Co padá pod stůl? Zákon o státním zastupitelství, obecné referendum, zálohové výživné, adopce dětí homosexuály

Některé z norem budily v dolní komoře spory i ve vládní koalici. Foto: vlada.cz

Sněmovna v tomto volebním období nerozhodla například o širších změnách ústavy, o zavedení celostátního referenda nebo o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Z vládních návrhů takzvaně spadne pod stůl taky například zákon o sociálním bydlení a zavedení zálohového výživného. Některé z norem budily v dolní komoře spory i ve vládní koalici.

Statistika přijatých zákonů a dokumentů i další data o Sněmovně, která dnes ukončila volební období, jsou zde.

Kabinet v novele ústavy navrhoval mimo jiné zavedení takzvaného klouzavého mandátu a změny v pravomocích prezidenta i v podávání ústavní žaloby na něj. Sněmovna by také mohla přímo rozhodnout ústavní třípětinovou většinou o zkrácení funkčního období. Předlohu poslanci neprojednali ani v úvodním kole.

V podobném stavu leží v dolní komoře od předloňského července uzákonění obecného referenda, proti němuž se staví hlavně ODS. Poslanci z dalších stran se neshodovali například na podmínkách pro všelidové hlasování. Na posledních jednáních Sněmovny sice poslanci opozičních KSČM a hnutí Svoboda a přímá demokracie navrhovali zařadit normy na program, ovšem neúspěšně.

V případě Nejvyššího kontrolního úřadu zůstane bez projednání už druhá ústavní novela a změna souvisejícího zákona. První neschválil Senát a Sněmovna nemohla horní komoru přehlasovat. Prakticky stejný scénář se odehrával i v minulém volební období a úřad tak zatím nedostal pravomoc kontrolovat prakticky všechny veřejné peníze.

Z vládních předloh poslanci neprojednali ani v prvním čtení ani návrh nového zákona o státním zastupitelství, jenž vzbudil odpor v ústavně-právním výboru. Až na nové vládě bude, zda se znovu pokusí prosadit tvrdší pravidla pro soudní znalce a tlumočníky nebo také zmírnění podmínek pro oddlužení lidí, kteří nejsou schopni své nadměrné závazky splácet.

Česko nebude mít po tomto volebním období normu o kybernetické obraně. Podle vládního návrhu ji mělo dostat na starosti Vojenské zpravodajství. Kritici se obávali zásahů do soukromí lidí na internetu a Sněmovna nedokončila druhé čtení, v němž je možné podávat pozměňovací návrhy. Kvůli kritickému postoji zdravotnického výboru se odkládá přeměna fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní.

Z poslaneckých předloh se Sněmovně nepodařilo projednat například ústavní novelu o snazším vysílání českých vojáků do zahraničních misí, byť pod ní byli podepsáni zástupci všech klubů kromě KSČM. Lidé žijící v registrovaném partnerství nedostali zákonnou možnost adopce dětí protějšků partnerů. Zásadně proti se stavěli vládní lidovci.

(čtk)