Soudní exekutor Petr Kučera, Reprofoto ČT

Exekutor Kučera chystá ústavní stížnost proti rozhodnutí kárného senátu, postoj EK je podle něj radikální

Dle Exekutorské komory se kladenský exekutor Petr Kučera dopustil kárného provinění v souvislosti s účastí v elektronické dražbě a držením živnostenského oprávnění. Rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) byl Kučera nakonec uznán vinným. Podle Kučery v podobných či závažnějších případech jiní exekutoři ke kárné odpovědnosti hnáni nebyli. Proto s rozhodnutím nesouhlasí a chystá podat ústavní stížnost. Česká justice se na rozhodnutí NSS podívala důkladně.

Exekutorská komora podala na soudního exekutora Petra Kučeru kárnou žalobu z důvodu, že se jako dražitel zúčastnil elektronické dražby nemovité věci a po zveřejnění usnesení o příklepu podal návrh předražku. Dále se Kučera podle Exekutorské komory dopustil kárného provinění tím, že „provozuje kromě činnosti exekutora jinou výdělečnou činnost.“

Kárný senát Nejvyššího správního soudu nakonec soudního exekutora uznal vinným ve všech bodech kárné žalovy a uložil mu peněžitou pokutu. Kučera s rozhodnutím nesouhlasí a chystá stížnost k Ústavnímu soudu.
Podle Kučery se kárný senát v odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 15. 8. 2017, č. j. 15 Kse 13/2016-56 jednak uspokojivě nevypořádal s jeho námitkami a jednak nebyly předloženy důkazy, že by byl dražitelem a že by skutečně vykonával jinou výdělečnou činnost. Podle Kučery se kárný senát dostatečně nezabýval zejm. námitkou, že pozemek, který byl předmětem dražby, byl nabýván do společného jmění manželů.

Soudní exekutor již během řízení upozorňoval na to, že elektronická dražba má „zcela zásadní odlišnosti od dražby fyzické. Předně při ní nedochází k osobnímu kontaktu soudce, resp. soudního exekutora, provádějícího dražbu s dražiteli. Osoba provádějící dražbu mnohdy ani neví, kdo je osobou dražitele.“ Podle soudního exekutora „při elektronické dražbě ani soudce, ani soudní exekutor, nemohou ovlivnit průběh dražby a prakticky mohou jen pasivně přihlížet příhozům jednotlivých dražitelů, které jsou prováděny elektronicky vzdáleným přístupem přes příslušný dražební portál.“

Kárný senát NSS konstatoval, že důvodem omezení dle ustanovení § 336h odst. 4 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 66 odst. 3 exekučního řádu je „nepochybně potřeba zabezpečit pořádek a transparentnost dražeb tak, aby nedošlo k narušení účelu dražby, nebo aby nedošlo k újmě věřitelů, oprávněných či povinných. Omezení účasti v dražbě je konstruováno osobně, vázáno je tedy výlučně na osoby v ustanovení vyjmenované. Není zde tudíž dán vůbec žádný prostor k hodnocení, s jakým úmyslem hodlá taková osoba draženou věc nabýt.“

Podle kárného senátu by pak s ohledem na účel restrikce bylo „výrazně disproporční, pokud by byla umožněna účast soudního exekutora v rozsahu, v němž by šlo o nabývání dražené věci do společného jmění manželů, ale už nikoliv do jeho výlučného vlastnictví, anebo pokud by byl soudní exekutor oprávněn účastnit se dražby, účastnil-li by se jí v postavení mimo svou funkci.“ Soudní exekutor se dále pozastavoval nad tím, že jediným kárně obviněným v daném případě je on. Podle něj totiž má soudní exekutor provádějící dražbu povinnost ověřit totožnost dražitele a případně osobu vyloučenou z možnosti dražit do dražby nepřipustit. K tomu kárný senát však uvedl, že „účast v dražbě…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Jana Rosůlková