Foto: Facebook

Soud EU zamítl žalobu proti kvótám na uprchlíky, blok má právo reagovat na příliv migrantů

Evropský soudní dvůr dnes v plném rozsahu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Podle soudu rozhodnutí o přerozdělení 120.000 uprchlíků nemuselo být přijato jednomyslně. Soud odmítl i další argumenty Bratislavy a Budapešti.

Slovensko a Maďarsko u soudu napadly rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku.

Program předpokládal, že ostatní státy unie si mezi sebe podle kvótového systému přerozdělí celkem 120.000 uprchlíků. Proti tehdy byly nejen Slovensko a Maďarsko, ale také Česká republika a Rumunsko.

Soudní dvůr dnes konstatoval, že rozhodnutí nemuselo být přijato jednomyslně, a mohlo tak být učiněno nelegislativním postupem a nebylo tak nutné zapojení národních parlamentů ani veřejné hlasování v Radě EU. Soud také rozhodl, že unijní smlouvy umožňují orgánům bloku přijmout opatření nezbytná k efektivní a rychlé reakci na stav nouze v důsledku náhlého přílivu vysídlených osob. O dočasném charakteru jasně vymezeného dvouletého programu není podle soudu možné pochybovat.

Program, který končí na konci tohoto měsíce, ale nebyl příliš úspěšný. Přerozděleno bylo daleko méně uprchlíků a některé státy se do věci zapojily jen málo či vůbec.
Podle Soudního dvora EU však „platnost rozhodnutí nemůže záviset na zpětném posouzení stupně jeho účinnosti“. K rozhodnutí o podobě programu v roce 2015 podle soudu vedlo detailní posouzení tehdy dostupných statistických dat a následná „objektivní analýza účinků“ přijímaného opatření.

Nízký počet nakonec přerozdělených žadatelů o azyl je podle soudu možné vysvětlit celou řadou faktorů, které nebylo možné předvídat v době, kdy se o věci rozhodovalo. Soud v této souvislosti zdůraznil zejména „nedostatek spolupráce ze strany některých členských států“.

Maďarsko: Nikdo se neusadí v Maďarsku proti vůli Maďarů

Maďarsko bude nadále všemi právními prostředky usilovat o to, aby nakonec samo rozhodovalo, komu dovolí žít v zemi. Dal to najevo šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v reakci na rozhodnutí soudu EU, který dnes zamítl žalobu Maďarska a Slovenska proti systému přerozdělování uprchlíků podle kvót. Rozhodnutí soudu je podle ministra pro Budapešť nepřijatelné, avšak „skutečná bitva teprve začíná“, protože Maďarsko si chce zajistit, že „nikdo se nebude moci usadit v Maďarsku proti vůli maďarského lidu“. Tento postoj podle dnes zveřejněného průzkumu podporují skoro tři čtvrtiny Maďarů.

„Maďarská vláda považuje dnešní rozhodnutí nejvyššího soudu EU, že členské státy musejí přijímat uprchlíky a uchazeče o azyl, za otřesné a nezodpovědné. Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy,“ řekl Szijjártó.

Ministr Lajčák: Slovenský postoj je politický

Slovensko by se podle ministra zahraničí Miroslava Lajčáka nemělo postavit proti rozhodnutí soudu EU, který dnes zamítl žalobu Bratislavy proti unijnímu systém přerozdělování žadatelů o azyl na základě kvót. O dalším postupu po verdiktu soudu, který Slovensko respektuje, rozhodne vláda, řekl Lajčák novinářům.

Šéf slovenské diplomacie neuvedl, zda by Slovensko mělo dohnat skluz v přijímání uprchlíků. Řekl pouze, že to není „mechanická záležitost“.

„Náš postoj ke kvótám je politický postoj. Platnost směrnice o relokacích končí v závěru tohoto měsíce a k dnešnímu dni bylo relokovaných 17 procent z toho počtu lidí. To dává odpověď na otázku, zda kvóty fungují nebo nefungují,“ řekl Lajčák.

Podání žaloby proti rozhodnutí většiny členských států EU ohledně přerozdělování 120.000 běženců na základě kvót označil Lajčák za využití práva. Soud EU zamítl také podobnou žalobu, kterou podalo Maďarsko.

Na základě povinných kvót mělo Slovensko v první fázi převzít 802 migrantů z Itálie a Řecka a následně v případě potřeby dalších 656 uprchlíků.

Německý ministr zahraničí očekává nyní naplnění

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel uvítal dnešní rozhodnutí soudu EU, že členské země musí přijmout uprchlíky a uchazeče o azyl na základě kvót. Nyní Gabriel očekává, že všechny členské státy se budou verdiktu držet a příslušné dohody bezodkladně naplní.

„Vždycky jsem říkal našim východoevropským partnerům, že je správné otázky vyjasnit právní cestou, pokud panují pochybnosti. Ale nyní můžeme očekávat, že všichni evropští partneři se budou rozhodnutí držet a bezodkladně naplní dohody,“ uvedl Gabriel v reakci na zamítnutí žaloby Slovenska a Maďarska kvůli unijnímu systému přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót.

Volební lídr německé protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Alexander Gauland dnes naopak prohlásil, že Maďarsko a Slovensko by se neměly údajnému diktátu EU podvolit a ani po verdiktu unijního soudního dvora by se neměly na přijímání uprchlíků podílet.

„Maďarsko a Slovensko teď musejí zůstat neoblomné a nesmějí se podvolit bruselskému diktátu,“ řekl Gauland. „Není možné, že tyto malé země nyní musí masově přijímat uprchlíky, které nikdy nezvaly,“ prohlásil Gauland. Politik dodal, že členské země EU jsou suverénní a jejich vlády nabyly legitimitu demokratickými volbami. „Je špatné, že byrokrati z Bruselu bez demokratické legitimity těmto vládám vnucují svá špatná rozhodnutí,“ dodal představitel strany, která má velkou šanci dostat se po volbách tento měsíc poprvé do Spolkového sněmu.

EPP: Rozhodnutí soudu umožní ukončit spory o migrační politiku

Rozhodnutí unijního soudu, který zamítl žaloby Maďarska a Slovenska na migrační kvóty, je podle šéfa největší frakce v Evropském parlamentu šancí k vyléčení ran, které spory o migrační politiku v unii způsobily. Předseda frakce Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber to dnes uvedl v prohlášení pro média.

„Očekáváme, že všechny členské státy budou rozhodnutí respektovat a řídit se jím,“ podotkl Weber, do jehož frakce patří také maďarská Fidesz premiéra Viktora Orbána. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už dal přitom najevo, že Maďarsko bude nadále všemi právními prostředky usilovat o to, aby nakonec samo rozhodovalo, komu dovolí žít v zemi. Rozhodnutí soudu označil za nezodpovědné a ostudné.

„Zásadní nyní je, aby země EU postupovaly společně. Dlouhodobě mohou být migrační toky zvládnuty jen ve spolupráci,“ upozornil Weber. K nalezení dlouhodobého řešení budou podle něj třeba ústupky na všech stranách.

Evropská komise varuje Česko, Polsko a Maďarsko

Podle šéfa vlivného výboru pro občanské svobody europarlamentu, socialisty Claudea Moraese dokazuje rozhodnutí soudu, že státy se nemohou vyhýbat své odpovědnosti. „Europarlament opakovaně členské země vyzýval k tomu, aby dodržely své závazky,“ upozornil. Fakt, že kolektivně státy dokázaly z Řecka a Itálie přerozdělit ani ne čtvrtinu dohodnutého počtu žadatelů o azyl, je podle něj dokladem výrazných nedostatků v unijní reakci na největší migrační krizi v Evropě od konce druhé světové války.

Verdikt uvítala také Evropská komise, která zároveň znovu varovala Česko, Maďarsko a Polsko, že jim kvůli odmítavému postoji vůči kvótám hrozí žaloba u unijního soudu

Prezident Zeman: Lepší se vzdát dotací, než se podrobit a přijmout kulturně rozdílné muslimy

Prezident Miloš Zeman míní, že se Česko nesmí hrbit před Evropskou unií. Kdyby bylo nejhůř, je lepší se vzdát evropských dotací, než se podrobit migračním kvótám. Prezident tak dnes reagoval na náměstí v Novém Jičíně na rozhodnutí Soudního dvora EU, který zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti migračním kvótám.“Evropská unie pod výhrůžkou, že nám zastaví dotace, nás bude nutit, abychom na naše území přijali v první fázi několik tisíc muslimských migrantů,“ uvedl Zeman. Doplnil, že kultura islámských migrantů je velmi odlišná od evropské. Vláda už podle něj uvolnila 600 milionů korun na umístění těchto imigrantů. „Myslím si, že se nesmíme hrbit, že bychom si neměli nechat vyhrožovat. A teď řeknu něco, co se někomu nebude líbit, že kdyby bylo nejhůř, je vždycky lépe vzdát se evropských dotací, než sem pustit migranty,“ řekl prezident.
(čtk)