující jmenný seznam soudců ministerstvo zkompletuje, jsme připraveni v listinné podobě přijímat a následně i kontrolovat údaje o všech soudcích, kteří budou v registru zaneseni. Oznámení budou soudci posílat na Nejvyšší soud na tištěném formuláři, který bude pro tyto účely vytvořen,“ dodává Tomíček. Soudci by měli poprvé podat přiznání příští rok za kalendářní rok 2017.

Soudci prosazovali, aby mohli majetková přiznání podávat v papírové podobě. Bude tak podle nich menší možnost jejich zneužití. Nakonec se tato podmínka do zákona o střetu zájmů dostala a zasílání v elektronické podobě nebude možné – viz. § 13 odst. 2 novelizovaného zákona.
Také uchovávat se budou tato oznámení v písemné podobě. Přiznání budou neveřejná a nelze se domáhat informací z nich ani pomocí zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Havní registr a web pro majetková přiznání politiků má spravovat Ministerstvo spravedlnosti. Na dotazy České justice jeho zástupci odpověděli, že i oni jsou na změny připraveni podle plánu.

Zákon o střetu zájmů zavádí registr majetku pro zhruba 50 tisíc politiků, vojáků a úředníků. Ministerstvo spravedlnosti kvůli registru majetkových přiznání mělo podle předlohy zřídit nový odbor o 20 zaměstnancích, který by vykonával i kontrolní a dohledovou činnost. Náklady na odbor a provoz registru byly vyčísleny na zhruba 12 milionů korun ročně.

Nevládní organizace původně požadovaly, aby měl kontrolu na starosti nezávislý úřad po vzoru Polska. „Odbor střetu zájmů začal fakticky vykonávat svou činnost v závěru roku 2016, a to v omezené míře, věcným garantem a útvarem odpovědným za činnost v oblasti střetu zájmů v rámci Ministerstva spravedlnosti se pak stal 1. 1. 2017. Jeho personální kapacity jsou k dnešnímu dni téměř naplněny,“ uvedl pro Českou justici Jakub Říman z tiskového odboru. Vše prý běží podle plánu a náklady na fungování odboru a provoz registru se vejdou do částky vyčíslené v důvodové zprávě.

Plné znění zákona najdete zde.

Oznámení se podávají ve struktuře a formátu, které stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Soudci podávají oznámení na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Soudci již dříve vyjádřili názor, že majetková přiznání korupci v justici nezabrání.

Eva Paseková