Trestní stíhání za posudek v případu Kramný pokračuje. Znalec Matlach neuspěl se svojí stížností u ÚS

Soudce se navíc pozastavil nad tím, že Petr Kramný (na snímku) ani po opakovaných výzvách nezprostil dřívějšího advokáta mlčenlivosti, aby u soudu o okolnostech stížnosti mohl promluvit. Foto: archiv

Soudní znalec Radek Matlach se obrátil na Ústavní soud, neboť nesouhlasil s rozhodnutím státní zástupkyně o zamítnutí jeho stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. To je vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, který soudní znalec vypracoval v případu Kramný. Podle zjištění České justice byla jeho stížnost odmítnuta jako nedůvodná.

Radek Matlach se měl podle policie jako soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství dopustit trestného činu tím, „že v jiném trestním řízení vedeném pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy vypracoval účelový znalecký posudek ohledně příčin smrti dvou osob údajně proto, aby znepřehlednil důkazní situaci ve snaze napomoci obviněnému se vyvinit.“

Petr Kramný byl odsouzen za vraždu své manželky a dcery, kterou spáchal na dovolené v Egyptě, k 28 letům vězení. Obžaloba vycházela z posudku expertů ostravského ústavu soudního lékařství, podle nichž Kramný svou ženu a dceru zabil elektrickým proudem.
Znalci Matlach a Igor Fargaš, kterého policie rovněž obvinila, v posudku obhajoby jako nejpravděpodobnější příčinu úmrtí uvedli otravu z jídla, byť možnost smrti po zásahu elektrickým proudem úplně nevyloučili.

Projev libovůle

Matlach podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost. Tu však státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě zamítla jako nedůvodnou. Soudní znalec podal proti tomuto rozhodnutí ústavní stížnost.
Napadené usnesení totiž považuje za „projev libovůle státní zástupkyně, neboť již vydání usnesení policejního orgánu bylo projevem libovůle, vůči níž státní zástupkyně napadeným usnesením nijak nezakročila. Napadené usnesení je podle soudního znalce „nepřezkoumatelné, nedostatečně odůvodněné, nevypořádávající se se všemi námitkami stěžovatele a založené na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, kdy odkazuje toliko na obsah spisu vedeného o trestním řízení, v němž měl stěžovatel údajně vyhotovit nepravdivý znalecký posudek.“

Znalec ve své stížnosti namítl, že mu před zahájením trestního stíhání nebyla dána možnost se k věci vyjádřit, čímž mu bylo „znemožněno uplatnit své právo na obhajobu již před zahájením trestního stíhání.“
Matlach na základě této skutečnosti dovozuje, že jeho údajná trestná činnost je tak pro policejní orgán a státní zástupkyni již prokázána. Tímto přístupem pak dle soudního znalce orgány činné v trestním řízení porušily zásadu presumpci neviny a zásadu in dubio pro reo.

Znalec dále upozornil na to, že na základě ustanovení § 20 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících „stíhá znalce po zahájení trestního stíhání pozastavení práva výkonu znalecké činnosti, což má pro znalce citelné ekonomické dopady, a tedy jde o porušení jeho práva na soukromý a rodinný život.“

Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí konstatoval, že v samotné skutečnosti zahájení trestního stíhání ani v procesním postupu orgánů činných v trestním řízení nespatřuje porušení žádného základního práva či svobody stěžovatele.“ Ústavní soud ČR zdůraznil, že zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání Ústavním soudem ČR je možné jen zcela výjimečně, a to je-li „takové usnesení projevem zjevné libovůle orgánů činných v trestním řízení a zároveň stěžovateli hrozí neodvratná újma, která je nenapravitelná v dalším průběhu řízení.“ Ústavní soud ČR se s názorem soudního znalce, že policejní orgán a státní zástupkyně postupovaly svévolně, neztotožnil.

Mylně chápe přípravné řízení

K další námitce obsažené ve stížnosti Ústavní soud konstatoval, že soudní znalec „nesprávně chápe význam a funkce jednotlivých fází přípravného řízení, neboť se mylně domnívá, že osoba, proti níž se řízení vede, má právo na obhajobu, zejména v jeho složce vyjádřit se ke všem skutečnostem kladeným jí za vinu, již před zahájením trestního stíhání dle ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu.“ Tak by tomu bylo pouze ve zkráceném přípravném řízení a částečně v řízení proti mladistvému, doplnil Ústavní soud.

Pokud jde o argumentaci ustanovením zákona o znalcích a tlumočnících, umožňujícím pozastavit právo výkonu znalecké činnosti, podle Ústavního soudu ČR „jakákoliv případná újma spojená s tímto pozastavením může vzniknout teprve až okamžikem, kdy nabude právní moci rozhodnutí o tomto pozastavení, nikoliv již usnesením o zahájení trestního stíhání.“

Ústavní soud ČR nepřisvědčil ani žádné z dalších námitek soudního znalce a ústavní stížnost usnesením ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. III. ÚS 1138/17 jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Radek Matlach vypracoval znalecký posudek i v ostře sledované kauze zdravotní sestry z Rumburku. Postupem soudního znalec se v tomto případě zabývá Krajský soud v Ústí nad Labem.
Tomu byla věc vrácena Ministerstvem spravedlnosti na základě odvolání soudního znalce proti rozhodnutí o vyškrtnutí. Soudní znalec je tak i nadále veden v seznamu znalců a tlumočníků.

Jana Rosůlková