Zasedání komise k únikům ze spisů v roce 2016 Foto: Eva Paseková

Anketa: Jak advokáti hodnotí výsledky vyšetřovací komise k únikům ze spisů?

Jak vyplývá z vyjádření většiny oslovených advokátů, závěr parlamentní vyšetřovací komise k únikům u trestních spisů je potřeba vnímat pozitivně. Například podle Tomáše Sokola se do budoucna už nebude možné se tvářit, že se nic neděje. Skeptický je naopak Václav Vlk, který čekal rázné odsouzení úniků jako dehonestace a ztráty respektu k osobě jednotlivce, soukromí, a člověku jako bytosti takové.

Petr Toman, Toman, Devátý & partneři
Závěrečnou zprávu vnímám pozitivně. Díky zaznamenanému rozhovoru Andreje Babiše s novinářem Markem Přibylem byl dlouholetý problém úniků z trestních spisů konečně oficiálně pojmenován na té nejvyšší, parlamentní úrovni a byla mu věnována pozornost. Závěrečnou zprávu považuje za vyváženou, objektivní a návrhy komise za střízlivé. Pokud by i jen část z návrhu komise byla v dalších měsících akceptována, je podle něj dobře. Osobně nejvíce podporuji návrh na zřízení specializovaného útvaru v rámci Nejvyššího státního  zastupitelství,  s  nejvyšší  možnou mírou  nezávislosti na soustavě  státního  zastupitelství,  v  jehož kompetenci bude vyšetřování  a stíhání  trestných  činů  spáchaných  státními  zástupci,  tedy  zejména podání veřejné žaloby  v  trestním  řízení  vedeném  proti  státnímu  zástupci. Rovněž návrh na povinné pořízení úředního zápisu o poskytnutí informací z trestního spisu by mohl přispět k zlepšení dosavadní situace.“

Marek Nespala, AKv Nespala s.r.o

Advokát Marek Nespala. Foto: archiv

Jedná se o naplnění naléhavé společenské potřeby dílem již pojmenovaným postupem a dílem nastíněným dalším směrem legislativního postupu proti svévoli při tvorbě veřejného mínění vytvářením účelových trestních kauz. Zpráva byla právě jednomyslně schválena po super rozpravě. Krásný kontrast se zproštěným Komárem,“ dodává Nespala v souvislosti s osvobozujícím verdiktem nad náměstkem vrchního státního zástupce  Pavlem Komárem, na kterého podal kvůli únikům informací kárnou žalobu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Tomáš Sokol, AK Brož & Sokol & Novák

Prezident Unie obhájců Tomáš Sokol Foto: archiv

O smyslu a faktickém efektu poslaneckých vyšetřovacích komisí obecně by asi bylo možné vést diskusi.   Ani v daném případě nejde o to, co komise „vyšetřila“ pokud jde o úniky informací z trestních spisů, ale o něco jiného. Až doposud byl prostý fakt hojných úniků  bagatelizován, případně se orgány činné v trestním řízení tvářily, že jedinou příčinou jsou obhájci. Takže nikdo nic neřešil. Naprosto neoddiskutovatelným výsledkem šetření poslanecké komise je závěr, že úniky existují a rozhodně nikoliv jako dílo perfidních advokátů. Tedy je potvrzeno, že zde je problém, který by měl stát či jeho orgány řešit.  Problém s řadou negativních důsledků, které komise jasně popsala. A její závěry nyní potvrdila i Poslanecká sněmovna. V poměrně malém časovém prostoru se poslanecká komise pokusila i o analýzu příčin problému s úniky informací a navrhla  možná opatření.  O navržených opatřeních obsažených ve výzvě vládě jistě lze také vést diskusi. Spor ale nebude o základní poznatek komisí formulovaný. Poznatek o tom, že chybí použitelná právní úprava, která by alespoň aspirovala na řešení problému. Dokonce chybí i legální definice toho, co vlastně únikem informací je. Nedostatečné jsou také obranné mechanismy a chybí i funkční kontrola. Prostě všechno ne-li zcela špatně, tak hodně špatně.

Je těžké odhadnout, jak bude budoucí vláda reagovat na výzvu Poslanecké sněmovny k přijetí konkrétních opatření. Nicméně výzva tu je, a kdyby nic jiného, je potvrzením existence stavu, který je společensky nežádoucí, nejde-li v některých případech o zjevné porušování zákonů. Takže nyní a do budoucna se už nebude možné se tvářit, že se nic neděje. Kdyby nic jiného, i tohle je pokrok a tedy zásluha poslanecké komise a posléze i těch, co schválili její návrh.

Václav Vlk, AK Moreno Vlk & Asociados
Obecně nejsem nijak nadšen z další “skupiny speciální” na dozor nad dozorem. Kdo pak bude dozorovat tuto skupinu – komisi, odbor, etc? Podstata věci je pro mě zřejmá, unikají věci ze spisů v okamžiku kdy k nim má přístup jen státní zastupitelství a policisté. Neschopnost vypátrat zdroj je neschopností systémovou. Smutné je, že poukazování na advokáty a jejich klienty jako kouřová mlha jen odvádí pozornost od skutečných zdrojů.“ Ani specifikaci „veřejného zájmu” nepovažuji za šťastné řešení. Stejně tak povinnost vést záznamy o styku s médii. Úřední záznam o významném styku s novináři by ve spise měl být už teď, a je chybou když není. Ale samotným únikům nezabrání. Dle mého gusta by mělo zaznít, že ze spisů nám teče všechno a policie ani státní zastupitelství není ani schopno chytit viníka, ani vyvodit kárnou odpovědnost. Výsledek je pro mě, podávejme nemocnému nachlazenému vitamin C, ten taky potřebuje. Ale potřebuje také léčit, a lék se nenabídnul. Ani jsem jej nečekal, čekal jsem ale rázné odsouzení úniků jako dehonestace a ztráty respektu k osobě jednotlivce, soukromí, a člověku jako bytosti takové.

Zdeněk Koudelka, rektor Vysoké školy Karla Engliše

Advokát Zdeněk Koudelka Foto: archiv

Závěry vyšetřovací komise vítám a zvláště její návrh na ochranu zákonnosti proti zneužívání moci v trestním řízení. Za zásadní považuji to, aby vyšetřování zločinů zneužívání moci státními zástupci a zvláště vedením státního zastupitelství dozoroval orgán, který by nebyl ohrožen personální korupcí a nekalými vztahy uvnitř státního zastupitelství. Takový orgán by měl disponovat i pravomocí kárného žalobce. Již od pradávna platí pořekadlo: Vrána vráně oči nevyklube.
Považuji za důležité, aby tento orgán byl nezávislý na Nejvyšším státním zastupitelství a státní zástupci do něj jmenovaní nebyli vybírání nejvyšším státním zástupcem. Tím se zajistí účinnost boje proti zločinu zneužívání státní moci v trestním řízení. Za současného vedení státního zastupitelství se nevyvozuje trestní odpovědnost za činy státních zástupců, které hodnotím jako zneužívání moci. Jde například o snahu zavírat naše občany s důvodem, že budou vydání do Íránu, když je bez jejich souhlasu vůbec vydat nejde (S. A. Zadeh), nedovolené nakládání s odposlechy obhájců, nebo přihrání kauzy Rath do působiště Lenky Bradáčové – Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem, když toto státní zastupitelství bylo nepříslušné.

Dušan Šrámek