Exekutoři: Program hnutí ANO exekuce nezlepší, novely zákona neprospěly nikomu

Některé úřady se nedaří přeobsazovat Ilustrační foto: archiv

Za působnosti Roberta Pelikána (ANO) ve funkci ministra spravedlnosti nabylo účinnosti šest dílčích novel exekuční řádu, které nepřispěly žádným způsobem ke zjednodušení exekučního řízení či k jeho větší srozumitelnosti. Prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková tak reagovala na volební program hnutí ANO. Také další exekutoři kritizují neúčinné a rozporné postupy Babišova hnutí, co se týče exekucí.

Podle Fučíkové novely neprospěly takřka ničemu: „Novely exekučního řádu nepřispěly k jeho větší srozumitelnosti ani k efektivnějšímu vymáhání. Novelizacím a celkově přístupu k úpravě exekučního řízení chybí jednotná koncepce.“ Volební program kritizují i další exekutoři. „Závazek hnutí ANO 2011 upravit exekuční řád tak, aby „byl snadno srozumitelný a exekuční řízení vedlo k efektivnímu vymáhání povinností, ne k ožebračování chudých“ přivítají zejména zchudlí věřitelé, jejich pohledávky bude vymáhat stát,“ říká kladenský exekutor Petr Kučera.

Cílem exekuce nikdy nebylo ožebračit chudé

Pokud se týká návrhu upravit exekuční řád tak, aby byl snadno srozumitelný a exekuční řízení vedlo k efektivnímu vymáhání povinností, a ne k ožebračování chudých, tak cílem exekučního řízení je a vždy bylo vynucení rozhodnutí stanovených soudní mocí, tedy realizace práva na spravedlivý proces. „Cílem exekučního řízení nikdy nebylo a není ožebračování chudých, takže v tomto ohledu má již hnutí ANO splněno,“ konstatuje Fučíková. „Pakliže hnutí deklaruje zájem na srozumitelném efektivními vymáhání povinností, pak lze s tímto požadavek souhlasit. Současně je však nutno říct, že ministerstvo spravedlnost v uplynulém období činilo přesný opak, “ dodává prezidentka Exekutorské komory.

Jak dále uvádí, jen za působnosti Roberta Pelikána ve funkci ministra spravedlnosti nabylo účinnosti šest dílčích novel zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekučním řízením (exekuční řád), které nepřispěly žádným způsobem ke zjednodušení exekučního řízení či k jeho větší srozumitelnosti – spíše naopak. Novely exekučního řádu neprospěly jeho větší srozumitelnosti ani k efektivnějšímu vymáhání. Novelizacím a celkově přístupu k úpravě exekučního řízení chybí jednotná koncepce.

Kladně lze hodnotit ochranu před vinklařením

Fučíková rovněž poukazuje na snahu ministerstva spravedlnosti o vytvoření jednotných formulářů písemností v exekučním řízení, která podle ní nebude znamenat větší srozumitelnost pro povinné, neboť vzory naopak účastníky zahlcují ještě větším množstvím informacím, které se v době jejich předávání jeví jako zcela nadbytečné, neboť opisují konkrétní statě zákona. „Politická vyjádření včetně těch, která učinil ministr spravedlnosti, zhoršují v očích veřejnosti obraz soudních exekutorů, na které stát přenesl část své působnosti. V důsledku těchto vyjádření a některých legislativních kroků nabývá společnost a především dlužníci (povinní) dojmu, že nedodržovat své závazky je správné. Vzhledem k těmto vyjádřením též dochází nejen k verbálním, ale též k fyzickým útokům na soudní exekutory a jejich zaměstnance, kteří pouze vykonávají pravomoc svěřenou jim státem,“ připomíná v souvislosti například s nedávným úrokem na exekutorské vykonavatele v Plzni.

Kladně lze podle prezidentky Exekutorské komory hodnotit snad jen přijetí novely exekučního řádu zákonem č. 258/2017 Sb., jímž byla zavedena ochrana před tzv. vinklařením. Nejedná se však o iniciativu ministerstva spravedlnosti, ale profesních komor ve spojení s ústavně-právním výborem Poslanecké sněmovny.

Každý musí platit dluhy je protimluv v podání ANO

Stejně tak lze podle ní jako kladné hodnotit rozšíření možnosti vést exekuci pozastavením řidičského oprávnění, což ale opět nebyla iniciativa ministerstva spravedlnosti, ale poslanecký návrh. „Snížení exekutorského tarifu prosazené Pelikánem nevedlo k zefektivnění exekuce, ale bylo jasnou ukázkou populismu. Tato změna zapadla do mozaiky celkového nevyváženého nastavení pravidel pro výkon exekuční činnosti a nevyjasněného postavení soudního exekutora, které se projevuje nejen v uzavírání exekutorských úřadů, ale též v dlouhodobé nemožnosti je znovu obsadit bez jakéhokoli zájmu resortního ministra tuto situaci řešit. Postupně tak všechna tato opatření vedou k nižší vymahatelnosti práva v České republice,“ uvádí Pavla Fučíková.

Prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková: Je to i důsledek dlouhodobého a neodůvodněného očerňování exekutorského stavu v médiích, bohužel i ze strany některých politiků.
Foto: EK

Prezidentka Exekutorské komory si všímá i další části programového prohlášení, podle které „každý musí platit svoje dluhy, ale není spravedlivé odsoudit někoho k doživotní chudobě a skrývání před exekutory jen proto, že se mu dluhy vymkly z rukou“, doprovázené slibem rozšířit možnost oddlužení na každého, „kdo má poctivý úmysl svou situaci řešit“. „Je možno souhlasit s obecnou tezí, že druhou šanci by měl dostat ten, kdo má poctivý úmysl svou situaci řešit. Nicméně ministerstvem spravedlnosti navrhovaná novela insolvenčního zákona k tomuto cíli nepovede, neboť v důsledku uvažovaných změn dojde k prohloubení současného stavu, kdy je insolvenční řízení systematicky, plánovitě zneužíváno ke krácení práv věřitelů a vyhýbání se placení dluhů. Novela tedy ještě více povede k finanční nezodpovědnosti dlužníků, což poněkud zpochybňuje tezi, že ,každý musí platit svoje dluhy´ navrhované je tedy protimluvem,“ uvádí Fučíková.

Prodloužení exekucí je zvýšením dluhu

Jak dále prezidentka EK konstatuje, není jasné, jak zvýšení nezabavitelného minima přispěje k urychlení exekuce či k větší motivaci ke splácení dluhů, protože výše nezabavitelné částky slouží k určení výše peněžních prostředků k pokrytí základních potřeb dlužníka a jeho rodiny. Naopak tím dojde k nižším úhradám dluhu, tedy k prodloužení exekučních řízení, v důsledku čehož poroste příslušenství dluhu i náklady exekuce. V konečném důsledku můžeme přijít o další efektivní nástroj k vymožení dluhu. To je v přímém rozporu s bodem, který volá po efektivní exekuci. Motivaci spoluobčanů k tomu, aby se jim vyplatilo či spíše chtělo pracovat, je nutné hledat v jiných oblastech.

Co se týká přenesení nákladů za marné vymáhání exekuce na věřitele, tento záměr dlouhodobě Exekutorská komora podporuje, ale jedním dechem dodává, že se v souvislosti s touto změnou se musí najít pro věřitele jiné výhody, například v daňové oblasti.

Exekuční řád pro 21. století

Řešitelné by bylo přenesení této povinnosti na stát ruku v ruce s výběrem soudního poplatku jako u každého jiného typu soudního řízení. Je neúnosné, aby náklady bezvýsledných exekucí nesli soudní exekutoři, což se za současných podmínek v naprosté většině případů děje. „Závěrem musím dodat, že shora uvedené předvolební sliby, ale především dosavadní působení ministra spravedlnosti, jsou přímým popřením jiného slibu, že ANO bude uvážlivé v legislativních změnách, protože stabilita zákonů je pro fungování práva klíčová. Je-li tedy zájem hnutí ANO opravdový, o čemž dosavadní kroky jejího ministra bohužel nesvědčí, bylo by vhodné celé následující volební období věnovat skutečně důkladné přípravě a schválení nového, moderního občanského soudního řádu a nového, moderního exekučního řádu, který bude vystavěn na základech vlastních 21. století a nikoliv základech 60. let minulého století. Tedy bude odpovídat současné společenské realitě,“ uvádí Pavla Fučíková.

Exekutoři většinou vůbec nedostanou zaplaceno

Soudní exekutor z Přerova Lukáš Jícha vítá snahu o snadnou srozumitelnost exekučního řádu a zefektivnění vymáhání povinností. Bohužel dosavadní trend byl přesně opačný. Exekuční řízení podle něj bylo posledními novelami zkomplikováno, ztratilo na efektivitě a výrazně se zvedly provozní náklady na vedení exekucí. „Zvyšování nezabavitelných částek nebo přenos nákladů na věřitele jsou věcí k diskusi, ale nelze jen zvedat hranici nepostižitelnosti dlužníka bez toho, aby věřitel po vyhraném soudním sporu měl možnost se levně a efektivně domoci se svých práv na dlužníkovi. Ne každý se věřitelem stal dobrovolně. Navíc za situace, kdy je v občanském soudním řádu již od roku 2009 zakotvena možnost výběru dvojnásobku životního minima z účtu dlužníka a kdy v poslední době došlo rovněž mimo jiné k nemožnosti postižení mzdy či jiných majetků manželů dlužníků, jsem toho názoru, že chod domácnosti dlužníků je dostatečně zajištěn a prostor pro další navýšení „nezabavitelných částek či majetků“ již není dán.“

Rovněž je podle Jíchy třeba se zamyslet nad úpravou exekučního tarifu, který po posledních úpravách vůbec nezajišťuje důstojné podmínky pro výkon exekuční činnosti, neboť na rozdíl od soudů či insolvenčních správců za většinu práce exekutoři vůbec nedostanou zaplaceno. „Dochází tak k odlivu zkušených lidí z našeho oboru,“ vysvětluje Jícha.

ČR je kromě Albánie jedinou zemí bez teritoriality

Podle soudního exekutora Petra Kučery je exekuční řád v rozporu s občanským soudním řádem: „Každému povinnému, soudnímu exekutorovi i soudu je zřejmé, že exekuční řád ve spojení s občanským soudním řádem je nesrozumitelný. Každoroční novelizace této procesní normy vytvořila např. z ustanovení o postižení majetku manžela povinného rozpor s občanským zákoníkem, “ říká soudní exekutor z Kladna Petr Kučera.
„Každý rok bylo možné postihovat majetek manžela povinného jinak a soudy bohužel nerozhodují o návrzích na zastavení obdobně. Tudíž zjednodušení a zkrácení by exekuční řád potřeboval. Koneckonců je v Evropě raritou, aby byla procesní exekuční norma rozdělená mezi dva až tři zákony, vzájemně si odporující. Povinní, vzhledem ke snížení odměn advokátům nejsou schopni si obstarat kvalifikovanou právní pomoc, sami na to nestačí,“  vysvětluje Kučera.

Snížení odměn soudních exekutorů ministrem Pelikánem od dubna 2017 povede podle Kučery k tlaku na povinné i k vyšší poptávce po pohledávkách, protože náklady na vedení exekucí se stále zvyšují. Také mnoho úřadů kulhá vlivem očekávaných nižších výnosů a vyšších mezd. „Je pěkné, že se zvyšují mzdy ve státní sféře, ale zaměstnanci exekutorských úřadů přidáno nedostanou,“  říká.

Kučera rovněž kritizuje skutečnost, že teritorialita soudních exekutorů, tak jak byla sjednána v koaliční smlouvě a byla předmětem programového prohlášení vlády, neprošla, Ministerstvo návrh zákona nenavrhlo a senátní návrh s kladným stanoviskem vlády se nedostal ani k prvnímu čtení. Tudíž systémová změna, která by umožňovala mimo jiné využití exekutorů i pro další odbřemenění státní správy se nekonala. „Jsme tedy poslední zemí Evropy, kromě Albánie, která nemá v exekučním řízení upravený teritoriální princip, protože na Slovensku byl upraven novelou od 1.dubna 2017,“ dodává.

Různé další legislativní návrhy na úpravu činnost exekutorů jsou podle Petra Kučery chaotické, proti vůli exekutorů a nepovedou k optimalizaci procesu vymáhání. Důsledky mohou být, že neustálé útoky exekutory přestanou bavit,  profesi zabalí a veškerou špínu dosud pohazovanou na exekutory převezme stát. „Tudíž závazek hnutí ANO 2011 upravit exekuční řád tak, „aby byl snadno srozumitelný a exekuční řízení vedlo k efektivnímu vymáhání povinností, ne ožebračování chudých“ přivítají zejména zchudlí věřitelé, jejichž pohledávky bude vymáhat stát,“ uzavírá Kučera.

Dušan Šrámek