ČSSD: Chceme hledat cestu ke zjednodušení soudní soustavy

Jak by měla v příštím volebním období vypadat trestní politika státu podle kandidujících politických stran? Česká justice položila kandidujícím stranám a hnutím pět otázek. Elektronizace justice, alternativní tresty, ochrana práv poškozených a jejich odškodnění, jsou priority ČSSD. Ohledně státního zastupitelství chce ČSSD hledat shodu mezi politiky a experty, vyplývá z odpovědi poslance a ministra pro legislativu a lidská práva Jana Chvojky.

Jak vaše strana formuluje  trestní politiku státu pro příští volební období? Jaká má být priorita trestní politiky státu v tomto krátkodobém výhledu?
Zásady trestní politiky státu bych shrnul do šesti nejdůležitějších priorit. Jde zejména o nutnost justici elektronizovat, posílit možnost udělování alternativních trestů, dále je to ochrana práv poškozených a jejich odškodnění. Rozhodně také preferujeme pokračování diskuse ohledně změn v soustavě státního zastupitelství a o změnách v organizaci soudů s apelem na hledání cest k možnému zjednodušení soudní soustavy. Podporujeme také zřízení nejvyšší rady soudnictví.

Jak hodlá vaše strana uvedené reálně uskutečnit? Jaký má vaše strana konkrétní plán pro trestní politiku?
Zločin se nesmí vyplácet. Proto budeme prosazovat, aby byl při ukládání trestů kladen větší důraz na alternativní tresty, zejména tresty peněžité a na lepší resocializaci pachatelů. Větší důraz musí být i na odškodnění obětí trestných činů.
K tomu může napomoci elektronizace justice, od které si slibuji větší efektivitu, rychlost a snížení nákladů. Nesmí to však být na úkor práv osob, které nemají přístup k moderním komunikačním prostředkům. V rámci příštího volebního období je nutné dokončit rekodifikace trestního řádu tak, aby odpovídal aktuální společenské situaci.

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) Foto: SMO

Je podle vás potřeba nějak z/měnit trestní legislativu? Pokud ano, jak a proč?
Nový trestní řád potřebujeme. Budeme prosazovat změnu trestní legislativy za účelem realizace výše uvedených změn. Co se týče zásadních koncepčních záležitostí, ty není možné uspěchat a je možné k nim přistoupit až po dosažení potřebné shody – důležitou hodnotou právního státu je i stabilita právních pravidel v čase.

Je podle vás potřeba nějak z/měnit instituce, které zajišťují v ČR uplatňování a vymáhání trestní legislativy?
Trestní legislativu jsme za uplynulých několik let novelizovali několikrát. Od velké novely před sedmi roky se upravoval také nový trestní zákoník, ať již z důvodů implementačních či z důvodu efektivnějšího postupu vůči krácení daní. Ovšem zásadnějších reforem ve smyslu institucí, které uplatňování legislativy zajišťují, nebude v nadcházejícím volebním období třeba.

Hodlá vaše strana prosazovat změnu zákona o státním zastupitelství? Pokud ano, tak proč? A jak konkrétně – návratem k monokratickému systému prokuratury? Zavedením systému vyšetřujících soudců? Jinak?
Nad případnými koncepčními změnami v oblasti organizace státního zastupitelství prozatím nebyla nalezena širší politická shoda. Ujednotit na něm se ostatně nedokázala ani strana, která měla resort spravedlnosti na starosti a pokus prosadit „na sílu“ svůj subjektivní pohled na věc oprávněně narazil na odpor odborné veřejnosti. Jakkoliv jsem přesvědčen, že v legislativě máme větší nedodělávky než hledáním nového modu vivendi zákona o státním zastupitelství, podporuji požadavky, abychom změny realizovali po důkladném zvážení napříč politickým spektrem a i v rámci shody s legislativními experty.

Irena Válová