Úniky ze spisů? Rizikem jsou i justiční informační systémy, u teplického soudu do nich vstupuje kde kdo

Jak však vyplynulo při jednání před kárným senátem, do ISASu vstupovaly a informace o případu si zjišťovaly i další čtyři osoby, které pro to neměly oprávnění. Konkrétně se mělo jednat o bývalou asistentku soudce Miroslava Čapka (na snímku), vedoucí trestní kanceláře soudu, jednu soudkyni opatrovnického úseku a také místopředsedkyni soudu pro věci civilní. Reprofoto ČT

„Rozmáhá se nám tu takový nešvar,“ zní jedna známá věta z oblíbeného filmu tvůrčího dua Jarchovský – Hřebejk. Podobná věta zazněla minulou středu i u Nejvyššího správního soudu v Brně (NSS), konkrétně u jeho kárného senátu, z úst předsedy Okresního soudu v Teplicích Jana Tichého. V tomto případě však nešlo o používání nespisovných slov, ale o „nešvar“ v podobě neoprávněného vstupu do informačního systému ISAS.

Kárný senát NSS projednával středu 6. září 2017 kárnou žalobu Jana Tichého na soudce teplického soudu Miroslava Čapka. O případu již Česká justice informovala.

Na základě požadavků obhajoby, kterou vedl bývalý ústavní soudce a dnes advokát Stanislav Balík, bylo u OS v Teplicích provedeno šetření, z něhož vyplynulo, že u soudu docházelo k opakovanému neoprávněnému vstupu do již zmíněného informačního systému. Požadavek obhajoby na provedení kontroly vzešel z přesvědčení, že kárný navrhovatel nesplnil subjektivní lhůtu pro podání kárné žaloby, neboť si již několik měsíců před jejím podáním lustroval prostřednictvím tohoto systému případ, jehož se kárné provinění mělo týkat a měl tak mít od tohoto data povědomí o možném kárném provinění.

Tichý tuto skutečnost potvrdil. Na začátku srpna minulého roku opravdu do ISASu vstupoval, ale podle něho proto, že v té době vyšel článek o trestním případu a měl podezření na únik informací právě od soudce Čapka. Odmítl však, že by v té době pojal podezření o kárném provinění, neboť neznal spis a bez jeho znalosti nemohl k takovému závěru tehdy dojít.

Případ si zjišťovaly čtyři neoprávněné osoby

Jak však vyplynulo při jednání před kárným senátem, do ISASu vstupovaly a informace o případu si zjišťovaly i další čtyři osoby, které pro to neměly oprávnění. Konkrétně se mělo jednat o bývalou asistentku soudce Čapka, vedoucí trestní kanceláře soudu, jednu soudkyni opatrovnického úseku a také místopředsedkyni soudu pro věci civilní.

Důvod, proč tyto osoby vstupovaly do informačního systému a zjišťovaly si informace k případu, nedokázal předseda Tichý vysvětlit. Věc ještě neřešil, ačkoliv od zjištění uplynula už poměrně dlouhá doba. Pouze u vedoucí trestní kanceláře připustil, že důvod mít mohla, neboť s ní případ konzultoval. „Zvědavost, důvody netuším, patrně to bylo způsobeno tím článkem. Hodlám to s nimi probrat, protože osoby, které s tou věcí nemají co do činění tak nemají právo nahlížet do dokumentů v systému ISAS. Je to nešvar, který se děje nejen u okresního soudu v Teplicích, ale děje se prakticky u všech soudů a vedení na to nějakým způsobem reaguje, pokud se to zjistí. U administrativy jsou kontroly pravidelné, u soudců se to neřeší, protože ti vstupují často i do případů, které přímo neřeší“, hájil se před kárným senátem jinak kárný žalobce Tichý.

Soudu je známá ledabylost v polici i justici

Nad tím, že předseda soudu se zmíněných osob na jejich motivaci ještě nezeptal a celou záležitost z pozice své funkce ještě neřešil, se Čapkův obhájce Balík podivoval slovy „To mu to zase rožne po roce?“ a vznesl tak pochybnost, zda Tichý neporušil svoje povinnosti coby předseda soudu.

Pochybnosti o zneužívání informačních systémů v justici, jejichž prostřednictvím je možné zjistit jména konkrétních stíhaných osob, stav řízení, jména poškozených, ale i rozsudky první a druhé instance a často jsou zde k dispozici i protokoly o vazebním jednání, vznesla nedávno i soudkyně Městského soudu v Praze Monika Křikavová. Křikavová ve svém srpnovém zprošťujícím rozsudku konkrétně uvedla, že „nelze vyloučit, že se do systému pod jeho jménem mohl přihlásit i někdo jiný, kdo mohl znát jeho heslo. Soudu je známo, jak se někdy ledabyle zachází s hesly, a to nejen u policejních složek, ale i v justici“.

O možných únicích z těchto systémů mluvil tento týden v Českém rozhlase i prezident Unie státních zástupců Jan Lata, který poukazoval na velmi nízké platové ohodnocení administrativního personálu soudů a státních zastupitelství coby vysokého rizika těchto úniků. Úniky z trestních spisů se zabývá i poslanecká vyšetřovací komise, která má projednat své závěry na plénu poslanecké sněmovny Parlamentu.

Podle informací České justice se však zneužitím informačních systémů v justici neoprávněnými osobami nezabývala.
O doporučeních vyšetřování poslanecké komise, které byly zveřejněny v pátek 8. září 2017, Česká justice rovněž už informovala.
Petr Dimun